Článek
Po několika letech sporů převzal v sobotu papež František kontrolu nad maltézským řádem, zrušil jeho řídící orgány a jmenoval prozatímní svrchovanou radu. V dekretu zveřejněném Vatikánem papež oznamuje, že vyhlásil „novou ústavní listinu řádu, která nabývá okamžité účinnosti“.
František také rozhodl o odvolání všech vysokých úřadů, o rozpuštění stávající svrchované rady a o ustavení prozatímní svrchované rady, jejíchž 13 členů osobně jmenoval. Ta bude muset na leden příštího roku uspořádat mimořádnou generální kapitulu (shromáždění, pozn. red.), aby provedla všechna papežova rozhodnutí, jak upřesňuje dekret.
Současný papež František začal zasahovat do fungování maltézského řádu už před více než pěti lety. Suverénní vojenský maltézský řád je laickým řeholním řádem katolické církve a zároveň suverénním státem podléhajícím mezinárodnímu právu. V roce 2017 papež František nařídil reformy řeholního života řádu i jeho ústavy. Posledním krokem Františkovy reformy je právě dekret ze 3. září.
Kromě nových mandátů schválil papež také novou ústavní listinu a nařízení řádu. Změny vstoupí v platnost okamžitě.
„Po vyslechnutí a dialogu s různými představiteli řádu nastal čas dokončit započatý proces obnovy ve věrnosti původnímu charismatu,“ uvedl František v preambuli dekretu. Papež rovněž uvedl, že během reformy maltézského řádu „bylo učiněno mnoho kroků kupředu, ale stejně tak bylo mnoho překážek a obtíží, se kterými jsme se na cestě setkali“.
Na 25. ledna 2023, na svátek Obrácení svatého Pavla, svolal papež mimořádnou schůzi generální kapituly. Ta se podle papežova vyjádření bude konat v souladu s novými předpisy a bude připravena jeho zvláštním delegátem kardinálem Silvanem Tomasim a Johnem Dunlapem, nejvyšším představitelem maltézského řádu.
Maltézský řád se otřásá v základech
Jeden z nejznámějších a nejstarších křesťanských rytířských řádů se ocitl na pokraji hluboké krize. Pod tlakem papežova zmocněnce se drolí jeho unikátní nezávislost.
Čtěte analýzu Tomáše Perglera:
Maltézský řád, založený v Jeruzalémě a uznaný papežem v roce 1113, je jednak neobvyklým státem bez území se sídlem v Římě, řeholním řádem, ale také mocnou charitativní organizací.
V současné době má 13 500 rytířů, včetně padesáti řeholníků, kteří se starají o nemocniční a humanitární činnost řádu s více než 100 tisíci zaměstnanci nebo dobrovolníky přítomnými ve 120 zemích. Krize uvnitř řádu a jeho vztahů s Vatikánem začala sporem v čele řádu v roce 2016, kdy velmistr maltézského řádu, který stojí v jeho čele, požádal velkokancléře o rezignaci.
Pope Francis has taken another major step in the reform of the Order of Malta. https://t.co/eiO3eM6uJd
— Catholic News Agency (@cnalive) September 3, 2022
Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě, jak zní oficiální plný název, je unikátní tím, že vystupuje také jako samostatný, mezinárodně uznávaný státní útvar, který má svoji vládu nebo velvyslance. Autoritativní zásahy Vatikánu se tudíž dají vykládat tak, že se jeden stát snaží ovládnout druhý.
Uvnitř řádu ale eskalovaly spory o jeho budoucí podobu a především právě o míru podřízenosti papeži. Ten chce maltézský řád již od roku 2017 zreformovat z pozice náboženské autority a posunout ho směrem k běžnému řeholnímu řádu, celkem tvrdě ale zasahuje do jeho jedinečné právní autonomie.
