Článek
Parlament Republiky srbské (RS) nařídil včera srbským zástupcům v celostátních institucích Bosny a Hercegoviny, aby blokovali přijímání rozhodnutí a zákonů potřebných pro vstup země do Evropské unie. Učinil tak na mimořádném zasedání, které reagovalo na soudní proces s prezidentem RS Miloradem Dodikem obviněným z nerespektování rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta. Informovala o tom bosenská média.
Vysoký představitel pro Bosnu je mezinárodním společenstvím pověřen dohledem na dodržování daytonské mírové dohody z roku 1995 a disponuje rozsáhlými pravomocemi včetně vydávání zákonů či odvolávání politiků z funkcí. Dlouholetý vůdce bosenských Srbů Dodik tvrdí, že Schmidt byl do funkce v roce 2021 jmenován neoprávněně a odmítá se řídit jeho rozhodnutími.
Bosenská prokuratura loni v srpnu obžalovala Dodika v návaznosti na dvojici sporných zákonů, které předtím schválil parlament RS a které vyvolaly ostrou kritiku na domácí i mezinárodní scéně. Stanovují, že RS se napříště nebude řídit verdikty celostátního ústavního soudu ani samotného vysokého představitele. Obě normy Schmidt následně zrušil. Proces s Dodikem mimo jiné ukáže, zda vysoký představitel spolu s celostátními orgány bude schopen uvést svá rozhodnutí do praxe.
Nařízení adresované bosenským Srbům, aby v celostátních institucích „zastavili rozhodování v oblasti evropské integrace“, bylo součástí usnesení, v němž Národní shromáždění RS také označilo proces s Dodikem za „politicky vykonstruovaný“ a založený na Schmidtových „nezákonných“ rozhodnutích. Celostátní prokuraturu jakož i ústavní soud a nejvyšší soud země označili bosenskosrbští zákonodárci za „neústavní“ a uvedli, že neuznávají ani mandát samotného Schmidta.
Kritika jednání srbského parlamentu
Delegace EU v Bosně spolu s velvyslanectvími Spojených států, Británie, Francie, Německa a Itálie odsoudila jednání srbského parlamentu jako „vážné ohrožení ústavního pořádku země“.
Dodik, který opakovaně vyslovil přání odtrhnout RS od zbytku Bosny a navázal úzkou spolupráci s Ruskem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se nyní v bělehradské nemocnici zotavuje z lékařského zákroku. Soudní líčení bylo proto podle bosenských médií odročeno na 30. prosince. Parlament NS ve svém včerejším usnesení mimo jiné uvedl, že Dodik se nemusí dostavit k celostátnímu soudu, dokud toho nebude zdravotně schopen.
V letech 1992 až 1995 byla Bosna dějištěm krvavé války, která si vyžádala přibližně 100 000 obětí. Země je od daytonské mírové dohody rozdělena na dva vysoce autonomní celky, vedle Republiky srbské je to chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny. Dohromady je spojuje slabá centrální vláda, která je z velké části ochromená spory mezi zástupci tří hlavních etnik. Vysoký představitel opakovaně varoval mezinárodní společenství, že zemi hrozí rozpad.
Bosna a Hercegovina formálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status země získala až v prosinci 2022, letos lídři zemí EU rozhodli o zahájení přístupových rozhovorů.
