Článek
Budapešť si letos na jaře vzala vůbec největší půjčku v maďarské historii. Miliardu eur poskytly Čínská rozvojová banka, Exportní a importní banka Číny a maďarská pobočka Bank of China.
Jak vyplývá z údajů na webu vládní dluhové agentury ÁKK, úvěr od trojice čínských bank byl vyčerpán 19. dubna a má splatnost tři roky.
I přes jeho rekordní výši vláda premiéra Viktora Orbána neučinila žádné oficiální prohlášení. Jako první tak o něm až tento čtvrtek informoval maďarský byznysový server Portfolio.
Bruselské Politico v té souvislosti upozornilo na skutečnost, že půjčka přichází v době, kdy Maďarsko prohlubuje ekonomicko-politické vazby s Čínou.
Orbán ostatně začátkem července do Pekingu zamířil v rámci své „mírové mise“. „Čína je klíčovou mocností při vytváření mírových podmínek v rusko-ukrajinské válce. Proto jsem přijel na setkání s prezidentem Siem do Pekingu, jen dva měsíce po jeho oficiální návštěvě Budapešti,“ napsal na síti X.
Více jsme o „mírové misi 3.0“ psali zde:
Spojenectví je pro Maďarsko důležité nejen z hlediska mezinárodní politiky - zejména stran ruské agrese na Ukrajině -, ale i v rovině ekonomické.
Orbán uvedl, že čínské společnosti dosud v zemi investovaly celkem asi 6,4 bilionu forintů, tedy v přepočtu zhruba 415 miliard korun. Bilaterální obchod pak podle něj za 20 let vzrostl ze tří na 12 miliard dolarů (asi 280 miliard korun).
Za symbol úspěšné spolupráce považuje i fakt, že z Budapešti je letecky dosažitelných sedm čínských městských destinací.
Šéf diplomacie Péter Szijjártó v souvislosti s čínskými investicemi řekl, že vznikne 25 000 pracovních míst a z Maďarska se stane „jedno z prvotřídních center světové automobilové revoluce a technologické obnovy“.
K podobným účelům mají směřovat i finance z rekordního úvěru. „Úvěrová dohoda umožňuje financovat mimo jiné investice do infrastruktury a energetiky,“ cituje Portfolio vyjádření vládní agentury.
Server Politico už na konci června uvedl, že pozice Maďarska může být výhodná, ale odvíjí se i od evropské politiky vůči Číně.
„Maďarsko je jednou ze zemí, které mohou nejvíce získat na sankčních clech na čínské elektromobily, což je cena za vstupenku Číny na jednotný trh EU,“ píše v článku trojice autorů.
Dodává ale, že Budapešť se obává, aby politika sedmadvacítky Čínu ještě více neodradila a nenarušila obchodní vztahy.
