Článek
Ukrajinský pluk Azov, jenž je od roku 2014 součástí ukrajinské armády, vyhlásil hon na pachatele masové vraždy ukrajinských zajatců v obci Olenivka, píše web Ukrajinská pravda. Na sociální síti Telegram to v pátek oznámil velitel a duchovní otec pluku Andrij Bileckyj.
Podle Bileckého Rusové v noci zabili několik zajatých příslušníků pluku Azov a později provedli na věznici raketový útok. Ten si podle představitelů Doněcké lidové republiky vyžádal životy 53 ukrajinských zajatců. Bileckyj rovněž uvedl, že se Rusko snaží útok rámovat jako čin ukrajinské armády a chce s jeho pomocí zakrýt vraždění vězňů.
Ve věznici jsou drženi ukrajinští vojáci, včetně příslušníků pluku Azov, uvedla ruskojazyčná BBC. Podle serveru Meduza tam separatisté drží někdejší obránce mariupolských železáren a oceláren Azovstal.
„Shromažďujeme informace o obětech a konkrétních pachatelích tohoto válečného zločinu,“ uvedl Bileckij na Telegramu. „Již nyní je zřejmé, že se jednalo o předem naplánovaný čin země, pro kterou je pojem důstojnické cti neznámý, a tím spíše - dodržování ženevských konvencí, pravidel, zákonů a válečných zvyklostí.“
Bileckyj rovněž vyhlásil hon na všechny, kteří jsou zapojeni do masového vraždění. „Odpovědnost ponese každý, kdo se do útoku zapojil, bez ohledu na pozici a místo pobytu. Bez ohledu na to, kde se schováte, budete nalezeni a zlikvidováni,“ uvedl.
Separatisté ze samozvané Doněcké lidové republiky, která je pod ruskou kontrolou, tvrdí, že na věznici zaútočili Ukrajinci systémem HIMARS. Ukrajinský generální štáb to popírá a viní z útoku ruské síly. Rusko se tak podle něj snaží Kyjev obvinit z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a vraždy vězňů.
Ruská státní agentura Ria Novosti zveřejnila video, jenž ukazuje části raket HIMARS údajně nalezené v troskách věznice. Ve videu však chybí kontext či důkazy.
Deník Ukrajinska pravda předtím napsal, že podle jeho zdrojů z ukrajinských tajných služeb ruské odpovědnosti za útok nasvědčuje také video, které ukazuje, že útok přišel ze směru okupovaných území. Tvrzení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.
Pluk Azov byl oficiálně připojen k ukrajinské armádě v roce 2014, mimo jiné pro velké zásluhy v boji proti ruským separatistům na východě Ukrajiny. Pojem Azov je opředen mnoha mýty a stal se také nástrojem v rukou ruské propagandy, která mluvila na počátku války o denacifikaci Ukrajiny.
Podle některých zdrojů se stal Azov mezinárodním pojmem na extremistické scéně a navázal pravidelné kontakty s představiteli krajně pravicových nacionalistů po celém světě. Obdiv ke krajní pravici či dokonce fašismu však pravděpodobně zdaleka nereprezentuje vizi všech příslušníků Azovu.
Ani v podmínkách permanentní války od roku 2014 nezískala na Ukrajině radikální pravice a nacionalisté větší politickou moc. Na Ukrajině je to nadále okrajová síla.
