Článek
Běloruská opoziční skupina ByPol v neděli oznámila, že nejméně dva výbuchy, které se měly ozvat na letišti Mačuliščy u Minsku, byly výsledkem úspěšného dronového útoku běloruských partyzánů na ruské letadlo Berijev A-50.
Podle serveru The War Zone jde o letoun, který dává Rusku značné výhody v kontrole vzdušného prostoru nad Ukrajinou, a jeho případná ztráta by byla pro ruské letectvo velmi bolestivá.
Co o útoku zatím víme?
Nejprve v krátkosti shrňme, co je o útoku známo:
Potvrdit ani vyvrátit zprávu o jeho zásahu se zatím nikomu nepodařilo. Ví se, že letoun na daném letišti běžně skutečně parkuje, ale nic víc. Běloruští představitelé zprávu vyvrací a režim se snaží cenzurovat veškeré spekulace šířící se na sociálních sítích. Informaci o údajné úspěšné záškodnické akci mezitím tlumočila například běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská nebo poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko.
Satelitní snímek letadla A-50 na letišti Mačuliščy z 19. února:
🧵This image was taken on Feb. 19 showing Russia's A-50 Mainstay AEW&C jet in its usual spot at Machulishchy AB south of Minsk. Reports state that it was damaged in a drone attack today which would...
— Tyler Rogoway (@Aviation_Intel) February 26, 2023
(PHOTO © 2023 PLANET LABS INC. ALL RIGHTS RESERVED. REPRINTED BY PERMISSION) pic.twitter.com/tqyqWPVCMB
Zpráva ale nadále stojí jen na původním prohlášení. Zásadní informace pro potvrzení či vyvrácení takových zpráv v podobných případech (jako například při útoku na ruské letiště Engels) často vyplynou například z obrazových materiálů z bezpečnostních kamer v okolí nebo satelitních snímků.
Zatím se ale žádné potvrzené záběry naznačující, že v daný čas a na daném místě došlo k explozím, nebo satelitní fotky ukazující následky útoku neobjevily. K satelitním snímkům se nicméně experti na zpravodajství z otevřených zdrojů běžně dostávají až se zpožděním několika dní.
A-50 vidí i hrozby skryté pozemním radarům
Berijev A-50 je tzv. letadlem včasné výstrahy (AWACS), které může sloužit k výzvědným účelům, tedy například k hledání či sledování cílů na nepřátelském území, ale i k obraně.
Jeho nejoceňovanější role ve válce na Ukrajině podle serveru The War Zone spočívá ve schopnosti zachycovat i nízko letící vzdušné objekty hluboko na území Ukrajiny, které operují pod úrovní viditelnosti klasických pozemních radarů.
Rusko a dopady sankcí
Podcast 5:59 spolu s expertem na mezinárodní sankce Francescem Giumellim analyzoval dopady vlny západních sankcí na Rusko. Podle něj je třeba trpělivost, abychom viděli, jak zabírají.
„Tato schopnost prohlédnout níž může být pro Rusko ještě důležitější než dřív, a to obzvlášť v kontextu vlastní obrany, pokud Ukrajina nabyde větší schopnosti útočit zbraněmi s dlouhým dostřelem,“ píše server.
Takový vývoj se nyní podle něj dá očekávat mimo jiné proto, že Velká Británie oznámila plán dodat Ukrajině zbraně s delším dostřelem. Stejný úmysl mají nicméně i Spojené státy a ostatně i samotná Ukrajina už před několika měsíci avizovala, že pracuje na vývoji vlastních útočných dronů s dlouhým doletem.
Vzácné zboží
Na významu případného zničení či poničení letadla by podle serveru přidával i fakt, že v arzenálu ruského letectva jde o vzácné zboží.
Celkem by Rusko mělo mít k dispozici asi deset funkčních A-50. Podle některých odhadů je ale číslo použitelných strojů ještě podstatně nižší. V současnosti podle The War Zone Rusko aktivně využívalo jen dva – jedno na Ukrajině a druhé mělo často létat v Sýrii.
Stárnoucí sovětský stroj má nahradit modernější A-100. Projekt má ale zpoždění. První let prototypu se zapnutým radarem se uskutečnil teprve loni.
Nejde jen o samotné letadlo
„Vyřazení jediného A-50 ze služby by znamenalo velkou ztrátu pro ruské letectvo i v případě, že by to bylo jen na omezenou dobu,“ píše The War Zone a dodává, že pokud k úspěšnému útoku došlo, nejsou důležité jen jeho následky na samotném letadle.
Pokud se zprávy potvrdí, půjde totiž podle serveru také o potvrzení toho, že běloruští partyzáni představují pro Rusko skutečnou hrozbu.
Aliaksandr Azarau, šéf ByPolu a de facto běloruský exilový ministr vnitra, uvedl, že příprava operace trvala několik měsíců. ByPol tvrdí, že letadlo bylo „vážně poškozeno“ a teď už určitě „nikam neodletí“. Zasažen měl být letoun na dvou místech v centrální časti včetně antény radaru.
Nakonec připomeňme, že v podobném smyslu, tedy jako o možném „potvrzení nové hrozby“ pro Rusko či možné předzvěsti dalších podobných útoků, se v minulosti psalo například i o již zmiňovaném útoku na ruské letiště Engels nebo o útoku námořními drony na ruské lodě v Sevastopolu. Oba incidenty přitom dosud, alespoň podle veřejně dostupných informací, zůstávají vesměs ojedinělé.