Článek
Ozve se exploze a obyčejná jihokorejská ulice se mění v bojiště. Vojáci, kteří právě vyšli z jednoho z obchodů, křičí jeden přes druhého. „To je výbuch, k zemi, k zemi!“
Výše popsaná scéna je fikcí z nové hry Call of Duty: Modern Warfare 4; způsob, jakým novinka hýbe jihokorejskou společností i politikou, naznačuje, že se tvůrci trefili do citlivého místa.
Příběh sleduje jihokorejského vojína Park Hyun-juna, který se po rozsáhlé severokorejské invazi ocitá v bojích ve známých korejských ulicích, při obojživelných operacích i v zákopech. Děj se přesouvá také do Severní Koreje, kde ukazuje davy shromážděné na pohřbu nejvyššího vůdce i vojenský převrat.
Hru však neprovází jen tržní úspěch, ale také spor o to, zda je vůbec vhodné proměňovat stále neukončený konflikt na Korejském poloostrově v zábavu.
Kritici mluví o přehnané komercializaci skutečné bezpečnostní hrozby, jiní hru hájí jako projev tvůrčí svobody a připomínku toho, jak by případná válka mohla vypadat.
Spor v Soulu pronikl až do Národního shromáždění, kde se na ministerstvu kultury, sportu a cestovního ruchu debatovalo i o požadavcích na zastavení její distribuce.
Hra posloužila také kritikům jihokorejského prezidenta I Če-mjonga.
„Pokud nechápete nebezpečí severokorejských provokací, zkuste si alespoň zahrát Call of Duty. I pouhé sledování záběrů z hraní vám ukáže, jak katastrofální škody by naivní úsudek prezidenta mohl Jižní Koreji způsobit,“ napsal na sociálních sítích An Čchol-su, současný člen Strany lidové moci.
A zatímco se jihokorejští politici přou o válku virtuální, napětí roste i na skutečné hranici.
Čtyři kilometry
Hranicí mezi Jižní a Severní Koreou se nerozumí jedna definovaná čára či natažený ostnatý drát. Po skončení bojů korejské války v roce 1953 vytyčila dohoda o příměří zhruba 250 kilometrů dlouhou vojenskou demarkační linii (MDL). Armády obou stran se od ní měly stáhnout o dva kilometry, čímž vzniklo přibližně čtyři kilometry široké demilitarizované pásmo, známé jako DMZ.
Samotnou demarkační linii tehdy podle map v měřítku 1 : 50 000 vyznačilo v terénu 1292 očíslovaných značek. Tento systém však poznamenalo více než sedm desetiletí přírodních podmínek, změn terénu i nedostatečné údržby. Dnes lze snadno identifikovat jen část původních značek.
Jižní Korea a Velitelství OSN proto při určování průběhu linie pracují s kombinací původních map, dochovaných značek, geodetických měření a pozdějších geoprostorových dat. Ani ty ale podle jihokorejského ministerstva obrany ve všech bodech neposkytují totožný výsledek.
„Nebojte se, oni nestřílejí“
Nejasně vyznačená místa podél demarkační linie se tak stávají kulisou demonstrace síly, kterou mohou z jihokorejské strany dalekohledy sledovat i turisté.
Právě ti mohli spatřit, jak se na severokorejské hranici objevují samohybná děla s hlavněmi namířenými směrem na jih. V pátek jihokorejská média zachytila jedno obrněné vozidlo, v pondělí už svědek agentury Reuters pozoroval tři. Ve stejné oblasti pracovalo na oplocení také několik desítek severokorejských vojáků.
Hannah Robbinsová, 28letá turistka z Kanady, uvedla, že její skupina se o těchto zbraních dozvěděla od průvodce na vyhlídce. „Samozřejmě máme trochu strach,“ řekla. „Průvodce nám říkal: ‚Nebojte se, oni nestřílejí.‘ Ale teď nás to přece jen trochu znepokojuje.“
Analytici zbraně identifikovali jako 122milimetrové samohybné houfnice M-1981, tedy starší severokorejský systém zavedený pravděpodobně na přelomu 70. a 80. let. Jejich maximální dostřel činí přibližně 24 kilometrů.
