Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ukrajina poprvé nasadila proti Rusku nový dronový zbraňový systém vlastní výroby. Oznámil to v sobotu prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Dnes došlo k prvnímu a úspěšnému bojovému použití naší nové zbraně, zbraně nové třídy - ukrajinského raketového dronu Paljanycja,“ řekl Zelenskyj během projevu u příležitosti oslav Dne nezávislosti země. „Je to náš nový způsob odvety vůči agresorovi.“
Zelenskyj zdůraznil, že nepřítel dostal zásah. Vyjádřil vděčnost vývojářům, výrobcům i ukrajinským vojákům, píše web RBC-Ukraine. Prezident informaci o nasazení nové zbraně nepodepřel žádnými důkazy.
Paljanycja původně označuje druh ukrajinského selského chleba pečeného převážně z pšeničné mouky. Jak si ale všímá server Politico, za války se z něj stal důležitý symbol. Vzhledem k odlišné výslovnosti tohoto slova v ukrajinštině a ruštině se používá k určení příslušnosti vojáků k té či oné straně.
„Víme, že pro Rusko bude velmi obtížné dokonce i vyslovit, co přesně je zasáhlo,“ glosoval tuto skutečnost prezident Zelenskyj.
Ukrajinská armáda nezveřejnila podrobnou specifikaci nového dronu, ale ministr strategického průmyslu země Oleksandr Kamyšin uvedl, že raketový dron je formou vysokorychlostního přesně mířeného projektilu.
„Ukrajina utváří budoucnost obranných technologií. Máme minometné drony, dělostřelecké drony a nyní představujeme zcela novou třídu zbraní - raketové drony. Dnes byl úspěšně použit raketový dron Paljanycja, který zasáhl vojenský cíl na dočasně okupovaném území,“ napsal ministr na svém profilu na sociální síti X.
V současné době se na výrobě zbraní - včetně bezpilotních letounů, obrněných vozidel, raket, munice a dalšího vojenského vybavení - na Ukrajině podílí více než 500 státních i soukromých společností.
Ministerstvo strategického průmyslu dříve podle listu Ukrajinska pravda prohlásilo, že Ukrajina má kapacitu na výrobu více než tří milionů dronů různých typů ročně. „Potřebujeme však finanční prostředky,“ vysvětlila zádrhel náměstkyně resortu Anna Gvozdiarová.
Oficiální představitelé bránící se země již dlouho vyzývají západní obranné společnosti, aby jim pomohly s výrobou moderních zbraní uvnitř Ukrajiny, přičemž například německý Rheinmetall a norská Nammo již souhlasily s výrobou obrněných vozidel a munice. Norská společnost v sobotu získala od norské vlády licenci na zřízení závodu na výrobu 155mm dělostřelecké munice na Ukrajině.
Zbraně, které určují vývoj války
Na ukrajinském bojišti se mnohdy setkává technika desítky let stará s technologickými novinkami. I staré zbraně dokážou ničit a zabíjet, máloco zároveň podnítí chuť zkoušet nové jako strach ze smrti a porážky.
Ukrajina v sobotu oslavila 33. výročí nezávislosti, kterou Nejvyšší sovět Ukrajinské SSSR vyhlásil 24. srpna 1991. V prosinci stejného roku ji Ukrajinci podpořili v referendu, pro samostatnost na Sovětském svazu tehdy hlasovalo více než devět z deseti Ukrajinců.
Podle zpravodajky agentury AP ale válkou zmítaná země obvyklé ohňostroje, přehlídky a koncerty odložila stranou, aby uctila památku tisíců civilistů a vojáků zabitých v probíhající ruské invazi.
„Nezávislost je ticho, které zažíváme, když ztrácíme své lidi,“ prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj k národu ve videu zveřejněném na telegramu. „Nezávislost sestupuje do krytu během náletu, aby vydržela a znovu a znovu vstávala a řekla nepříteli: Ničeho nedosáhnete.“
24. srpen zároveň značí dva a půl roku ruské agrese proti Ukrajině. Výročí se povedlo „oslavit“ alespoň tak, že si obě strany konfliktu vyměnily válečné zajatce. Ruská státem kontrolovaná agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany hovoří o čísle 115, to následně potvrdil na síti X i Zelenskyj. Jde o první takovou výměnu od 6. srpna, kdy ukrajinské jednotky pronikly do Kurské oblasti.
