Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Systémy protivzdušné obrany jsou na jižní hranici Ruska poptávané více než kdy jindy.“ To prohlásil čečenský vůdce a věrný spojenec Vladimira Putina Ramzan Kadyrov s tím, že přistoupí k „proaktivním taktickým opatřením“.
Kadyrov tak reagoval na události v rodném Čečensku, kde se podle více nezávislých zdrojů připravuje odpor vůči ruské okupaci. Běloruské opoziční médium Nexta sídlící v Polsku v této souvislosti poznamenalo, že se v Čečensku „vaří něco zajímavého“.
Konkrétnější byl čečenský aktivista a mluvčí praporu pojmenovaném po šejku Mansúrovi Islam Belokijev. Ten oznámil, že Ičkerijci (samostatná neuznaná republika se nazývala Čečenská republika Ičkerie, pozn. red.) zahájili přípravy na nepřátelské akce v Čečensku. Ičkerie je podle něj rozdělena do tří front a 16 sektorů a čečenští bojovníci nyní sbírají informace o rozmístění Rusů. „Pokud se Čečensko otřese, Rusko se zhroutí,“ uvedl Belokijev.
Motivace k odporu proti ruské okupaci Čečencům rozhodně nechybí. Přispět k ní mohla i válka na Ukrajině, a to hned dvojím způsobem.
Jednak mohou Čečenci využít zaměstnanosti a oslabení ruské armády válkou na Ukrajině, ruská agrese se ale podepisuje i na samotných Čečencích. V půli června informoval ruský investigativní server The Insider (v červenci ho Kreml zakázal) o tom, jakým způsobem získává Rusko dobrovolníky do bojů na Ukrajině. Děje se tak pomocí zastrašování, vydírání, výhrůžkami mučením, výjimkou nebyly ani únosy blízkých.
#Ukraine: Pro-Ukraine Chechen fighter posing in front of the flags of Ukraine and Ichkeria (the independent Chechen republic of the 1990’s, which was invaded by #Russia). The fighter is also wearing an ‘Anti-Imperialist Action’ shirt bearing the two flags.
— POPULAR FRONT (@PopularFront_) July 13, 2022
(via @PotempkinBrain) pic.twitter.com/p92AROQqP3
The Insider zmínil v této souvislosti nejméně pět desítek případů, výše zmíněný Belokijev mluvil o třech denně. „Máme mnoho zpráv od Čečenců, kteří byli nuceně posláni bojovat na Ukrajině,“ řekl serveru Ibragim Jangulbajev, šéf opozičního hnutí 1ADAT.
Častým způsobem je zadržení Čečenců s vymyšleným obviněním - vězni pak dostanou příležitost dostat se na svobodu, pokud jdou bojovat na Ukrajinu. Často je prý také vydírali, že jim znásilní příbuzné.
Čečenci jsou na sociálních médiích jedněmi z nejviditelnějších ruských jednotek, Kadyrovovým mužům se ale kvůli jejich videím posměšně přezdívá „tiktoková armáda“.
Podle mluvčího regionálního čečenského parlamentu Magomeda Daudova bojovalo k půlce června na Ukrajině 1360 čečenských dobrovolníků. Řada Čečenců ale bojuje i na druhé straně pod ukrajinskou vlajkou.
Спікер батальйону ім.Шейха Мансура Іслам Бєлокієв заявив, що ічкерійці розпочали підготовку до бойових дій в Чечні. Ічкерія розділена на три фронти і 16 секторів. Іде інтенсивний збір інформації міст дислокації росіян для атак.
— Сергій Олександрович (@SergijOleksandr) July 17, 2022
"Якщо Чечня затремтить-Росія розвалиться" Бєлокієв pic.twitter.com/y0sWlPE55D
Ukrajinští poslanci chtějí uznat Ičkerii
Musa Tajpov, bojovník za čečenskou nezávislost a synovec prvního čečenského prezidenta Džochara Dudajeva, dal ukrajinskému webu Euromaidan Press v červnu rozhovor. Odmítl v něm označovat Kadyrovovy muže za Čečence, podle něj by se o nich mělo mluvit jako o ruských okupačních vojácích. Odmítl i označení kadyrovci; i to je podle něj přestupování na jazyk ruské propagandy.
S bránícími se Ukrajinci Tajpov silně sympatizuje - obě země čelí podobné agresi, Ukrajinci za čečenských válek jeho zemi podporovali a mnoho z nich chtělo odjet a bojovat proti Rusům. Ve většině případů se jim to ale nepovedlo.
Čečenský disent se od začátku války na Ukrajině sbližuje, exilový čečenský premiér Achmet Zakajev se setkal s ukrajinskými představiteli.
Ukrajinští poslanci Alexej Gončarenko a Musa Magomedov pak v parlamentu předložili 11. července návrh na uznání Čečenské republiky Ičkerie. Jde nicméně o symbolický krok, Ičkerie zanikla s koncem druhé čečenské války v roce 2000.
V ukrajinském parlamentu také vznikla skupina nesoucí název „Za svobodný Kavkaz“.
Oprava: Článek původně identifikoval běloruský opoziční portál Nexta za ukrajinskou agenturu. Za chybu se omlouváme.