Článek
Marcio Boritza na svých sociálních sítích často sdílí střípky z každodenního života brazilského chovatele dobytka.
Ukazuje třeba, jak jede na koni a vede stádo na pastvu. „Ve vedení,“ poznamená k tomu. Jindy sdílí „den vypalování“; vlastníma rukama cejchuje telata. Informuje o prodeji mladých býků: „Prodám 50 kusů. Průměrné stáří jsou dva roky. Cena tři tisíce brazilských reálů.“
Takhle Boritza na své farmě Fazenda Sol Nascente na severu státu Mato Grosso funguje už déle než deset let. Prosperuje. A neřeší, že jeho podnikání ničí chráněnou oblast původních obyvatel Piripkura.
Podobně jako Boritza chovají na území brazilského amazonského pralesa svá stáda další stovky zemědělců. Spojuje je, že svou činnost provozují nelegálně a na chráněných územích, která jsou často jediným a posledním útočištěm původních obyvatel.
Takových oblastí v Brazílii ubývá, zrychluje se odlesňování.
Invaze na území původních obyvatel
Nová analýza brazilského serveru InfoAmazonia uvádí, že v letech 2018 až 2021 došlo v chráněných oblastech patřících původním obyvatelům k odlesnění 124 tisíc hektarů půdy – nejvíce za posledních 37 let.
Průměrný úbytek lesa za rok se v tomto období ztrojnásobil. Zatímco v letech 2018 až 2021 představoval 38 tisíc hektarů ročně, v období let 2014 až 2017 se jednalo „jen“ o 13 tisíc hektarů.
Nelegální chov dobytka v oblastech, kde mají komunity původních obyvatel často svá poslední bezpečná útočiště před stále rozpínajícími se vlivy civilizace, byl v letech 2018 až 2021 evidován na 316 místech brazilské Amazonie. V 70 procentech případů šlo o lokality na chráněných územích.
Stále zrychlující se kácení
Téměř 600 milionů stromů. Tolik bylo za rok 2022 vykáceno v brazilském pralese, informovala platforma PlenaMata. Změnu slibuje nedávno inaugurovaný prezident Luiz Inácio Lula da Silva.
Například v oblasti rezervace Ituna-Itatá ve státě Pará se až do roku 2017 prakticky neodlesňovalo ani nevznikaly nelegální pastviny. Během následujících čtyř let vzrostla rozloha pastvin až na 11 tisíc hektarů.
Na území původních obyvatel Piripkura, kde nelegálně působí i Boritza, v letech 2018 až 2021 vznikla pastevecká území o rozloze dvou tisíc hektarů. To představuje polovinu všech vzniklých pastvin, které byly registrovány na stejném území v letech 1985 až 2017.
Zákazu činnosti navzdory
Existence farem a chov dobytka „třetími subjekty“ jsou přitom v teritoriích původních obyvatel zakázané. Podle novinářů z InfoAmazonia to říká ústavní článek 231, který tato území označuje za „nezcizitelná a nedostupná“. Opak je ale pravdou.
Právě na těchto územích často nejvíce bují nelegální odlesňování, těžba nerostných surovin a zemědělské aktivity, včetně pastevectví. Ve většině případů bez většího zásahu a postihů ze strany státu. Ukazuje to i případ farmáře Marcia Boritzy. Ten jen v letech 2008 až 2021 dostal pokuty za nedodržování zákazu chovu zvířat a přestupky proti životnímu prostředí ve výši 1,5 milionu brazilských reálů (asi 6,3 milionu korun).
Brazilský farmář připouští, že dobytek chová v „těžko přístupné oblasti“, nicméně odmítá, že by se jeho majetek nacházel na chráněném území, a proti rozhodnutí se odvolal.
V podobném duchu na otázky novinářů reagoval i jeho právní zástupce Cleomidar Binot. Podle něj je farma soukromým územím s vlastnickým právem státu Mato Grosso, které je řádně zapsané u příslušného katastrálního úřadu. Boritz ho podle něj obývá legálně od roku 2006 a popírá, že by mohlo jít o chráněnou oblast.
Boj brazilských úřadů proti nelegálním zemědělcům oslabil v několika uplynulých letech (včetně let 2018 až 2021) kvůli vládě předchozího brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Ten před ochranou klimatu a komunit původních obyvatel často upřednostňoval zemědělskou lobby a razantně omezil financování vládních environmentálních agentur, včetně těch kontrolních.
Genocida Janomamů
Katastrofální stav kmene Janomamů má podle brazilského prezidenta Luly da Silvy jasnou příčinu – jde o důsledek nelegální těžby a politiky jeho předchůdce Jaira Bolsonara. Ten odpovědnost odmítá a mluví o levicové frašce.
Z chráněných oblastí na talíř
Část brazilského masa prodávaného na trhu tak často pochází od nelegálně působících farmářů, kteří okupují chráněná území původních obyvatel.
Údaje z Akčního plánu pro prevenci a kontrolu odlesňování v Amazonii (PPCDAm), který byl obnoven za současné vlády prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, ukazují, že přibližně 12 procent dobytka prodávaného přímo do masokombinátů jen ve státech Mato Grosso a Pará pochází z pozemků, na nichž bylo prokázáno nezákonné odlesňování.
Data nicméně pochází pouze od přímých dodavatelů a neexistují žádné odhady, kolik nelegálně prodaného dobytka se do výrobního řetězce masokombinátů dostává nepřímo, uvádí dále InfoAmazonia.
Nelegální pastevci se navíc často snaží systém obelstít. Dobytek je v určitých fázích života přesouván z jedné farmy na druhou takovým způsobem, že kráva, která se narodí na nelegálním a nedávno odlesněném území, může být následně vykrmena na „čisté“ a legální farmě.
Tento postup je označován za „praní dobytka“, jak uvedl generální prokurátor amazonského státu Pará Ricardo Negrini pro mezinárodní tým novinářů. Ten před časem odhalil nejasnosti v dodavatelském řetězci kolagenu. Látka využívaná v kosmetickém průmyslu se často získává právě z dobytka. Kauze jsme se věnovali v článku zde.
Analýza novinářů z InfoAmazonia uvádí, že se jim podařilo vysledovat 940 oblastí v chráněných oblastech původních obyvatel, kde dostaly subjekty zákaz činnosti a zároveň na ně byly uvaleny milionové pokuty. Část z nich to ale neodrazuje, a pohlcují tak čím dál větší oblasti lesů a přírodních zdrojů.
Tým brazilských novinářů analyzoval data z let 1985 až 2021 skrze satelitní snímky platformy MapBiomas. Zaměřil se především na území, která byla přeměněna v důsledku lidské činnosti.
