Článek
Rozhovor, který francouzský prezident Emmanuel Macron poskytl po návštěvě Číny serveru Politico a deníku Les Echos, vyvolal pobouření na obou březích Atlantiku. Macron v něm doporučoval, aby Evropa snížila závislost na USA a vyvarovala se zavlečení do konfrontace mezi Čínou a Spojenými státy ohledně Tchaj-wanu (psali jsme zde).
„Evropané nemohou vyřešit krizi na Ukrajině; jak bychom mohli věrohodně mluvit k otázce Tchaj-wanu: ‚Pozor, pokud uděláte něco špatného, my tam budeme?‘ Pokud chceme zvýšit napětí, tak přesně tohle je způsob, jak toho dosáhnout,“ řekl Macron v interview.
Varoval také, že pokud se pnutí mezi Čínou a USA vyhrotí, „nebudeme mít čas ani prostředky na dosažení finanční ani strategické autonomie a staneme se vazaly“.
„PR převrat ve prospěch Číny“
Vlivný poslanec německé opoziční CDU Norbert Röttgen reagoval slovy, že francouzský prezident „dokázal proměnit svou cestu do Číny v PR převrat“ ve prospěch čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a v „zahraničněpolitické neštěstí pro Evropu“, napsala agentura Reuters.
Americký republikánský senátor Marco Rubio dal Macronova slova do souvislosti s postojem Spojených států vůči Ukrajině. Pokud si podle něj Evropa nevybere stranu mezi USA a Čínou v otázce Tchaj-wanu, pak by si Washington „také neměl vybírat strany“ v otázce Ukrajiny.
Co přesně Macron řekl?
Kritika ale nezaznívá jen od opozičních politiků, ale i přímo z vládních kruhů. „Návrat geopolitiky znamená, že musíme jasněji vidět, kdo je náš spojenec a kdo ne. Silné transatlantické vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou základem naší bezpečnosti,“ řekl agentuře Reuters český ministr zahraničí Jan Lipavský.
I poradce polského prezidenta pro zahraniční politiku Marcin Przydacz dal najevo, že Varšava nemá v úmyslu se jakkoli odvrátit od Washingtonu. „Domníváme se, že Evropa potřebuje více Ameriky,“ řekl v rozhovoru pro polské rádio Zet a dodal, že USA jsou větším garantem evropské bezpečnosti než Francie. Spojenectví s Washingtonem pak podpořil i polský premiér Mateusz Morawiecki.
Špatně ho interpretovali, hájí se Paříž
Paříž ale rychle začala diplomatickou bouři krotit, píše Reuters. I to nasvědčuje tomu, že situaci nebere na lehkou váhu. Macron prý netvrdí, že by Evropa měla být někde uprostřed mezi Washingtonem a Pekingem, ale chtěl jen říct, že americké a evropské zájmy se někdy mohou lišit.
Mluvčí francouzské ambasády ve Washingtonu Pascal Confavreux pak řekl, že Macronova slova byla špatně interpretována. „Spojené státy jsou naším spojencem, se kterým sdílíme naše hodnoty,“ citoval jeho slova server Politico.
Dokonce i někteří blízcí domácí spojenci francouzského prezidenta připouští, že se Macronovi rozhovor nepovedl. „Prezident má problém s komunikací. Je to katastrofa,“ řekl agentuře Reuters jeden z nich pod podmínkou anonymity. Podle něj bylo ale chybné zejména načasování, ne samotný obsah vyjádření. Ve stejné době totiž Čína prováděla vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu.
„Teď musíme ujistit Američany, že nejde o nic nového a že na Tchaj-wan se díváme stejně jako předtím,“ citovala agentura vysoce postaveného francouzského diplomata. Podle něj bude ale nejtěžší uklidnit Evropany, hlavně ty z východu, Pobaltí a severu.
Některé evropské vlády nicméně daly najevo, že s Macronovým tlakem na „strategickou autonomii“ Evropy souhlasí. Udržování silných vztahů s Čínou podporují například v Německu, Itálii nebo Španělsku.
Americko-čínský boj o Tchaj-wan?
Válka na Ukrajině nepřišla zčistajasna. Stejně tak by neměla překvapit další agrese, jež je na spadnutí. Tentokrát v Asii. Už víme, že Tchaj-wan proti Číně nebude sám. Z Ukrajiny je tak vzácný zdroj zkušeností i pro USA.
„Myslím, že se nemůžeme prostě otočit k Číně zády a ignorovat ji. Je to náš klíčový obchodní partner, velmi velký partner,“ prohlásila španělská ministryně hospodářství Nadia Calviñová. Poradce německého kancléře pro zahraniční politiku Nils Schmid řekl, že Olaf Scholz se s Macronem v pohledu na „evropskou suverenitu“ shoduje.
Schmid ale zároveň podle Reuters poukázal na to, že Macron dovolil Číně Evropu rozdělit. V Pekingu s ním totiž byla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, ale čínský prezident s ní – na rozdíl od Macrona, se kterým mluvil šest hodin – jednal pouze krátce.
Macron a von der Leyenová byli konzistentní, říká EU
Politico k tomu už krátce po čínské návštěvě dodalo, že podle zdroje, který byl u setkání Macrona, Si Ťin-pchinga a Leyenové (u jednání čínského a francouzského prezidenta následně byli jen překladatelé), měl Macron při diskuzi o Tchaj-wanu smířlivější tón než jeho německá kolegyně. Podobně tomu podle serveru bylo i při vystoupení před novináři a samotném rozhovoru.
Brusel se ale následně spekulace o neshodách snažil bagatelizovat. „Sdělení, které vyšlo z trojstranného jednání, bylo velmi konzistentní,“ ujišťoval v úterý mluvčí Evropské komise Eric Mamer. Rozdílné přijetí obou státníků v Pekingu zdůvodnil tím, že von der Leyenová tam nebyla na státní návštěvě.
Kritizovaná Macronova vyjádření v rozhovoru pro média ale Mamer nekomentoval.
Šéf unijních summitů Charles Michel ve středu televizní stanici France Info řekl, že mezi evropskými lídry jsou v otázce nezávislosti na USA „nuance a citlivé body“. EU se však podle něj i s ohledem na nedávnou covidovou pandemii či odstřižení od ruských zdrojů energie proti minulému desetiletí posouvá k autonomii ve strategických otázkách, píše ČTK.
„Myslím, že několik lídrů skutečně uvažuje jako Emmanuel Macron,“ řekl belgický frankofonní liberál, který je znám svou názorovou blízkostí k šéfovi Elysejského paláce.
