Příští měsíce budou brutální, řekl Orbán po schůzce s Putinem. Jednal v Pekingu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Maďarský premiér Viktor Orbán pokračuje v samozvané mírové misi. Nejnověji jednal v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, aby vzápětí odcestoval do Washingtonu, kde v úterý začíná summit Severoatlantické aliance.

Orbánova - předem neoznámená - návštěva čínského hlavního města se odehrála na pozadí jeho aktivit z minulého týdne. Nejprve přijel do Kyjeva, kde jednal s tamním prezidentem Volodymyrem Zelenským (detailně zde). A pak do Moskvy, kde se sešel s Vladimirem Putinem (zde). Maďarsko od prvního července předsedá Radě Evropské unie a Orbán se coby premiér předsedající země postavil do role prostředníka, který domluví příměří či konec krvavé války.

Podrobnosti o tom, co si v Kremlu řekli s Putinem, dosud nebyly známy. V pondělí, u příležitosti jeho návštěvy čínského hlavního města, však poskytl exkluzivní rozhovor německému bulvárnímu deníku Bild. Zopakoval v něm výzvy k příměří. A varoval, že v příštích měsících můžeme čekat vyhrocení situace na bojišti.

„Věřte mi: Následující dva až tři měsíce budou mnohem brutálnější, než si myslíme,“ řekl s odkazem na své setkání v Kremlu. „Je tam zapojeno mnohem víc zbraní. A Rusové jsou odhodlanější. Úsilí, které vloží do konfrontací, počet mrtvých, počet obětí bude brutálnější než za posledních sedm měsíců.“

Dále řekl, že si neumí představit, že by Rusko mohlo být poražené. „(Putin) má jasnou představu o tom, co se stane a jak Rusko zvítězí. Když se podíváte na armády, zbraně a technologie, Putin nemůže prohrát. Porazit Rusko je těžko představitelná myšlenka. Možnost, že Rusko může být skutečně poraženo, je zcela mimo představivost,“ řekl maďarský premiér.

V rozhovoru se zástupcem šéfredaktora deníku Paulem Ronzheimerem dále trval na tom, že se nehodlá dohadovat o tom, „kdo má pravdu a kdo ne“. Jeho cílem je „mír, či příměří“.

Jak jsme už na stránkách Seznam Zpráv popsali, Putinova představa „míru, či příměří“ v podstatě znamená kapitulaci Ukrajiny.

Putin žádá ponechat si veškerá ukrajinská území, která nezákonně anektoval po začátku války, ukončení rozhovorů mezi NATO a Kyjevem, odmítá také jednat se Zelenským, kterého označuje za nelegitimního vůdce. Příměří za takových podmínek by podle analytiků znamenalo pro Rusko pouze přestávku a dočasné zmrazení konfliktu, které by armáda federace mohla využít k přeskupení vojsk a následně další fázi války.

Orbán je jediným lídrem členské země Evropské unie, který od zahájení plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 udržuje úzké vztahy s Kremlem. V minulých měsících opakovaně odmítl pomoci vyzbrojovat Ukrajinu a blokoval i finanční injekce na pomoc Kyjevu, stejně jako sankční balíčky namířené na Moskvu.

Unijní zástupci opakovaně odmítli, že by jeho mírová mise byla nyní „jménem“ celého evropského bloku. Šéf EU pro zahraniční politiku Josep Borrell v prohlášení napsal, že Orbánova nedávná cesta do Ruska byla čistě bilaterální záležitostí a „neobdržel od Rady EU žádný mandát k návštěvě Moskvy“.

Na síti X pak Borrell zdůraznil, že postoje Rady EU k ruské válce proti Ukrajině vylučují oficiální kontakty mezi EU a prezidentem Putinem. (Další reakce zde.)

Za sebe jednal Orbán i v Pekingu. „Čína je klíčovou mocností při vytváření mírových podmínek v rusko-ukrajinské válce. Proto jsem přijel na setkání s prezidentem Siem do Pekingu, jen dva měsíce po jeho oficiální návštěvě Budapešti,“ napsal Orbán na síti X.

Prezident Si Ťin-pching pak podle listu China Daily po setkání s Orbánem vyzval světové velmoci, aby pomohly Rusku a Ukrajině „obnovit přímý dialog a jednání“. „Brzké příměří a politické urovnání ukrajinské krize jsou v zájmu všech stran,“ uvedl Si.

Prioritou by podle něj mělo být dodržování tří zásad: „Žádné přelévání války z bojiště, žádná eskalace bojů, žádné přilévání oleje do ohně od dalších zájmových stran. Jedině tak může situace vychladnout. (…) Teprve až všechny hlavní mocnosti uplatní spíše pozitivní než negativní vliv, může se v tomto konfliktu objevit záblesk příměří,“ dodal podle China Daily.

Nezmínil už, že Čína dál udržuje s Ruskem úzké vztahy a do země dodává některé součástky a zboží, které jsou klíčové pro ruský vojenský průmysl. Podle čerstvého zjištění, které s odkazem na západní zpravodajce publikoval list The Telegraph, spolu Rusko a Čína spolupracují na vývoji nové verze íránského dronu Šáhid.

Zhruba ve stejné chvíli, kdy Si Ťin-pching poskytl svůj komentář, zaútočilo Rusko velkou silou na civilní cíle na Ukrajině. Zasáhlo i dětskou nemocnici v Kyjevě.