OSN už nebude vyšetřovat australská detenční centra. Úřady nespolupracují

Žadatelé o azyl v Austrálii musejí po překročení hranic přes moře do povinné detence, kde pobývají, dokud úřady neschválí jejich žádost.

Podmínky v zařízení nicméně někteří zadržení popisují jako noční můru, kde myšlenky na sebevraždu bývají běžné. Řada uprchlíků pak na místech, jako jsou pokoje bez přísunu světla, tráví roky.

Situaci dlouhodobě kritizují lidskoprávní skupiny i Organizace spojených národů, jejíž podvýbor proti mučení tamní situaci přezkoumával. V úterý nicméně oznámil, že vyšetřování musí ukončit. Důvodem je odmítnutí některých australských států pracovníky do detenčních center pustit, napsal server CNN.

„Navzdory dobré spolupráci podvýboru s australskými federálními úřady po naší první misi musíme návštěvu ukončit, protože otázka neomezeného přístupu do všech detenčních center nebyla ve dvou státech dosud vyřešena,“ uvedla v prohlášení předsedkyně podvýboru Suzanne Jabbourová. Jedinou další zemí, kde organizace svoji misi takto ukončila, je Rwanda.

Na podzim orgán uvedl, že mu úřady států Nový Jižní Wales a Queensland znemožnily návštěvu několika míst. To označil za jasné porušení závazků vyplývajících z dohody OSN, která má chránit lidská práva zadržených osob.

Austrálie je jedním z 91 signatářů dokumentu, který umožňuje inspektorům provádět neohlášené návštěvy všech míst, kde jsou osoby zadržovány, včetně policejních stanic, detenčních center a ústavů sociální péče.

Sophie McNeillová, vedoucí výzkumná pracovnice organizace Human Rights Watch v Austrálii, označila rozhodnutí OSN o ukončení prošetřování „hluboce zahanbující“ pro zemi.

„Neschopnost spolupracovat s odborníky OSN při poskytování neomezeného přístupu do míst zadržování dává hrozný příklad ostatním vládám v tomto regionu, které nepotřebují další záminky k tomu, aby se OSN vzepřely,“ uvedla na twitteru.

Organizace na základě svých zjištění vyjádřila znepokojení nad povinným zadržováním osob, včetně dětí, kdy neexistuje žádná stanovená maximální doba jejich detence. Právě nezletilí pak bývají podle podvýboru často terčem slovních útoků nebo rasistických poznámek. Kritizovala také možnost děti nechávat na samotce.

Austrálie by podle doporučení měla zvýšit minimální věk trestní odpovědnosti na úroveň mezinárodních standardů, která je pro práva dítěte nejméně 14 let. Kvůli špatným podmínkám musela vláda v minulosti vyplácet milionová odškodnění těm, kteří uvedli, že utrpěli újmu.

Na konci minulého roku pobývalo v detenčních centrech více než tisíc lidí, uvedla lidskoprávní skupina Australská rada pro uprchlíky. Ve většině případů jsou zadrženými muži.

Canberra tvrdou politiku vůči migrantům připlouvajícím k australským břehům lodí nicméně drží již od roku 2013. Pravidla jsou ale podle odborníků na uprchlické právo „svévolná“ a nezákonná, protože se vztahují právě jen na žadatele o azyl, kteří do země přišli přes moře.

Australská komisařka pro lidská práva Lorraine Finlayová pro stanici ABC News podotkla, že Austrálie k této záležitosti nepřistupovala s takovou vážností, jakou si zaslouží. Zrušení návštěvy podle ní tak nebylo „ani nečekané, ani nezasloužené“.

„Myslím, že není pochyb o tom, že to poškozuje naši pověst. Austrálie chce být světovým lídrem, pokud jde o lidská práva, ale je opravdu těžké se tohoto vedení ujmout, když neplníme své vlastní mezinárodní závazky,“ podotkla.

Detenční centra se stala místem hlasitých protestů, když byl v jednom z nich zadržen také tenista Novak Djokovič poté, co přicestoval do země v době přísných koronavirových opatření bez očkování. Hotel Park v Melbourne, kde sportovec strávil několik dní, se stal pro jiné „domovem“ na dlouhé měsíce či roky.