Článek
Ve Španělsku v pondělí exhumovali tělo fašistického lídra Josého Antonia Prima de Rivery. Z velkolepého mauzolea jeho ostatky převezli na madridský hřbitov. Tam mezitím čekalo asi dvě stě sympatizantů. Zpívali hymnu španělských fašistů a zdvihali pravici. Došlo i na potyčky s policií.
Až dodnes byly ostatky Prima de Rivery, který založil fašistickou stranu Falanga a zemřel během španělské občanské války, uloženy v bazilice památníku Údolí padlých. Velkolepé mauzoleum v horách severně od Madridu nechal postavit bývalý španělský diktátor Francisco Franco. I on zde byl pochován. V roce 2019 však jeho tělo exhumovali a přemístili.
O přesunu ostatků na méně exponovaná místa španělská vláda rozhodla v rámci širších snah o vypořádání se s odkazem španělské občanské války a následné fašistické diktatury, píše stanice BBC.
Španělská ministryně pro sociální práva Ione Belarraová označila exhumaci Prima de Rivery za „dobrou zprávu pro demokracii“. „Fašisté musí být odstraněni z mauzoleí a z ulic,“ napsala na twitteru.
Našli se ovšem i tací, které krok pobouřil. Svůj nesouhlas se vydali vyjádřit k madridskému hřbitovu San Isidro, kam byly ostatky Prima de Rivery převezeny. Na místě se jich sešly asi dvě stovky. Se zdviženou pravicí zpívaly hymnu španělských fašistů. Při následných střetech policie zatkla tři lidi, informovala agentura Reuters.
Španělská levicová vláda v minulém roce přijala zákon o demokratické paměti, jehož cílem je zajistit „spravedlnost, odškodnění a důstojnost“ obětem španělské občanské války a následné diktatury, připomíná deník The Guardian.
Jeho součástí jsou i snahy redefinovat roli památníku Údolí padlých, který je jedním z nejvýraznějších symbolů Francovy diktatury. Španělská vláda chce zajistit, aby místo v budoucnosti nemohlo být zneužito k oslavování fašistické ideologie.
„Žádná osoba nebo ideologie, která evokuje diktaturu, by zde neměla být uctívána nebo vychvalována,“ přivítal převezení ostatků z Údolí padlých Felix Bolanos, který má ve španělském kabinetu na starosti zákon představený v loňském roce.
Obrovské mauzoleum, které částečně postavili političtí vězni, má být věnováno všem, kteří padli během španělské občanské války, jež se odehrála v letech 1936-1939. Ačkoliv ale na místě leží ostatky přibližně 34 tisíc lidí, označené hroby na místě vždy byly pouze dva. Jeden patřil Francovi, druhé Primo de Riverovi.
Památník Údolí padlých, který nechal zbudovat bývalý španělský fašistický diktátor Francisco Franco.
José Antonio Primo de Rivera založil v roce 1933 španělskou fašistickou Falangu, ze které vzešla strana diktátora Franca. Zemřel během španělské občanské války. V listopadu roku 1936 byl popraven poté, co ho odsoudili za spiknutí proti republikánské vládě. Jeho ostatky byly uloženy nejprve v hromadném hrobě, posléze několikrát přemístěny. Do Údolí padlých se dostaly v roce 1959.
Exhumace, která se konala u příležitosti 120. výročí narození Prima de Rivery, začala v pondělí brzy ráno. Účastnila se jí pouze jeho rodina, příznivci měli vstup k mauzoleu zakázaný. Někteří z nich se ovšem shromáždili u příjezdové brány. Když kolem nich projížděl vůz s ostatky, skandovali „José Antonio Primo de Rivera je tady“ a „Ať žije Španělsko“, píše deník El País.
„Proces exhumace by měl zůstat a zůstane přísně soukromou rodinnou záležitostí, aby se nestal veřejnou podívanou, která by mohla vést ke konfrontacím mezi Španěly,“ uvedla dříve pro španělský server ABC Primo de Riverova rodina, která si vyžádala, aby byl fašistický lídr exhumován a znovu pohřben „v souladu s katolickými tradicemi“.
