Článek
Čína očekává zpět své pandy velké. V blízké době se tyto černobílé hvězdy mnoha zoologických zahrad po celém světě z několika z nich navrátí do své domovské země. Podle některých analytiků se jedná o možnou změnu přístupu Číny k tzv. „pandí“ diplomacii.
Tři pandy z washingtonské Národní zoo mají odletět do Číny do 7. prosince, protože smlouva na jejich zapůjčení vyprší. Pokud nebude dosaženo nové dohody, příští rok zmizí také poslední čtyři pandy ze zoo v Atlantě. Spojené státy tak čelí tomu, že poprvé od roku 1972 nebudou mít žádné pandy velké.
A pandy znamenají mnoho i pro ty, kteří se nezajímají o politické aspekty. Pandy velké v národní zoologické zahradě ve Washingtonu okouzlují návštěvníky po celá léta a mnohé studie ukázaly, že pandy jsou hvězdnou atrakcí pro návštěvníky a přínosem pro prodej vstupenek v zoologických zahradách po celém světě.
Také Británie přijde v prosinci o své poslední dvě pandy, stejně jako příští rok Austrálie, pokud nebude stávající dohoda prodloužena. V současné době ale neexistují žádné dohody, které by kteroukoli z nich nahradily.
Pandy jsou jedním ze symbolů čínské zahraniční politiky. Tzv. pandí diplomacie je termín používaný k popisu desítky let trvající strategie Pekingu zapůjčovat medvědy v rámci budování vztahů s jinými zeměmi.
„Toto je možná způsob, jakým Peking signalizuje Západu, že není příliš spokojený s tím, jak se věci vyvíjejí,“ uvedl Chee Meng Tan, docent na University of Nottingham v Malajsii, který „pandí diplomacii“ studuje.
„Peking je stále více frustrovaný tím, jak se vztahy mezi Čínou a Západem v posledních letech zhoršily,“ uvedl Tan. „Tohle může být jeden způsob, jak to lidem říct. Nechováte se k nám moc dobře, takže vám vezmeme naše pandy,‘“ dodal.
Pandy se do Číny brzy vrátí také např. z Nizozemska či z Japonska. I tam může mít odchod populárních zvířat negativní vliv na návštěvnost a finance zoologických zahrad.
Nároční strávníci
„Čína nyní vyžaduje, aby země, které dostaly privilegium hostit pandy, byly vůči ní přátelské, a pokud tak neučiní dostatečně, budou pandy staženy,“ řekl listu The Washington Post Steve Tsang, ředitel Čínského institutu na School of Oriental and African Studies v Londýně. Podle něj to lze považovat za součást širšího a stále asertivnějšího přístupu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga k zahraniční politice.
Mohou existovat i jiné důvody, proč má Čína menší zájem o posílání svých pand do zahraničí. Docent Chee Meng Tan poukázal na to, že úroveň ohrožení pandy velké byla v roce 2016 Mezinárodní unií pro ochranu přírody snížena z „ohrožené“ na „zranitelnou“ – protože její globální populace se vyšplhala na udržitelnější úroveň. Ohrožení pand bylo jedním z důvodů, proč Peking spolupracoval se zahraničními zoologickými zahradami při jejich hostování - aby podpořil jejich ochranu.
Některé státy vrátily své pandy ze zcela jiných důvodů, než je ukončení smlouvy. V roce 2020 se Kanada rozloučila se svými jedinými dvěma pandami velkými o tři roky dříve, než se očekávalo. Pandy jsou totiž náruživí a vybíraví strávníci, jedí pouze bambus, jehož měla kanadská zoo nedostatek, jelikož se v oblasti špatně shání.
Ani v pražské zoo se nakonec pandy nikdy neobjevily, i přes snahy o jejich dovezení před několika lety. Jedna země však bude mít v následujících letech výsadu pandy na svém území mít. V roce 2019 Si Ťin-pching daroval ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dvě pandy velké do moskevské zoo a zapůjčil je na 15 let v rámci společného výzkumného programu, uvedla agentura Reuters.
