Teror na jihu Ruska: Kreml o vinících mlčí, odjinud zaznívají tajemné náznaky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Při nedělních útocích na policejní stanice, kostely a synagogy v ruské severokavkazské republice Dagestán zemřelo 20 lidí. Vyplývá to z informací ruských představitelů. Úřady dříve hovořily o smrti více než 15 policistů a čtyř civilistů, včetně kněze pravoslavné církve. Během přestřelky zahynulo také pět ozbrojenců.

Útok je dalším projevem extremistického násilí v Rusku, které se s podobnými útoky potýká pravidelně. Seznam Zprávy připravily souhrn základních otázek a odpovědí k dění v Dagestánu.

V neděli po šesté hodině večer ozbrojenci s automatickými zbraněmi zaútočili na pravoslavný kostel a synagogu a kostel v Derbentu, kde sídlí starobylá židovská komunita. Následně budovy zapálili.

Ve stejnou dobu ozbrojenci zaútočili také na stanoviště dopravní policie v regionálním hlavním městě Machačkala, asi 125 kilometrů severně od Derbentu, uvedlo ministerstvo vnitra. Útočníci se pak střetli s bezpečnostními složkami v jedné z místních ulic a podnikli útok na místní kostel a synagogu.

Videa zveřejněná dagestánskými úřady ukazují ozbrojence, kteří se pohybují ve městě, zahajují palbu a nutí lidi vystupovat z aut. V jednu chvíli byly podle policie zablokovány silnice vedoucí z města.

V obci Sergokala, která leží zhruba v polovině cesty mezi Machačkalou a Derkentem, pak útočníci napadli policejní vozidlo. Podle médií se do útoků zapojili dva synové a synovec šéfa dagestánského Sergokalinského okresu Magomeda Omarova. Politika v noci na pondělí předvedli k výslechu a vyloučili z putinovské vládnoucí strany Jednotné Rusko.

K útokům došlo v den pravoslavných oslav Letnice. Ruské tiskové agentury v pondělí ráno informovaly, že protiteroristická operace zahájená po útocích již skončila.

K útoku se dosud nikdo nepřihlásil, navíc ani z Kremlu nepřišel žádný komentář a úřady se k totožnosti útočníků moc podrobně nevyjadřují.

Hlava republiky Sergej Melikov prohlásil, že „je jasné“, kdo stojí za organizací útoků. O koho by mělo jít, ale nepřiblížil. Incident pak označil za nejnovější útok „na naše bratrství, na naši multietnickou jednotu“.

Také patriarcha Kirill I., hlava ruské pravoslavné církve, uvedl, že „není náhoda“, že k útoku došlo v den, kdy pravoslavní křesťané slaví Letnice.

„Vidíme, že nepřítel se nevzdává pokusů zničit mezináboženský mír a harmonii v naší společnosti,“ uvedl náboženský představitel v prohlášení.

V neděli pak někteří ruští politici rovněž ukázali prstem na Západ, aniž by předložili důkazy. Vysoce postavený zákonodárce Leonid Sluckij prohlásil, že cílem útoků bylo „zasít paniku a rozdělit ruský lid“ a že „krev obětí“ mají na svědomí také Spojené státy. Ruský Vyšetřovací výbor oznámil, že zahájil vyšetřování terorismu.

Ruský prezident Vladimir Putin se k incidentu zatím nebude vyjadřovat, jak informoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten také odmítl, že by se mohlo schylovat k širšímu rozhoření násilí.

Po březnovém útoku v Moskvě nicméně podezření spadá i na Islámský stát, který se k předchozímu masakru přiznal. To se nyní sice nestalo, nicméně odnož organizace IS-Chorásán již pochválila své „bratry z Kavkazu“ za teroristické útoky v Dagestánu.

Jihoruský Dagestán býval dříve místem častých útoků islámských separatistů, jejich intenzita však před lety výrazně klesla. Podobné útoky se odehrávaly také v sousedních ruských republikách Čečensko, Ingušsko a Kabardsko-Balkarsko.

Ruské bezpečnostní složky pak ale extremisty v regionu tvrdě potlačily a úřady v roce 2017 oznámily, že je porazily.

Hrozbu teroristických útoků si Rusko znovu uvědomilo v březnu po masakru v koncertní hale Crocus nedaleko Moskvy. Čtyři ozbrojenci tam zavraždili 145 lidí a k útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Ruská bezpečnostní služba FSB v dubnu oznámila, že právě v Dagestánu zatkla čtyři osoby podezřelé z přípravy útoku.

Kreml nicméně vinu za útoky připsal Kyjevu. Prezident Vladimir Putin pak trval na tom, že „Rusko nemůže být cílem teroristických útoků islámských fundamentalistů“, protože „demonstruje jedinečný příklad mezináboženské harmonie a mezináboženské a mezietnické jednoty“.

Etnické napětí na severním Kavkaze je přitom vzhledem k nedávné válečné historii regionu a teroristickým útokům v Čečensku a Dagestánu významným rizikovým faktorem pro celkovou stabilitu Ruska.

„To, že se Rusko na svém území dlouhodobě nechová vůči islámu velmi přátelsky, přestože má na svém území velkou muslimskou menšinu, vznáší potenciál pro takovou eskalaci a další útoky,“ vysvětlil už dříve pro Seznam Zprávy analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Útoky na synagogy podnítily také otázky o tom, jak velké nebezpečí jsou v multietnickém Dagestánu antisemitské útoky. Samotné ruské úřady republiku označují za etnicky „nejpestřejší“ v zemi.

Už loni v říjnu ale na letiště v Machačkale vtrhly stovky mužů s cílem vyhledat a napadnout cestující letu z izraelského Tel Avivu. Bezpečnostní složky po několika hodinách dostaly situaci pod kontrolu a zadržely osm desítek výtržníků. Několik policistů skončilo po násilných střetech v nemocnici.

„Jde o nový trend v muslimy obydlených ruských republikách. Antisemitismus tam už nějaký čas existuje, spíše ale v Čečensku než v Dagestánu, a je hlavně latentní. Násilné projevy antisemitismu jsou v těchto částech Ruské federace velmi vzácné,“ řekl k tehdejšímu útoku expert na židy v postsovětském prostoru Leonid Geršovič.