Civilisté z Gazy pociťují tvrdou izraelskou odvetu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nikde není bezpečno. Není se kam schovat.“ Hlavní vzkaz, který přichází v těchto dnech od civilních obyvatel Pásma Gazy. I oni doplácejí na odvetné raketové útoky, kterými Izrael reagoval na krveprolití způsobené teroristy z palestinské organizace Hamás na území židovského státu.

Není to zdaleka poprvé, kdy čelí obyvatelé Gazy izraelským raketám. „Zažil jsem války v letech 2008, 2014 a 2021, ale tahle je intenzitou výjimečná… byly zabity celé rodiny.  Jde o to, do jaké míry jsou civilisté chráněni, ale také jak najít bezpečné místo, když žádné bezpečné místo neexistuje,“ uvedl pro britský deník The Guardian humanitární pracovník Nidal Hamdouna z norsko-dánské organizace Church Aid.

Podobné svědectví ve svém videodeníku pro BBC poskytla i palestinská novinářka Plestia Alaqadová. I podle ní je tentokrát situace jiná. Zatímco v prvních dnech měla stále naději, že ostřelování civilní cíle mine, o pár dnů později rozrušeně popsala, jak izraelské rakety cílí i na civilní objekty, a společně s rodinou se tak „za bezpečím“ stěhuje z místa na místo.

„Právě se evakuujeme. Všichni stojíme na ulici. Evakuovat se kam? Situace je šílená. Vážně, nikde není bezpečno. Jen od včerejška jsem se evakuovala třikrát,“ říká.

Zdaleka ne všichni obyvatelé Gazy podporují Hamás. Přesto i oni pociťují tvrdou izraelskou odvetu. Zůstávají po ní mrtví, zranění, zničené domy i civilní infrastruktura.

„Přišel jsem o všechno. Můj byt, kde žilo mých pět dětí, byl tady v tomto domě. Můj obchod s potravinami dole byl zničen… Kam máme jít? Jsme bezdomovci. Není pro nás přístřeší ani práce… Je můj dům a obchod s potravinami vojenským cílem, Izraeli?“ cituje výpověď dalšího obyvatele Gazy Mohammeda Abu al-Kasse BBC.

Nejde o ojedinělý příběh. Civilní obyvatelé Gazy totiž nemají před odvetnými útoky Izraele kam utéct. Můžou zůstat doma, přesunout se do podzemních bunkrů, ze kterých je ale v případě zhroucení domu nebude mít kdo vyprostit, nebo se schovat do škol. Ani tam se ale nemusí vždycky ostřelování vyhnout.

Podle nejnovějších dat bylo v celém Pásmu Gazy zatím vysídleno nejméně 340 tisíc Palestinců. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) ve čtvrtek oznámil, že téměř 218 600 lidí se ukrývá v 92 školách UNRWA, informovala agentura AP. Úřad předpokládá, že těchto lidí bude s intenzitou ostřelování rapidně přibývat.

Raketové útoky, po kterých by mohla následovat izraelská pozemní intervence, ale nejsou pro civilisty z Gazy jediným problémem.

Naplno začínají pociťovat závazek izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta, který už v pondělí oznámil plán „úplného obléhání“ Pásma Gazy. „Žádná elektřina, žádné potraviny, žádná voda, žádné palivo,“ řekl jasně ministr. Ve čtvrtek Izrael navrhl, že dodávky obnoví, pokud Hamás propustí všechny lidi unesené ze židovského státu.

Dopady blokády na sebe nenechaly dlouho čekat. Jediná fungující elektrárna přestala kvůli nedostatku paliva fungovat ve středu odpoledne, jak informovaly úřady v Gaze kontrolované Hamásem. Místní se tak musí spolehnout na vlastní generátory, ale i ty potřebují rychle docházející palivo. Stejně tak se tenčí zásoby pitné vody a potravin.

„Dokážete si představit, že žijeme bez elektřiny a vody ve 21. století? Došly mi dětské pleny a mám už jen půl lahve mléka,“ přiblížila BBC svou situaci Waad al-Mughrabiová při pohledu na zničenou budovu vedle svého domu ve čtvrti Rimal. „Bylo to moje dítě, které napadlo Izrael?“ ptá se.

