Článek
Maďarští obhájci práv opět bijí na poplach. Obávají se nové legislativy, která by podle nich mohla zvýšit tlak na nezávislá média a občanskou společnost, píše server Magyar Nemzet. Návrh zákona, který má maďarská vládnoucí strana Fidesz předložit v úterý, navrhuje vytvoření nového úřadu, jehož úkolem bude vyšetřovat aktivity ohrožující „suverenitu“ Maďarska, uvedl ve čtvrtek personální šéf maďarského premiéra Gergely Gulyas.
„Tento úřad nebo orgán - uvidíme, jak se bude jmenovat - by mohl prověřovat nejrůznější činnosti…, které by porušovaly suverenitu země,“ řekl Gulyas na brífinku.
Vláda maďarského autoritáře Viktora Orbána o svých plánech sdělila jen málo podrobností. Vedení Fideszu ale naznačilo, že by se nová legislativa měla vztahovat na financování politických stran ze zahraničí a případně také na média a organizace z občanské společnosti. Právě ty obviňuje Fidesz z toho, že posluhují Washingtonu a Bruselu.
Financováni Sorosem
Po více než deseti letech Obrán nadále utahuje šrouby a pokouší se tak rozšiřovat hegemonii své strany ve všech aspektech veřejného života. Dlouhodobě pak prosazuje myšlenku, že se zahraniční subjekty vměšují do maďarské politiky a že jeho kritici jednají proti národním zájmům.
Podobný zákon, který měl podle vlády zajistit transparentnost skupin přijímajících dary ze zahraničí, se už Fidesz snažil protlačit v roce 2017. Soudní dvůr EU ale později rozhodl, že zákon „zavádí diskriminaci“ a porušuje základní práva, včetně ochrany osobních údajů a svobody sdružování, připomíná agentura Reuters.
EU zahájila proti Maďarsku vyšetřování právě kvůli obavám o dodržování zásad právního státu a pozastavila financování bloku v řádu miliard eur. I přes právní neúspěchy a mezinárodní kritiku premiér nadále tvrdí, že jeho domácí kritici jsou ovládáni vnějšími silami.
„Otevřeně říkali, že chtějí změnu vlády v Maďarsku. Využívali všechny prostředky politické korupce k financování maďarské opozice,“ prohlásil Orbán loni v létě. Na občanské skupiny a média „financované Bruselem nebo prostřednictvím Sorosovy sítě“ si pak stěžoval i na zářijovém stranickém setkání.
Kdo je George Soros, otec Alexandra Sorose
- Narozen 12. srpna 1930 v Budapešti jako Schwartz György.
- Je považován za jednoho z nejúspěšnějších investorů na světě.
- Za 30 let, od roku 1970 do roku 2000, kdy odešel z aktivní manažerské pozice do penze, zajistil jeho fond Quantum investorům výnos v průměru 31 procent ročně.
- Deset tisíc dolarů, které byste se Sorosem investovali na počátku jeho podnikání, by se vám do roku 2000 rozrostlo na 43 milionů dolarů.
- Proslul i jako angažovaný, velkorysý filantrop.
- Sorosova nadace Open Society Foundations koncem studené války pomáhala disidentským skupinám ve střední a východní Evropě.
- Hlavním cílem Sorosových filantropických aktivit je podpora otevřené společnosti založené na respektu k lidským právům.
- Soros je oblíbeným terčem konspiračních teorií. Extremisti si v jeho postavě našli člověka, který stojí za všemi problémy tohoto světa. Lidé těmto prapodivným teoriím věří, protože je často slyší od vrcholných politiků, jako je Marine Le Pen či Viktor Orbán.
Další bezzubý lev?
Důvodem, že Orbán, který loni s přehledem vyhrál další volební období, se znovu pouští do boje s neziskovým sektorem a nezávislými médii, je, že se Maďarsko připravuje na volby do Evropského parlamentu. Ty se budou konat příští rok. Maďarští novináři se tak obávají, že by vláda mohla během kampaně potenciálně ještě přitvrdit v umlčení kritických hlasů.
Před tím varuje například vedení Telexu, jednoho z mála zbývajících nezávislých maďarských médií. To nedávno veřejně uvedlo, že „pod záminkou ochrany suverenity“ Orbánova vláda „vyhlásila válku kritickému tisku“.
„Myšlenka úřadu na ochranu suverenity rozhodně zapadá do určitého trendu,“ řekla Stefánia Kapronczayová, ředitelka pro strategii Maďarského svazu občanských svobod. „Přijímání finančních prostředků ze zahraničí politickými stranami je již zakázáno a existuje pro to dobré odůvodnění,“ dodala. „Máme oprávněné obavy, že tato připravovaná legislativa zapadne do proudu vládních opatření, která se snaží omezit účast na veřejném životě a fungování svobodného tisku.“
Podle Kapronczayové navíc existují obavy, že návrh zákona by mohl podpořit vládní narativ, že jakýkoli druh zahraničního financování je v rozporu s maďarskými národními zájmy, uvádí list the Guardian.
Maďarsko porušuje principy právního státu
Evropská komise už v minulosti formálně zahájila s Maďarskem řízení kvůli porušování principů právního státu. Vůbec poprvé tak sáhla k využití nového mechanismu chránícího unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody.
„Je to již několikátá právní hrozba proti nezávislým nevládním organizacím a nezávislým médiím,“ řekl Gábor Polyák, maďarský profesor, který se specializuje na mediální právo a politiku. Podle něj však není jasné, zda se „zrodí další bezzubý lev“, nebo zda Fidesz zaujme „putinovský“ přístup.
„Pokud skutečně dojde k silnému právnímu ohrožení zahraniční pomoci, bude to v podstatě znamenat konec nezávislých médií a občanské společnosti,“ poznamenal Polyák. „Jisté je, že mezi novináři a občanskou veřejností panuje úzkostné očekávání.“
Někteří kritici tvrdí, že kampaň za suverenitu je částečně snahou odvést pozornost voličů a že samotný úřad, pokud bude vytvořen, nebude mít velký význam.
