Hlavní obsah

Papež vyzval k propuštění Su Ťij, nabídl jí azyl ve Vatikánu

Foto: 360b, Shutterstock.com

Barmská opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij.

Papež František navrhl Vatikánu, aby poskytl azyl barmské opoziční vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij. Ta je momentálně vězněná vojenskou juntou. Podle papeže by měla být budoucnost Barmy založená na respektu k demokracii.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Papež František vyzval k propuštění barmské opoziční vůdkyně Aun Schan Su Ťij vězněné vojenskou juntou. Nositelce Nobelovy ceny za mír nabídl poskytnout azyl ve Vatikánu. Papež to uvedl v rozhovoru poskytnutém během nedávné cesty do Asie, napsal dnes italský deník Corriere della Sera.

„Žádal jsem osvobození Aun Schan Su Ťij a setkal jsem se s jejím synem v Římě. Navrhl jsem Vatikánu, abychom ji přijali na našem území,“ uvedl papež. „O dění v Barmě nemůžeme mlčet, je potřeba něco učinit. Budoucností Barmy musí být mír založený na respektu k důstojnosti a právům všech, na respektu k demokratickému řádu, který umožňuje každému přispívat ke společnému dobru,“ uvedl papež František, který Barmu navštívil v listopadu 2017, více než tři roky před vojenským převratem.

Barmská armáda zadržuje 79letou Su Ťij od roku 2021, kdy při státním převratu svrhla její demokraticky zvolenou vládu. Odpykává si trest 27 let vězení za řadu zločinů včetně vlastizrady, úplatkářství či porušení pravidel během pandemie covidu-19. Politička obvinění odmítá, v dubnu byla převezena do domácího vězení.

Političčin syn Kim Aris agentuře AFP sdělil, že si je jistý, že jeho matka papežovu nabídku i výzvu adresovanou juntě ocení. „Nicméně pochybuji, že junta takovou žádost zváží, protože se stále obává Maymayiny (výraz pro matku) popularity u barmského lidu, a to i v zahraničí,“ uvedl Aris.

Papež František od 2. do 13. září navštívil Indonésii, Papuu Novou Guineu, Východní Timor a Singapur. Pronesl tam 12 projevů a čtyři homilie, absolvoval sedm letů a byla to nejdelší cesta jeho pontifikátu. Během cesty poskytl rozhovor italskému jezuitovi a novináři Antoniu Spadarovi.

Doporučované