Příměří v Libanonu je na spadnutí. Na čem se dohodly válčící strany

Po dvou měsících a několika dnech by se měly boje v Libanonu zastavit. Alespoň se na tom shodují zdroje z Bejrútu i Jeruzaléma s tím, že obě strany jsou blízko dohodě na dvouměsíčním příměří.

Válka odstartovala 23. září sérií izraelských leteckých úderů, které byly reakcí na ostřelování severu Izraele libanonským hnutím Hizballáh.

Dosud si boje vyžádaly přes osm set mrtvých a na 5000 zraněných. Desítky tisíc lidí v Izraeli a odhadem až dva miliony v Libanonu navíc musely v průběhu uplynulého roku opustit své domovy.

Libanon tak po ekonomické krizi nyní zažívá i krizi humanitární. „V některých jiných částech Libanonu je situace relativně normální, i tam ale na lidi dopadají ekonomické důsledky války,“ řekl nedávno v rozhovoru libanonský analytik Sami Zoughaib.

Detaily dohody poprvé popsala izraelská stanice Channel 12. K podpisu podle ní má dojít v úterý. Válčící strany souhlasily s dvouměsíčním příměřím, během něhož by se IDF (Izraelské obranné síly, pozn. red.) stáhly z celého území Libanonu, a bojovníci Hizballáhu by opustili území ležící na jih od řeky Litání –⁠⁠⁠ ta je od izraelských hranic vzdálená asi 29 kilometrů.

Do Hizballáhem opuštěné zóny rozmístí tisíce mužů libanonská armáda –⁠⁠⁠ vojáci by měli na území dohlížet spolu s mírovou misí UNIFIL, která už zde působí. Nevznikne tak žádná nárazníková zóna, o níž se dříve spekulovalo.

Měli by se sem také vrátit civilisté –⁠⁠⁠ mnozí z nich už ale nebudou mít kam, protože část vesnic je izraelským bombardováním totálně zničena. Již zmíněný analytik Sami Zoughaib upozornil i na intenzivní používání fosforových bomb, které dokážou zcela znehodnotit zemědělskou půdu, přičemž právě zemědělství je oborem, který většinu civilistů na jihu Libanonu živí.

Libanonská armáda by také podle dohody měla v zemi dohlížet na obchody se zbraněmi a zajistit, aby se nedostaly k militantnímu Hizballáhu.

Tamní list Orient Le Jour nicméně napsal, že i přes optimismus ohledně příměří stále existují nedořešené detaily, na nichž vyjednavači stále pracují. Boje navíc zatím neutichly –⁠⁠⁠ IDF dosáhly řeky Litání a oznámily zabití jednoho z velitelů Hizballáhu. Dron vyslaný šíitským radikálním hnutím pak zranil dva Izraelce.

Hnutí Hizballáh začalo Izrael ostřelovat hned po začátku války v Pásmu Gazy. V hraničním pásmu u izraelských hranic přitom teoreticky nemělo co dělat –⁠⁠⁠ podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1701 mělo být toto území demilitarizované.

Rezoluci se ale nikdy nepodařilo naplnit –⁠⁠⁠ libanonská armáda byla v porovnání se silami Hizballáhu příliš slabá, mírové jednotky UNIFIL zase neměly na vynucování rezoluce potřebný mandát.

Izrael proto tentokrát trval na tom, že si v případě porušení dohody ze strany Hizballáhu ponechá právo vojensky zasáhnout. Libanonští politici ale toto právo vnímají jako porušení suverenity své země.

USA tak nakonec vyjednaly kompromis, podle něhož bude Izrael moci zasáhnout pouze v případě, kdy bude ze strany Hizballáhu cítit „okamžitou hrozbu“. Ministr obrany Jisrael Kac už Hizballáhu vzkázal, že Izrael projeví „nulovou toleranci“ k jakémukoliv porušení příměří.

Složitá debata se vedla i o to, kdo by měl dohlížet na implementaci výše zmíněné rezoluce 1701. Rezoluce byla schválena v roce 2006 s cílem ukončit tehdejší válku Izraele s Hizballáhem.

Nakonec by panelu států měly předsedat USA, zasedat v něm bude i Francie, kterou měl Izrael odmítat –⁠⁠⁠ prezident Emmanuel Macron sice po teroristickém útoku Hamásu Izrael podpořil, později ale sílila jeho kritika na izraelské počínání v Pásmu Gazy. Macron mimo jiné vyzval k embargu na prodej zbraní krajně pravicové vládě Benjamina Netanjahua.

V Izraeli je dohoda o příměří přijímaná s rozpaky. Netanjahu na zasedání vlády řekl, že dohoda ponechá Hamás izolovaný v Gaze, a zvýší tak naděje na osvobození rukojmích. Proti příměří jsou nicméně jeho extremističtí spojenci –⁠⁠⁠ ministr pro veřejnou bezpečnost Itamar Ben Gvir označil příměří za „promarněnou příležitost k likvidaci Hizballáhu“. Zdržel se sice ultimát a hrozeb odchodem z vlády, řekl ale, že bude žádat od premiéra vysvětlení.

Kritika zaznívá i od izraelské opozice. Netanjahuův vyzyvatel a šéf Strany národní jednoty Benny Ganc nesouhlasí s tím, aby židovský stát chránily v Libanonu mezinárodní jednotky: „Aniž bychom se ponořili do specifik navrhované dohody, jedna věc musí být jasná: s dohodou nebo bez ní bude obyvatele severu chránit pouze IDF. Ne UNIFIL, a ne libanonská armáda.“

Další z opozičních politiků, nacionalista Avigdor Lieberman, označil dohodu za „katastrofální“ s tím, že Íránci již začali s obnovou Hizballáhu a znovu pašovali do Libanonu zbraně.

Rozčarováni jsou z dohody o příměří i mnozí obyvatelé severního Izraele. Obávají se, že klidu zbraní Hizballáh využije k přeskupení sil a dalšímu vyzbrojování. Starosta města Kirjat Šmona Avichaj Stern proto vyzval vládu, aby své rozhodnutí přehodnotila. „Než podepíší dohodu o kapitulaci, vyzývám naše vůdce, aby se podívali do očí dětí Kirjat Šmony a přemýšleli o jejich budoucnosti,“ citoval jeho slova server Ynetnews.

Dohodu naopak podporují okolní arabské státy i většina západních politiků. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že dohoda je blízko a že jeho země je připravena hrát důležitou roli při udržování míru v Libanonu. Italové mají v jednotkách UNIFIL více než tisíc vojáků.