Dronový útok otřásl Moskvou. Co o něm víme

V noci na úterý na Moskvu zaútočily možná až desítky bezpilotních letounů, které poškodily nejméně dvě vícepodlažní obytné budovy.

Většina strojů byla údajně v blízkosti ruského hlavního města sestřelena. Zatím zůstává nejasné, kolik strojů útočilo, kdo je vyrobil a odkud odstartovaly.

Rusko uvedlo, že Ukrajina podnikla „teroristický útok pomocí dronů“, při němž bylo poškozeno několik budov. Ukrajina provedení úderů popírá, poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak ale dodal, že „Ukrajinci se na to rádi dívají“. A předpověděl, že podobných náletů bude následovat více.

Je to poprvé, co byla Moskva během jedné operace takto silně zasažena. Přinášíme odpovědi na klíčové otázky.

Informace se rozcházejí. Telegramový účet Baza tvrdí, že jich bylo nejméně 25. Zpravodajský server RBC citoval zdroj, podle něhož bylo sestřeleno „více než 10“ dronů. Jiné oficiální ruské kanály tvrdí, že všechny drony byly zničeny ruskými systémy protivzdušné obrany, aniž by uvedly jejich přesný počet.

Ruská armáda uvedla, že při úderech bylo použito osm bezpilotních letounů, přičemž pět z nich měl zničit raketový systém země-vzduch Pantsir-S, který byl podle všeho v centru Moskvy instalován na začátku roku.

Tři drony byly podle ruské strany zastaveny pomocí technologií rušení signálu – což způsobilo, že operátoři nad drony ztratili kontrolu a ty tak minuly své cíle. Podle stránky Baza tyto drony narazily do obytných budov. Jeden z nich nesl výbušné zařízení, které ale po nárazu nevybuchlo.

Ruský Vyšetřovací výbor uvedl, že několik dronů spadlo na budovy v Moskvě a způsobilo „menší škody“. Ty ovšem mohou být důsledkem úspěšného zásahu nebo pádu trosek z dronů i protistřel.

BBC Verify na základě vizuálních stop na videozáznamech, jako jsou exteriéry budov a parky, potvrdila lokace tří zásahů v jihozápadní Moskvě. Konkrétní místa lze vidět na níže přiložené mapě.

Podle analýzy BBC byla zasažena obytná budova na okraji ruské metropole, dále výškový bytový dům, kde dron údajně vletěl do bytu ve 13. patře, a ještě jedna rezidenční výšková budova.

„Zatím nevíme, na co drony mířily. Část byla zachycena systémy protivzdušné obrany, ale některé své cíle zasáhly,“ řekl v pořadu BBC Radio 4 Today Programme odborník na pozemní válku Jack Watling.

Cíle útoků se zřejmě nacházely v jedné z nejbohatších částí Moskvy, konkrétně v oblasti Rubljovka na západě, kde má svůj dům prezident Vladimir Putin, ale i další významné osobnosti.

I jeden z vysoce postavených ruských politiků uvedl, že tři z dronů byly sestřeleny právě nad předměstím Rubljovka, píše agentura Reuters. Sám Putin byl údajně v době útoku v Kremlu.

To v tuto chvíli nevíme. Videa zveřejněná na sociálních sítích údajně ukazují drony letící nad ruským hlavním městem. Ty ale spíše vyvolávají další otázky.

Útoku se totiž podle řady hlasů, jako analytika Petera Beaumonta, mohly účastnit bezpilotní letouny UJ-22 ukrajinské výroby, které byly použity již při předchozích útocích na ruské území.

BBC však na základě několika videí, jež prověřila, tvrdí, že o UJ-22 nešlo. Tyto drony mají jiné křídlo, umístění kol a konstrukci trupu než ty, které bylo na záběrech možno vidět. Drony UJ-22 mají typicky dlouhé křídlo vpředu a krátké vzadu. Dron na videu má podle BBC krátkou sadu křídel vpředu a delší vzadu.

„Netradiční konstrukce přiměla některé k mylnému závěru, že letoun letěl pozpátku nebo že záběry byly obrácené,“ napsal web BBC. Video ale není průkazné, podle některých hlasů to skutečně vypadá, jako by bylo puštěno pozpátku. Nelze tedy s jistotou tvrdit, že o dron UJ-22 nešlo.

Podobné uspořádání bylo podle Thomase Newdicka z webové stránky WarZone vidět na bezpilotních letounech použitých při dřívějších útocích na Krasnodar v jižním Rusku. Na jiných videích, která se z Moskvy šíří, ale jsou vidět drony, které mají tradičnější konstrukci – dlouhá křídla vpředu a krátká vzadu.

Nelze tak s jistotu říci, zda je některé z videí skutečně obrácené a nebo jde prostě a jednoduše o jiný typ dronu. Ačkoli zatím není jisté, jaké drony byly při útocích skutečně použity, je více než pravděpodobné, že více typů použito bylo, což obranu proti takovému útoku ještě více ztěžuje.

