Článek
Růst teplot a častější sucha vedou ke snižování výnosu chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň s výnosem se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva.
Vyplývá to z nové studie, kterou vypracovali vědci z Czech Globe - Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Dobrou zprávou je, že Česko patří podle této studie, kterou zveřejnil časopis Nature Communications, mezi země méně ohrožené. Přesto by se změnami klimatických podmínek měli zemědělci počítat a připravit se na ně, jelikož Česko je třetím největším producentem chmele na světě, hned po Spojených státech a Německu.
Regionů pro pěstování chmele není mnoho, protože rostlina je náročná na specifické klimatické i přírodní podmínky. „Z hodnocení dat z meteorologických měření od roku 1970 a údajů z modelových projekcí do roku 2050 nám vyšlo, že podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný z Czech Globe.
Žatec jako nová památka UNESCO
Od 18. září 2023 má Česko na seznamu světového dědictví další přírůstek – Žatec a krajinu žateckého chmele. Vedle chmelnic, pivovarů či sladoven pod ochranu patří i historické jádro města a další cenné památky v jeho okolí.
Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské kraje, jako je bavorské Hallertau či právě české Žatecko. To vychází ze studie v porovnání regionů vůbec nejlépe. Naopak hůře na tom budou jižněji položená místa, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera.
„Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o dvacet dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek,“ vysvětluje Martin Možný. Pokles množství srážek a epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.
Zavlažování nebo jiné odrůdy
V rámci studie vědci mimo jiné porovnali průměrný roční výnos aromatického chmele na různých místech v obdobích mezi lety 1971 až 1994 a 1995 až 2018 a zjistili „výrazný pokles produkce“ o 0,13-0,27 tuny na hektar. Největší pokles průměrného ročního výnosu chmele byl zaznamenán ve slovinském Celje, a to o 19,4 %.
V Německu klesly průměrné výnosy chmele o 19,1 % v Spaltu, o 13,7 % v Hallertau a 9,5 % v Tettnangu. Studie poukázala také na pokles hladiny alfa látek v chmelu, nejrazantnější opět ve slovinském Celje.
Vědci pro účel studie rovněž vyvinuli model simulující vliv klimatu na kvalitu a výnos chmele. Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je v rozmezí od čtyř do 18 % a obsah alfa látek o 20 až 31 % oproti současnosti.
Aby si pěstitelé udrželi produkci, která uspokojí poptávku, mají několik možností.
„Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé,“ dodává Martin Možný.
Pěstitelé mohou částečně čelit suchu také šetrnějším nakládáním s půdou, aby se tolik nevysušovala, změnou hnojení či výsadbou krycích plodin pro podporu růstu kořenů chmele.
Pro Českou republiku je příznivé, že žateckou oblast zasáhnou dopady klimatických změn v porovnání s jinými oblastmi méně. Přestože kvůli klimatickým změnám klesá hektarový výnos a obsah alfa látek, poptávka po aromatickém chmelu naopak roste kvůli vyšší výrobě kvalitnějšího piva. Tento zemědělský sektor tak potřebuje urychleně vytvořit adaptační strategii a učinit konkrétní kroky, které povedou k udržení produkce. Česko je největším producentem jemného aromatického chmele s nižším výnosovým potenciálem, ale specifickými aromatickými vlastnostmi a také zároveň zemí s největší plochou jedné odrůdy na světě, kterou je proslulý Žatecký poloraný červeňák. Krajina žateckého chmele a město Žatec se dokonce před několika týdny dostaly na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
