Článek
Mezi Pákistánem a Afghánistánem vypukla „otevřená válka“, jak to nazval pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif.
Pákistán v noci bombardoval cíle spojené s afghánským vládním hnutím Tálibán v pohraničí i v Kábulu. Na několika místech došlo také k pozemním střetům. Obě strany hlásí oběti.
„Náš pohár trpělivosti přetekl,“ prohlásil Ásif a připomněl, že napětí mezi jadernou velmocí a islamisty z Tálibánu, jehož odnož operuje i v Pákistánu, rostlo už delší dobu.
Seznam Zprávy konflikt vysvětlují v otázkách a odpovědích.
Co se stalo při aktuálních úderech a střetech?
Strany se neshodnou, kdo s údery začal. Podle pákistánské strany členové Tálibánu při pohraniční operaci zabili dva pákistánské vojáky. Islámábád v odvetě bombardoval afghánské základny v pohraničí i dvě největší města sousední země - Kábul a Kandahár.
Afghánskou metropolí se podle týmu agentury AFP na místě v noci rozlehly hlasité výbuchy, následovala střelba v centru Kábulu. Do rána se ale situace zklidnila, jak potvrdili britské stanici BBC svědci z místa.
Kandahár je tradiční baštou Tálibánu. I poté, co se hnutí chopilo moci nad celou zemí, tam stále sídlí nejvyšší vůdce Hajbatulláh Achúndzáda.
Podle Pákistánu armáda zabila už přes 130 členů afghánského Tálibánu a přes 200 dalších zranila. Afghánistán oběti popírá. Pákistán hlásí zásah desítek afghánských vojenských stanovišť a zničení 80 kusů těžké techniky, včetně tanků.
Na rozdíl od dřívějších střetů Pákistán neudeřil jen na cíle spojené s teroristy, ale i na vládní zařízení. „Míří teď na samotný režim,“ poznamenal k tomu pro BBC analytik Michael Kugelman z amerického think tanku Atlantic Council.
Afghánský Tálibán ale tvrdí, že zmíněná pohraniční operace reagovala na údery z minulého týdne, při nichž podle něj zemřelo 18 lidí. I Afghánistán mluví po současných střetech o desítkách obětí na pákistánské straně a také o obsazení několika pákistánských stanovišť.
Veškerá tvrzení je velmi těžké nezávisle ověřit.
Co vyvolalo současný konflikt?
Střety probíhají už od minulého týdne, kdy pákistánské bezpečnostní zdroje podle agentury Reuters oznámily, že mají „nezvratné důkazy“ o vině afghánských ozbrojenců za sérii útoků a sebevražedných atentátů proti pákistánské armádě a policii.
Zdroje informovaly o sedmi plánovaných nebo úspěšných útocích od konce roku 2024. Při jednom z nich minulý týden zemřelo 11 členů pákistánských bezpečnostních složek a dva civilisté. Přihlásila se k němu pákistánská odnož Tálibánu, známá jako Tehríke Tálibán Pákistán (TTP).
Pákistán reagoval leteckými údery, které podle něj cílily na tábory a úkryty ozbrojenců na společné hranici. Podle Afghánistánu ale dopadly i na civilní domy nebo náboženské školy a mezi oběťmi byly i ženy a děti.
„Pákistán učinil všechno, aby udržel situaci v normálu, přímými prostředky i s pomocí spřátelených zemí,“ napsal na síti X ministr Ásif před aktuálními údery. Jako zprostředkovatelé se teď nabídly Írán, Rusko nebo Čína, v minulosti se zapojily Turecko, Katar a Saúdská Arábie.
Jak jsou na tom vztahy dlouhodobě?
Po stažení amerických sil v roce 2021 Pákistán návrat Tálibánu k moci přivítal. Agentura Reuters připomíná, že tehdejší premiér Imran Chán řekl, že Afghánci „rozbili okovy otroctví“. Islámábád ale brzy zjistil, že radikální islamisté s ním nebudou spolupracovat, jak doufal.
Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán, že jsou na jeho území základny ozbrojenců, kteří pak útočí na pákistánském území. V Afghánistánu má být i vedení TPP, ale také ozbrojenci usilující o nezávislost pákistánské provincie Balúčistán. Útoků ze strany obou skupin od roku 2022 přibylo.
Afghánistán odmítá, že by jeho území sloužilo jako odrazový můstek pro útoky v Pákistánu. V soukromí to ale vůdci Tálibánu podle reportérů The New York Times přiznávají. Podle OSN navíc afghánská vláda poskytuje TPP zbraně, munici a drony.
Kábul naopak viní Islámábád, že poskytuje útočiště bojovníkům z takzvaného Islámského státu, se kterým si Tálibán konkuruje. To zase popírá Pákistán.
Kdo má v konfliktu navrch?
Papírově jednoznačně Pákistán. Jde o jadernou velmoc, jejíž ozbrojené složky jsou mezi 15 největšími armádami světa. Pákistánská armáda má stabilně přes 600 tisíc vojáků, má k dispozici stovky letadel a tisíce těžkých vozidel.
Afghánská armáda je výrazně slabší, trvale v ní slouží přes 70 tisíc vojáků a má také mnohem méně techniky. Experti citovaní BBC na základě analýz dřívějších videí tvrdí, že Tálibán nasazoval v minulosti proti Pákistánu zejména lehčí zbraně.
Na druhou stranu předností Tálibánu je umění gerilového boje, tedy překvapivé útoky nebo rozmisťování bomb podél cest.
Jak aktivní je pákistánská odnož Tálibánu?
Několikrát do roka dokáže provést útoky s vysokým počtem obětí. TPP vznikla už v roce 2007 a pravidelně útočí na trhy, mešity, letiště, vojenské základny i policejní stanice. Skupina byla například v roce 2012 za útokem na tehdejší školačku Malálu Júsufzajovou, která o dva roky později získala Nobelovu cenu míru.
Jen za loňský rok TPP v Pákistánu zabila při asi 300 útocích 440 lidí, píše se ve zprávě pákistánské výzkumné organizace Pak Institute for Peace Studies. Z více než 80 procent šlo o členy bezpečnostních složek.
V průběhu své historie organizace dokázala ovládnout i části území, zejména u afghánských hranic, ale také v pákistánském vnitrozemí.
