Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nově zvolený pákistánský parlament dnes podle očekávání podruhé zvolil premiérem Šahbáze Šarífa. K získání mandátu potřeboval 169 hlasů a získal jich 201. V nedávných parlamentních volbách žádné politické uskupení nezískalo většinu. Na vytvoření koaliční vlády se později dohodly Pákistánská muslimská liga (PML-N) expremiéra Naváze Šarífa a Pákistánská lidová strana (PPP).
Volby, které se konaly 8. února, doprovázel výpadek mobilního internetu, zatýkání a násilnosti. Neobvykle opožděné výsledky vyvolaly obvinění, že hlasování bylo zmanipulováno.
Z násilností byly obviňovány strany Hnutí za spravedlnost (PTI) expremiéra Imrana Chána. Politici jeho strany kandidovali jako nezávislí a nakonec získali nejvíce hlasů, i když nedosáhli většiny v parlamentu.
Parlamentní volby v Pákistánu
Podle ústavy je Pákistán federativní parlamentní republikou, v níž je islám státním náboženstvím. Silný politický vliv uplatňuje armáda, jejíž role významně přesahuje obranu. Své zájmy má od hospodářství až po politiku.
Hlavou státu je prezident, hlavou výkonné moci předseda vlády, jímž je od roku 2022 Šahbáz Šaríf, lídr opoziční Pákistánské muslimské ligy (PML-N) a mladší bratr expremiéra Naváze Šarífa. K moci se dostal po pádu Imrana Chána.
Imran Chán zvítězil se svou stranou Hnutí za spravedlnost (PTI) v parlamentních volbách v červenci 2018. O premiérský úřad přišel po letech stagnace ekonomiky, vysoké inflace a oslabení místní měny, parlament mu v dubnu 2022 vyslovil nedůvěru.
Ke staré politické gardě patří kromě PML-N také Pákistánská lidová strana (PPP) vedená Bilaválem Bhuttem Zardárím, synem expremiérky Bénazír Bhuttové, kterou v roce 2007 zavraždili při atentátu islamisté. Zardárího PPP vytvořila s PML-N koalici, on sám se chopil funkce ministra zahraničí.
Nyní se hraje o 266 křesel v dolní komoře parlamentu, kandiduje více než 40 stran.
Strana, která se dostane po volbách k moci, bude čelit pokračujícím hospodářským problémům Pákistánu. Hluboce zadlužená země se loni přiblížila k platební neschopnosti, nejhoršímu se vyhnula jen díky nové pomoci Mezinárodního měnového fondu a půjčkám od Číny, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Zdroj: MZV, ČTK