„Vodu mám maximálně na jeden den – nevím, jestli se mi podaří sehnat další. Nevím, jak je to s dostupností potravin,“ popisuje pro The Guardian již zmíněný humanitární pracovník Hamdouna.

„Nemáme vodu, včera (v pondělí) nám ji odpojili. Sotva máme elektřinu nebo internet a nemůžeme vyjít z domu, abychom si koupili jídlo, protože je to stále nebezpečnější,“ popsala uplynulé dny americké stanici CNN žena jménem Nadine. Dodává, že kdykoliv slyší letadla, „schovávají se pod stůl“.

Před potravinovou krizí varoval již v neděli Světový potravinový program (WFP). Jeho zástupci uvedli, že většina obchodů v Pásmu Gazy má sice „zásoby potravin na jeden měsíc“, ale hrozí, že „budou rychle vyčerpány, protože lidé se zásobují v obavách z prodloužení konfliktu“. Bez elektřiny se také bude hodně potravin kazit.

V ohrožení je i zdravotnictví. Až dojde nemocnicím a zdravotnickým zařízením elektřina, bude to znamenat konec.

„Bez elektřiny nemůže fungovat žádná nemocnice, vlastně dnes bez elektřiny nemůže fungovat skoro nic… Když vám na operačním sále například nesvítí světlo, nemůžete operovat třeba střelná zranění, tržné rány, popáleniny, což jsou všechno problémy, které se v konfliktech vyskytují běžně… Jak můžete sterilizovat operační nástroje, když na to nemáte materiál a neteče vám voda nebo nemáte dezinfekci?“ podotýká v rozhovoru pro Seznam Zprávy humanitární pracovník z organizace Lékaři bez hranic Tomáš Bendl.

Na tuto možnou katastrofu poukazují i místní lékaři, záchranáři a humanitární pracovníci, kteří každodenní realitu popisují novinářům. I ti nicméně z Gazy hlásí, že se brzy může stát, že nebudou mít z místa jak informovat, až se jim vybijí baterky v telefonech nebo powerbankách.

Z tohoto „pekla na zemi“, jak situaci označil například generální tajemník OSN António Guterres, navíc nebylo dlouho kam utéct. Mimo přechod do Izraele vede jediná cesta ven z Gazy přes hraniční přechod Rafáh do sousedního Egypta.

Provoz na něm byl omezený už před začátkem stávajícího konfliktu. Jen v úterý byl třikrát ostřelovaný, jak uvedla podle The Guardianu egyptská nezisková organizace.

Egyptská diplomacie však ve čtvrtek oznámila, že přechod Rafáh je otevřený a mezinárodní pomoc se doručuje na letiště v Aríši na Sinaji. Egypt také údajně vyzval Izrael, aby se vyhnul bombardování palestinské strany hraničního přechodu.

Tvrdou odvetu Izraele, která dopadá i na civilisty, kritizuje i mezinárodní společenství. „Uznávám legitimní bezpečnostní obavy Izraele, ale zároveň mu připomínám, že vojenské operace musí být vedeny v přísném souladu s mezinárodním humanitárním právem,“ řekl k situaci v Gaze generální tajemník OSN Guterres.

Organizace Humans Right Watch (HRW) označila rozhodnutí, které oznámil izraelský ministr obrany Gallant, za „formu kolektivního trestu“ a „válečný zločin“.

Situaci v Gaze okomentoval ve středu i český ministr zahraničí Jan Lipavský. V souvislosti s dodávkami humanitární pomoci uvedl, že je nutné „dodržovat humanitární a mezinárodní právo“, které umožňuje humanitární práci.

Izraelská armáda se obhajuje, že údery zaměřuje na všechna místa spojená s Hamásem, včetně domů jeho členů, píše americký deník The New York Times.

Dosud si izraelské nálety vyžádaly nejméně 1200 obětí, včetně desítek dětí, jak uvádějí úřady v Pásmu Gazy. Nelze nicméně potvrdit, zda jsou mezi oběťmi započítáni i  bojovníci Hamásu, nebo pouze civilisté, uvádí zahraniční média. Dalších 5339 lidí utrpělo zranění. Značnou část zraněných představují právě ženy a děti.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že letecké údery srovnaly se zemí minimálně 790 obytných jednotek a 5330 jich vážně poškodily.

Aktualizace: Doplnili jsme informaci o otevřeném hraničním přechodu z Gazy do Egypta.