„Orwellovský“ konec. Rusko nařídilo rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial

Moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial, sesterské organizace Mezinárodního Memorialu, jedné z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tak soud vyhověl žádosti prokuratury, která středisko mimo jiné obvinila z porušení zákona o „zahraničních agentech“. Toto označení bylo středisku uděleno v roce 2016 kvůli získávání finančních prostředků ze zahraničí.

Právní zástupkyně Memorialu Maria Ejsmontová uvedla, že uskupení se proti verdiktu odvolá. Už v úterý ruský nejvyšší soud rozhodl o likvidaci Mezinárodního Memorialu, známého odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu. Sdružení obvinění odmítá jako politicky motivovaná.

Žalobce u soudu označil Memorial za „veřejnou hrozbu“ a obvinil skupinu, že jí Západ platí, aby se zaměřila na sovětské zločiny místo vyzdvihování jeho „slavné minulosti“. Právníci Memorialu u soudu tvrdili, že je práce skupiny prospěšná pro „zdraví národa“. Memorial prohlásili za přítele Ruska, nikoli za jeho nepřítele. Likvidaci centra označili za absurdní a „orwellovskou“.

Rozsudek také osvětluje nárůst represí v Rusku, kde je dle lidskoprávního křídla Memorialu drženo více než 400 politických vězňů a nezávislé skupiny a média stále častěji končí na blacklistu jako „zahraniční agenti“.

Městský soud podle agentury TASS zatím nezveřejnil přesné odůvodnění rozsudku. „Proti rozhodnutí se rozhodně odvoláme, jakmile obdržíme jeho plné znění,“ prohlásila Ejsmontová s tím, že je připravena podat odvolání k soudním instancím v Rusku a obrátit se také na Evropský soud pro lidská práva.

Memorial byl založen v roce 1989 a v dobách, kdy Rusko začalo přezkoumávat nejtemnější kapitoly své minulosti, platil za symbol země, která se otevírá světu – a sobě samé. I ukončení jeho existence je jistým symbolem toho, že se Rusko za vlády prezidenta Vladimira Putina opět uzavírá do sebe a kritiku odmítá jako nepřátelský akt.

K zakladatelům Memorialu patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Sdružení se věnuje také ochraně lidských práv. Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí než za jednu organizaci. V roce 2018 mělo přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku.

Nálepku „zahraničního agenta“ dostal Mezinárodní Memorial od úřadů v roce 2016, v roce 2014 na tutéž černou listinu úřady umístily Lidskoprávní centrum Memorial. Toto označení, jež má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší další vládní kontrolu a komplikace. Rusko kontroverzní zákon o „zahraničních agentech“ přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.

Dnešního slyšení se podle agentury TASS účastnili diplomaté ze Španělska, Estonska, Litvy, Finska, Švédska, Dánska, USA a Německa. Úterní verdikt nad Mezinárodním Memorialem odsoudila řada západních zemí včetně Česka.