Článek
Organizace spojených národů musí ve svých ženevských budovách kvůli finanční nouzi šetřit, členské státy totiž neplatí členské příspěvky. Uvedla to v úterý podle agentury DPA ředitelka správy evropského sídla OSN v Ženevě (UNOG) Kira Kruglikova.
Podle DPA panuje v OSN akutní nedostatek peněz. Jen 142 z 193 zemí totiž za rok 2023 zaplatilo své členské příspěvky, vyplývá z údajů instituce. Mezi chybějícími platbami je mimo jiné ta od Spojených států, největšího přispěvatele do rozpočtu OSN. USA zatím nezaplatily ani za rok 2024 – termín k platbě byl přitom 8. února. Do té doby do rozpočtu poslalo plnou částku 51 států včetně České republiky, dalších 41 zemí zaplatilo opožděně do 25. března.
Aby bylo možné nadále pořádat alespoň konference, musí být podle Kruglikové omezeny náklady, které nesouvisí se mzdami. Některé kancelářské budovy tak byly přechodně uzavřeny, aby se ušetřilo za úklid, vytápění nebo klimatizaci. Zkráceny byly také otvírací doby, aby se ušetřilo na energiích a výdajích na ostrahu. Už několik měsíců se v areálu méně svítí a toto úsporné opatření má pokračovat. Stojí také některé eskalátory a výtahy.
Ačkoliv nedostatek financí v rozpočtu není pro OSN ničím novým, rozdíl mezi příjmy a výdaji byl v loňském roce nebývale vysoký. Výdaje za elektřinu správy ženevských kanceláří (UNOG) se v roce 2023 zvýšily o 344 procent oproti roku 2021, uvedla mluvčí. Ženevské kanceláře OSN udržují celkem 34 konferenčních sálů a 59 výtahů – ročně se v tamním diplomatickém úlu koná kolem osmi tisíc jednání na různých úrovních mezinárodní spolupráce.
Současně probíhají v ženevském areálu od roku 2017 rozsáhlé stavební práce, píše DPA. Budovy vystavěné převážně ve 30. letech minulého století musí být totiž renovovány. Valné shromáždění OSN na to v roce 2015 schválilo náklady kolem 850 milionů eur, což je téměř 21,5 miliardy korun. V Ženevě sídlí řada organizací, orgánů a agentur OSN, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), Světové obchodní organizace (WTO) nebo Rady OSN pro lidská práva.