Podle odborníků by do Moskvy, která je od hranic vzdálená asi 450 km, doletět mohly.

„Ukrajina nepotvrdila, že její ozbrojené síly provedly útoky na Moskvu. Myslím, že Ukrajina ale je schopna provádět útoky tohoto druhu z ukrajinského území na velké vzdálenosti,“ řekl pro BBC David Cenciotti, redaktor blogu Aviationist.

Specialista na drony Steve Wright rovněž pro BBC uvedl, že vypustit z Ukrajiny dron, který by doletěl až do Moskvy, možné je. Za příliš pravděpodobné to ale nepovažuje.

„Můj odhad je, že dron byl vypuštěn z mnohem větší blízkosti, protože by se tak vyhnul tomu, aby musel projít skrz značnou část moskevské protivzdušné obrany,“ řekl

Předvídatelně. Prezident Putin řekl, že protivzdušná obrana fungovala „normálně, ačkoliv je na čem pracovat“. Kyjev pak obvinil z provedení teroristického útoku. Ruské ostřelování měst na Ukrajině nekomentoval.

„Buď nepřítele porazíte, nebo vaši rodinu pohltí nesmazatelná hanba zbabělosti, kolaborace a zrady,“ varoval podle webu Al-Džazíra politik Maxim Ivanov. Nálet označil za nejvýznamnější od druhé světové války a uvedl, že odráží „novou realitu konfliktu“.

Další ruský zákonodárce, Alexandr Chinštejn, prohlásil, že „sabotáží a teroristických útoků na Ukrajině bude jen přibývat“. Rovněž vyzval k „radikálnímu posílení obrany a bezpečnostních opatření, zejména pokud jde o boj proti bezpilotním letounům“.

Jevgenij Prigožin, šéf žoldnéřské Vagnerovy skupiny, se také ozval s typicky plamenným prohlášením. Mimo jiné podle ukrajinských médií vyzval úředníky ruského ministerstva obrany, aby „zvedli zadek z kanceláří, do kterých byli dosazeni, a bránili tuto zemi“.

Útoky na své území, mimo jiné pomocí dronů, hlásí v poslední době ruské regiony sousedící s Ukrajinou.

Většina domnělých útoků se soustředila na Brjanskou a Bělgorodskou oblast, které obě leží u severovýchodní hranice Ukrajiny s Ruskem. Několik z útoků se odehrálo i na Krymu. Jejich cílem zpravidla byla ropná zařízení, letiště a energetická infrastruktura.

Mezi časté terče útoků patří zejména Bělgorodská oblast, ležící na hranicích mimo jiné s ukrajinskou Charkovskou a Sumskou oblastí. V této oblasti poměrně nedávno udeřili členové ozbrojených uskupení, kteří se označují jako ruští partyzáni. Na video z této operace se můžete podívat výše. Kyjev přímé zapojení do těchto střetů, stejně jako do ostatních na území Ruska, popřel.

K jednomu útoku zřejmě dokonce došlo i ve středu. V Krasnodarském kraji v jižním Rusku hořela ropná rafinerie Afipskij. Oblastní guvernér uvedl, že požár byl pravděpodobně způsoben dronem. Agentura ČTK později zdůraznila, že z Krasnodaru je to k nejbližší části frontové linie přibližně 300 kilometrů.

A jak často jsou do těchto útoků zapojeny drony? Od začátku roku 2023 jich BBC zaznamenala více než 60, počítají se ovšem útoky nejen na území Ruska, ale i na Ruskem kontrolovaném území na Ukrajině.

Místní média také informovala, že 10. května bylo na vojenském cvičišti ve Voroněžské oblasti zraněno nejméně 10 ruských vojáků, vinu za útok ruská média opět kladly útoku dronem.

Nelze odpovědět s jistotou. Zatímco některé útoky drony spadají do kategorie operací před ukrajinskou protiofenzivou, „tyto útoky se zdají být zaměřeny spíše na psychologický dopad,“ píše analytik Peter Beaumont.

Ukrajinští nejvyšší představitelé podíl na útocích za ruskými hranicemi vehementně popírají a tvrdí, že jsou na nich účastni zejména partyzáni. Některé zahraniční služby ale jejich prohlášení brzdí.

Vzpomeňme si, že začátkem měsíce došlo k podobně dramatickému incidentu, kdy dvojice bezpilotních letounů mířila ke Kremlu. Podle ruských úřadů se mělo jednat o pokus o atentát na Vladimira Putina. Každopádně se jednalo o velmi symbolický cíl, zejména proto, že se odehrál těsně před oslavami Dne vítězství, které se v Rusku konají 9. května.

Kyjev popřel i účast na tomto útoku, ačkoli podle zprávy v New York Times se americké zpravodajské služby domnívají, že za něj Ukrajina odpovědná byla.