Článek
Na dvanáctibodový dokument, který Peking nazval Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize, reagovali už během pátku světoví lídři.
Naposled americký prezident Joe Biden, který se vůči čínskému plánu vyjádřil v rozhovoru pro ABC News kriticky. „Neviděl jsem v (čínském) plánu nic, co by nasvědčovalo tomu, že obsahuje něco, co by bylo prospěšné někomu jinému než Rusku,“ řekl americký prezident.
Čínské zbraně pro Rusko?
Zároveň Peking varoval před dodávkami vojenské techniky Rusku. V takovém případě by podle Bidena hrozily Číně ze strany Washingtonu tvrdé sankce. „Nepředpokládám, a zatím jsme to ani neviděli, větší iniciativu Číny v dodávkách zbraní Rusku,“ uvedl Biden.
Německý list Der Spiegel tento týden napsal, že Rusko jedná s čínským výrobcem o nákupu sta bezpilotních letounů s termínem dodání v dubnu. Společnost má podle Spiegelu také v plánu zřídit v Rusku továrnu, kde by mohlo měsíčně vzniknout až sto takových dronů.
Čínský „mírový dokument“ se skládá z 12 bodů a vyzývá mimo jiné k zastavení palby a obnovení rozhovorů, neobsahuje však konkrétní kroky.
Peking také vyzývá k ukončení západních sankcí proti Rusku, k přijetí opatření k zajištění jaderných zařízení, ke zřízení humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů a k zajištění vývozu obilí, jehož přerušení způsobilo globální zdražování potravin.
„Je to alespoň něco“
První reakce Kyjeva byla zdrženlivá. „Jsou tam určité společné body a další myšlenky, na kterých se neshodneme, ale je to alespoň něco,“ řekl k dokumentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Prezident návrh Pekingu nevidí jako „mírový plán“ - ten by podle něj měla předkládat jen země, na jejímž území se válčí. Čínské návrhy ale považuje za signál o možnosti diskuse.
„Chci věřit, že Čína bude na straně spravedlivého míru, což znamená na naší straně… Opravdu chci věřit, že Čína nebude dodávat zbraně Rusku, a to je pro mě velmi důležité – to je bod číslo jedna,“ poznamenal Zelenskyj.
Čínský mírový plán pro ukončení války na Ukrajině
Čína představila mírový plán, který by měl zaručit konec války na Ukrajině. Skládá se z 12 bodů:
- Respektování suverenity všech zemí
- Opuštění mentality studené války
- Konec nepřátelství
- Obnovení mírových jednání
- Řešení humanitární krize
- Ochrana civilistů a válečných zajatců
- Ochrana jaderných elektráren
- Omezení strategických nukleárních zbraní
- Odstranění problémů při vývozu obilí
- Konec unilaterálních sankcí
Zajímavý dokument, říká Kuleba
Věc ještě v pátek po zasedání Rady bezpečnosti OSN komentoval i ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba.
„Viděli jsme konečnou verzi plánu. Existují určité body, se kterými souhlasíme. Je tam ale minimálně jeden bod, se kterým nesouhlasíme, a to ten o ukončení ‚jednostranných sankcí‘. Myslíme si, že sankce jsou důležitým nástrojem. Celkově je však dokument zajímavý. Studujeme ho a vyvodíme si vlastní závěry,“ řekl Kuleba.
Politik také upozornil, že všechny nové mírové návrhy by měly být v souladu s požadavky čtvrteční rezoluce Valného shromáždění OSN. Ta vyzývá Rusko, aby stáhlo svá vojska z Ukrajiny. Čína se při hlasování v OSN zdržela a sama se považuje za mediátora a zprostředkovatele míru, který se snaží najít balanc mezi Západem a Ruskem.
Faktor Tchaj-wan
Za pozitivní Kuleba označuje, že Čína „představila vlastní komplexní postoj k této válce“. Čína prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, ale s Ruskem má silné vazby jako protiváhu vůči USA. Odmítla kritizovat ruskou invazi na Ukrajinu a vůbec ji označit za invazi, zatímco obviňuje Západ z vyprovokování a „rozdmýchávání“ konfliktu dodávkami zbraní Ukrajině.
Čína tudíž balancuje mezi dvěma pozicemi: Kvůli svému vlastnímu zájmu a své politice vůči Tchaj-wanu podporuje územní celistvost Ukrajiny. Na druhou stranu si čínské úřady nemohou dovolit postavit se na stranu „proamerické“ ukrajinské vlády a příliš podkopávat pozice Putina, který je členem neformálního klubu autoritářských světových vůdců, podotýká ukrajinský list Evropská pravda.
Právě garance územní celistvosti Ukrajiny je pro Kyjev zásadní, znamená totiž i návrat okupovaného Krymu. Možná i z toho důvodu Zelenskyj v pátek oznámil, že chce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem jednat. Peking na nabídku zatím neodpověděl.
Na čínský plán reagovalo i Rusko. Tamní ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že plán podporuje a že Kyjev by se měl smířit s „novou územní realitou“. Za hlavní překážku pro dosažení míru označila ruská diplomacie neochotu Ukrajiny jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Čínský dokument komentovali západní lídři. Například generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že návrhy Pekingu nemají přílišnou váhu, „protože Čína neodsoudila nelegální ruskou agresi“.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že na čínské návrhy se EU podívá s „prizmatem toho, že si Čína vybrala stranu“.
