Článek
Valné shromáždění OSN schválilo návrh, aby si svět každý rok připomínal genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami. Mezinárodním dnem památky obětí tohoto masakru se stane 11. červenec. Proti rezoluci se ostře vymezovali bosenští Srbové i srbská vláda.
Pro návrh připravený Německem a Rwandou hlasovalo 84 zemí včetně České republiky, Francie, Británie či Spojených států. Hlasování se zdrželo 68 delegací a 19 zemí včetně Srbska, Ruska, Číny nebo Maďarska bylo proti.
Prvním „Mezinárodním dnem přemítání a připomínky genocidy ve Srebrenici roku 1995“, jak zní oficiální název, bude 11. červenec 2025, kdy od masakru uplyne 30 let. Rezoluce přijatá VS OSN podle agentury AP neoznačuje Srbsko za pachatele, přesto však Srbové dávali najevo obavy, že jim přijetí návrhu dá nálepku podporovatelů genocidy.
Srebrenickou enklávu v roce 1995 po letech bojů v bývalé Jugoslávii obsadily bosenskosrbské síly pod vedením generála Ratka Mladiče. Za bezpečnost tam tehdy měly ručit mírové sbory OSN, početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se však Srbům rozhodli neklást odpor. Výsledkem byl v té době nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž zahynulo přes 8000 lidí, většinou bosenských muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil toto hromadné vraždění za genocidu.
