Článek
Pákistánci budou ve čtvrtek hlasovat v parlamentních volbách, jejichž důvěryhodnost je předem zpochybňována.
Jeden z nejpopulárnějších politiků v zemi expremiér Imran Chán byl minulý týden ve třech procesech odsouzen k mnohaletým trestům vězení (více zde). Čeká se proto vítězství bývalého předsedy vlády Naváze Šarífa, který se v říjnu po čtyřech letech dobrovolného exilu vrátil do země, pravděpodobně po dohodě s mocnou armádou.
Chánova strana Hnutí za spravedlnost (PTI), která dlouho vedla v řadě provincií v průzkumech veřejného mínění, byla oslabena vlnou zatýkání poté, co její politici a příznivci uspořádali v loňském roce masové demonstrace v reakci na soudní procesy vedené proti Imranu Chánovi.
V lednu navíc pákistánské úřady zakázaly straně bývalého slavného kriketové hráče používat na volebních lístcích její tradiční volební symbol – kriketovou pálku. Uchazeči z řad PTI tak budou kandidovat pod různými symboly, což podle médií výrazně snižuje jejich šance u voličů, z nichž údajně až 40 procent je negramotných.
Imran Chán sám kandidovat nemůže. Za korupci, vyzrazení obsahu tajného státního dokumentu a porušení zákona při uzavření manželství byl minulý týden ve třech procesech odsouzen ke čtrnácti, deseti a sedmi rokům vězení. Opoziční vůdce všechna obvinění odmítá jako politicky motivovaná.
O Imranu Chánovi
Chánův poradce Zulfikar Buchárí agentuře Reuters řekl, že právnímu týmu nebyla dána možnost zastupovat bývalého premiéra ani vyslýchat svědky, a dodal, že řízení probíhalo ve vězení.
Naopak někdejší trojnásobný premiér Naváz Šaríf, který v roce 2018 dostal ve dvou procesech sedm a deset let vězení za korupci, byl v obou případech osvobozen. Pákistánský nejvyšší soud navíc minulý měsíc zrušil doživotní zákaz vykonávat veřejné funkce pro odsouzené, mezi něž se řadil i Šaríf. Právě tento politik Pákistánské muslimské ligy (PML-N) je nyní největším favoritem na post předsedy vlády.
Hlasování bylo odloženo o několik měsíců, oficiálně kvůli překreslení volebních okrsků po posledním sčítání lidu. Analytici se ale domnívají, že odklad především umožnil armádě připravit si půdu pro volební výsledek podle jejích představ.
Podle politologů předvolební manévry představují nejotevřenější manipulaci pákistánské politiky armádou za poslední roky. To podle expertů vyvolává nedůvěru k budoucí vládě ještě před jejím nástupem k moci.
Obavy před hlasováním vyvolala také řada krvavých útoků, při nichž v posledních dnech zahynuly desítky lidí. Většina z nich se odehrála v jihozápadní provincii Balúčistán a přihlásili se k nim separatističtí povstalci z etnika Balúčů. Násilnosti postihly i provincii Chajbar Pachtunchvá u hranic s Afghánistánem, kde působí pákistánská odnož hnutí Tálibán a další islamistické skupiny.
Parlamentní volby v Pákistánu
Podle ústavy je Pákistán federativní parlamentní republikou, v níž je islám státním náboženstvím. Silný politický vliv uplatňuje armáda, jejíž role významně přesahuje obranu. Své zájmy má od hospodářství až po politiku.
Hlavou státu je prezident, hlavou výkonné moci předseda vlády, jímž je od roku 2022 Šahbáz Šaríf, lídr opoziční Pákistánské muslimské ligy (PML-N) a mladší bratr expremiéra Naváze Šarífa. K moci se dostal po pádu Imrana Chána.
Imran Chán zvítězil se svou stranou Hnutí za spravedlnost (PTI) v parlamentních volbách v červenci 2018. O premiérský úřad přišel po letech stagnace ekonomiky, vysoké inflace a oslabení místní měny, parlament mu v dubnu 2022 vyslovil nedůvěru.
Ke staré politické gardě patří kromě PML-N také Pákistánská lidová strana (PPP) vedená Bilaválem Bhuttem Zardárím, synem expremiérky Bénazír Bhuttové, kterou v roce 2007 zavraždili při atentátu islamisté. Zardárího PPP vytvořila s PML-N koalici, on sám se chopil funkce ministra zahraničí.
Nyní se hraje o 266 křesel v dolní komoře parlamentu, kandiduje více než 40 stran.
Strana, která se dostane po volbách k moci, bude čelit pokračujícím hospodářským problémům Pákistánu. Hluboce zadlužená země se loni přiblížila k platební neschopnosti, nejhoršímu se vyhnula jen díky nové pomoci Mezinárodního měnového fondu a půjčkám od Číny, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Zdroj: MZV, ČTK
