Osmáci se naučí s granáty. Kreml si ve škole chová ještě věrnější generaci

„Historickým posláním ruského vzdělávacího systému bylo vždy vytvářet pocit občanství a vlastenectví,“ prohlásil ruský prezident Vladimir Putin před učiteli a žáky už během loňského zahájení školního roku. Svým slovům dostává nadále, jak prokazuje každoroční proměna osnov, která přispívá militarizaci společnosti.

Letos mají školy do výuky implementovat tři důležité prvky: základní výcvik se zbraněmi, vzdělávání k tradičním hodnotám i výuku o nových verzích historických událostí.

Nejde přitom o první změny, se kterými se ruské děti od začátku války ve školách potkávají. Projevil se přísnější dohled, militarizace i prohloubení ideologické výuky.

„Sledujeme pokračování a zintenzivnění dlouhodobého procesu, který trvá od roku 2000, kdy se Putin dostal k moci. Ale zatímco dříve se kladl důraz na konzervativní vzdělávání a většinou nechával mladé lidi, aby si žili po svém, dnes potřebuje lidi, kteří budou podporovat jeho válku a budou i schopni v ní padnout,“ popsal pro Seznam Zprávy historik Ian Garner působící na polském Pileckého institutu, kde se zabývá totalitními studii.

Podle nezávislých průzkumů totiž zastávají mladí lidé v Rusku výrazně kritičtější názory na vlastenectví než starší generace. Do té se řadí prakticky celá ruská politická elita obklopující Putina, která nástup nové generace může vnímat jako existenční hrozbu.

Vštěpování militaristického patriotismu sice může mít v krátkodobém horizontu určitý efekt, ale je vysoce pravděpodobné, že v budoucnu přispěje k politizaci mládeže a růstu protestních nálad, upozorňuje nezávislý think tank Re-Russia.

K výchově věrných občanů si režim půjčuje praktiky, které dobře fungovaly už za Sovětského svazu. Ostatně tlak kladený na militarizaci a podporu vojenské akce na Ukrajině se předává skrze „konverzace o důležitých věcech“, tedy ideologicky zabarvené přednášky předávající oficiální výklady režimu.

Po této teoretické části se do osnov zavedl také základní vojenský výcvik, v němž by se děti měly naučit používat granáty i automatické zbraně, jak upozorňuje investigativní server Holod. Týkat by se to povinně mělo už osmáků a deváťáků.

Militarizace se nicméně projevuje i mimo výcvik - po školách v celé zemi se dlouhodobě oslavuje služba v ozbrojených silách, přednášet dětem chodí také veteráni z probíhající války.

V neposlední řadě ale přispívají k budování nové věrné generace i populární dobrovolné oddíly mladistvých, které podporují ruskou agresi. Kromě nejzavedenějšího oddílu „Junarmije“, kterou už v roce 2016 vytvořilo ministerstvo obrany, vznikla v loňském roce nová a rychle populární organizace s názvem „Hnutí prvních“.

Jedním z cílů Junarmije je „vštípit mladým lidem připravenost a praktické schopnosti pro vojenskou službu“. Hnutí, do kterého dochází více než milion dětí do 18 let, má pobočky ve většině oblastí země a mimo jiné učí své členy zacházení se zbraněmi.

Právě tyto volnočasové skupiny tvoří podle Garnera jeden z hlavních stavebních kamenů vštěpování propagandy nejmladším.

„Oproti historickým souvislostem se Sovětským svazem je tu zásadní rozdíl v tom, že stát chápe, že zatímco snahy o indoktrinaci a ideologizaci mladých lidí v minulosti byly vždycky hanobeny tím, že mladí lidé chodili ze školy domů, kde nad nimi neměl kontrolu, dnes může oslovovat mladé lidi nepřetržitě skrze jejich telefony,“ říká historik s tím, že se tak propaganda na nejmladší zaměřuje i skrze mobilní hry nebo sociální sítě.

K získání přízně mladé generace pak slouží i nově upravené učebnice, které obsahují oslavný popis historie Ruska. Celé dějiny pak působí jako sled ruských vítězství nad nepřáteli, ať už šlo o nacisty, nebo Západ. Vítězství za druhé světové války, které slouží jako dlouholetý zdroj ruské hrdosti, v materiálech dominuje.

Výklad novodobých dějin pak prohlubuje averzi vůči státům, které Rusko označuje za nepřátelské, a v neposlední řadě i ospravedlňuje invazi na Ukrajinu. Tu autoři učebnic označují jako „ultranacionalistický stát“, který je třeba očistit.

Zdánlivě historické texty pak dokreslují i citáty ruského prezidenta, jedním z nich je jím několikrát využité ospravedlnění, že „Rusko žádné vojenské akce nezačalo, ale snaží se je ukončit“.

Nové učebnice tak ilustrují Putinovu snahu o vytvoření „alternativní reality“, která odmítá všeobecně přijímaná historická fakta, a to i ta, která kdysi Rusko akceptovalo.

„Výuka historie se především vůbec nezakládá na skutečných dějinách. Je to fantazie, která má více společného s mýtem a náboženským vyprávěním než s jakýmkoli skutečným popisem toho, co se v minulosti skutečně stalo. A důraz je neustále kladen na myšlenku, že Rusko je obklopeno nepřáteli a existuje výhradně proto, aby se bránilo a spolu s tím bránilo i to, čemu se někdy říká pravoslavný svět,“ vysvětluje Garner.

Na střední škole se pak do osnov dostaly také předměty zaměřené na „formování ruské občanské identity, vlastenectví a pocitu odpovědnosti vůči vlasti“ a také rozvíjení „přesvědčení a připravenosti ke službě a obraně vlasti a pocitu odpovědnosti za její osud“.

Dalšími tématy přednášek budou „nebezpečí zlákání k nezákonné a protispolečenské činnosti“ a „využívání mladých lidí jako nástroje destabilizace“, jak upozorňuje ruský exilový server Vjorstka.

Nově se také do ruských osnov dostává tzv. rodinná výuka, která má cílit na podporu zakládání rodiny a dodržování tradičních hodnot.

Součástí předmětu je tak vzdělávání o rozdělení ženských a mužských rolí, které podle osnov „devalvují negativní vlivy zvenčí“. Zavedení předmětu navrhla šéfka rodinného výboru Státní dumy Nina Ostaninová, která v létě prohlásila, že zákon o boji proti domácímu násilí nelze letos přijmout, přestože tento rok je v Rusku oficiálně rokem rodiny.

Za poslední dva roky podobný diskurz prostupuje ruskou propagandou, která například označila to, čemu říká „mezinárodní LGBT hnutí“ za extremistickou organizaci, aniž by bylo jasné, o co přesně má jít. Ve skutečnosti pak takové postavení mimo zákon omezuje práva všech LGBT lidí.

Snahy o podporu rodiny tkví v prohlubující se demografické krizi, se kterou se Rusko potýká. Stárnutí populace a klesající počet obyvatel totiž dlouhodobě podkopávají výhledy do budoucna. O zvyšování porodnosti a zvrácení populačního poklesu se Putin zasazoval po celou svou vládu, ale v posledních čtyřech letech v souvislosti s pandemií a následně i válkou na Ukrajině jeho snahy zintenzivnily.