Jihokorejská armáda proto upozorňuje, že nejde o nový typ výzbroje ani samo o sobě o zásadní zvýšení severokorejských bojových schopností.
„Pro Severní Koreu je velmi neobvyklé, aby tak nápadně vystavovala na odiv své samohybné dělostřelectvo,“ uvedl pro The Japan Times Lim Eul-chul, profesor na Kyungnamské univerzitě v Soulu. „Tím, že jej záměrně vystavuje na odiv, dává najevo činy, nikoli slovy, že hodlá prosazovat svou pohraniční politiku spíše silou než dialogem či vyjednáváním.“
Zbraně jsou viditelné například z jihokorejské observatoře Aegibong, kterou od severokorejského okresu Kaepung dělí asi 1,4 kilometru. Pro turisty, kteří sem přijíždějí pozorovat jednu z nejstřeženějších hranic světa, tak současné napětí dostalo velmi konkrétní podobu.
Překročení hranice
Napětí v DMZ roste už několik měsíců. Jen během srpna a září zaznamenala jihokorejská armáda přibližně 50 případů, kdy severokorejští vojáci překročili vojenskou demarkační linii. Část incidentů souvisela s rozsáhlými pracemi, které Severní Korea podél hranice provádí – buduje nové bariéry, natahuje ostnaté dráty, pokládá miny a upravuje terén.
Situaci komplikuje nejednoznačně viditelný průběh MDL. Soul při překročení linie podle svých slov nejprve vysílá varovné hlášení, a pokud severokorejští vojáci nereagují, následují varovné výstřely. Pchjongjang naopak tvrdí, že právě jihokorejské reakce představují nebezpečnou eskalaci.
Další zlom přišel 21. září, kdy uvnitř DMZ explodovala mina a zranila tři jihokorejské vojáky. Soul po vyšetřování oznámil, že šlo o severokorejskou minu, a incident označil za porušení dohody o příměří.
Severní Korea odpovědnost odmítla a konflikt přenesla až na půdu OSN. Její stálý zástupce zaslal Radě bezpečnosti dopis, ve kterém Soul obvinil, že okolnosti exploze zinscenoval a následně bezdůvodně svalil vinu na KLDR. Pchjongjang zároveň varoval, že případné narušení jeho suverenity může vyvolat reakci v rámci sebeobrany.
Reproduktory s propagandou a K-popem
Slovní přestřelka od té doby dál sílí. Kim Jo-čong, vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, minulý týden pohrozila rozmístěním dalších „taktických úderných prostředků“ u hranice a obnovením propagandistického vysílání namířeného proti Jihu.
Podle ní Pchjongjang od začátku srpna zaznamenal 2870 jihokorejských varovných hlášení a 201 varovných výstřelů. Soul tato čísla zasazuje do kontextu opakovaných severokorejských překročení demarkační linie a tvrdí, že jeho vojáci postupují podle standardních obranných procedur.
KLDR zároveň oznámila, že může během několika dní znovu uvést do provozu obří reproduktory podél hranice. Obě Koreje je v minulosti používaly k vedení psychologické války. Sever vysílal propagandu nebo nepříjemné zvuky, jihokorejská strana zase zprávy kritizující režim v Pchjongjangu a populární K-pop.
Pokud by Sever vysílání obnovil, znamenalo by to návrat přeshraniční zvukové války po více než roce. Prezident I Če-mjong nechal jihokorejské vysílání zastavit krátce po svém nástupu do funkce v červnu 2025 v rámci snahy snížit napětí a jihokorejská armáda následně své reproduktory odstranila.
Soul zatím jejich návrat nenařídil. Jihokorejské ministerstvo obrany nicméně upozornilo, že pokud Pchjongjang propagandistické vysílání skutečně obnoví, bude Jižní Korea zvažovat „přiměřené opatření“.
