Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Každý, kdo dostal povolání do Rwandy, má velký strach,“ řekl deníku The Guardian Afghánec, který spolu s dalšími žadateli o azyl čeká v britském detenčním centru na deportaci do více než 6000 kilometrů vzdálené Rwandy.
Britský parlament schválil v dubnu sporný návrh zákona o vyhošťování migrantů do africké země, klíčový bod konzervativní vlády v boji s migrací. Hned zkraje května pak začala britská policie zadržovat neúspěšné žadatele o azyl. První lety do Rwandy plánuje vypravit už zhruba za deset týdnů.
Mezi přistěhovalci, kterých se vyhoštění do africké země týká, mezitím zavládla panika. Mnozí z nich se skrývají nebo prchají do sousedního Irska. Britské úřady na konci dubna oznámily, že se jim hlásí méně než polovina lidí, kteří měli být mezi prvními deportovanými, po ostatních pátrá (psali jsme zde).
Žadatelé o azyl, kteří už jsou držení v detenčních centrech, se snaží proti rozhodnutí o deportaci všemožně bránit. V noci z úterý na středu v centru pro vyhošťování migrantů Brook House protestovalo 55 lidí afghánského, íránského a kurdského původu.
Zadržení se prý odmítli vrátit do svých cel ze strachu, že je brzy pošlou do Rwandy, a tak celých deset hodin protestovali na dvoře. Shromáždění bylo poklidné a obešlo se bez násilností, píší britská média s odkazem na zdroje z ministerstva vnitra.
„Protest jsme uspořádali, jelikož jsme z naší situace vyděšení a chceme od ministerstva vnitra nějaké odpovědi,“ uvedl pro The Guardian zmíněný afghánský žadatel o azyl.
Stejně jako ostatní držení si stěžuje na pocit neustálé nejistoty - neví dne a hodiny, kdy ho mohou do letadla směr Rwanda posadit. Po britské vládě také požaduje vysvětlení, proč právě on byl k vyhoštění vybrán.
„Pořád se ministerstva vnitra ptáme, proč nás posílají do Rwandy, odpovědí se nám ale nedostává,“ vysvětluje. „Řada z nás pomáhala Britům, když byli v Afghánistánu. Nechápeme, proč se nám to děje,“ vysvětlil.
„Jak máme jíst, když nevíme, co s námi bude?“
Proti vyhoštění do Rwandy protestovali také migranti držení v centru Colnbrooku nedaleko londýnského letiště Heathrow. Podle neziskových organizací a právníků, kteří se zadrženými spolupracují, desítky z nich zahájily protestní hladovku.
Jak sami žadatelé o azyl popisují, v tak vyostřené situaci, ve které se nyní nachází, na jídlo nemají ani pomyšlení. „Jak máme jíst, když všichni myslíme na to, co se s námi v budoucnu stane? Co se stane zítra?“ uvedl pro stanici BBC jeden z žadatelů o azyl čekající na deportaci právě u Heathrow.
Na místo byl převezen s dalšími šestnácti žadateli z města Hull, kde do té doby žili. Podle tamní charitativní organizace je zadrželi a odvezli bez předchozího upozornění.
Podívejte se, jak migranti vyplouvají na cestu přes Lamanšský průliv.
„Šli se zapsat na policejní stanici, což je týdenní povinnost při čekání na udělení statusu uprchlíka, a byli doslova zadrženi, naloženi do vozu a posláni do detenčního centra,“ uvedla Shirley Hart z organizace Welcome House, která pomáhá uprchlíkům v Hullu.
Zmíněný muž z Hullu, který si přál zůstat v anonymitě, pro stanici BBC popsal, že když se dozvěděl, že jej čeká vyhoštění do africké země, rozplakal se. „Byl jsem v Hullu spokojený, měl jsem za to, že je to moje země, hrál jsem tam fotbal a studoval na vysoké škole,“ uvedl. Dodal, že má strach o svou budoucnost, jelikož Rwandu nepovažuje za bezpečnou zemi.
Podobně to vidí i další žadatelé o azyl z Colnbrooku. Jeden z nich, který vystupuje pod změněným jménem Khaled, se nedávno deníku The Guardian svěřil, že pokud ho do africké země převezou, plánuje si vzít život.
„Ve Rwandě nebudu v bezpečí. Pokud se jim podaří mě tam poslat, po příjezdu do země se zabiju,“ uvedl muž a dodal, že v minulosti zažil věznění a mučení.
Připomínka genocidy ve Rwandě
V zemi do značné míry zůstávají v zapomnění masakry a zločiny, ke kterým docházelo ve stejné době ze strany dnes vládnoucí Rwandské vlastenecké fronty.
Na to, že Rwanda není bezpečná, dlouhodobě upozorňují i ochránci lidských práv. Organizace Asylum Aid v pátek dokonce zahájila proti politice britské vlády, která s posíláním nelegálních migrantů do Rwandy počítá, právní spor, upozornila agentura Reuters.
Britská vláda si ovšem stojí za svým. Tvrdí, že první lety do Rwandy vypraví nejpozději za deset týdnů. Tím podle ní „vytvoří odstrašující účinek, který pomůže rozbít obchodní model pašeráků lidí a zastavit lodě“.
Úmyslem kabinetu Rishiho Sunaka je odradit zejména lidi, kteří při cestě do Británie volí nebezpečnou plavbu přes Lamanšský průliv na malých člunech. Navzdory tomu, že plán Rwanda se v Londýně probírá už roky, lidé stále tuto cestu volí. Od začátku roku tak do Británie připlulo přes sedm tisíc migrantů.
