Článek
Izraelská i maďarská média informovala, že Budapešť příští měsíc přestěhuje své velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma. Tím by tak porušila mezinárodní konsenzus ohledně statusu tohoto sporného města. Izraelský ministr zahraničí Eli Cohen a jeho maďarský protějšek Peter Szijjartó se na přesunu dohodli minulý týden, uvedl server The Times of Izrael.
Přesun má být „zvláštním gestem“ pravicového maďarského premiéra Viktora Orbána svému dlouholetému mezinárodnímu spojenci premiéru Benjaminu Netanjahuovi. Maďarská prezidentka Katalin Nováková v pátek uvedla, že o osudu ambasády stále není definitivně rozhodnuto, píše Reuters.
„Četla jsem také zprávy v tisku,“ řekla Nováková na tiskové konferenci při návštěvě Prahy. „V Maďarsku zatím nebylo rozhodnuto o přesunu našeho velvyslanectví v Izraeli.“
Mluvčí maďarského ministerstva zahraničí Mate Paczolay zprávu rovněž nepotvrdil, ale uvedl, že ministerstvo bude v každém případě poskytovat aktuální informace o případných změnách na velvyslanectví. „Obchodní oddělení našeho izraelského velvyslanectví jsme již před lety přesunuli do Jeruzaléma,“ řekl.
Izrael situaci nekomentoval.
Hungary didn’t inform the @EU_Commission on the relocation of its embassy to Jerusalem, paving the way for another conflict with its allies. Just as EU funds are slipping away for Orbán, he’s trying his limits (like with stalling the 🇫🇮🇸🇪 NATO accession). https://t.co/C26OssJNFc https://t.co/JxrpcWWYiY
— Szabolcs Panyi (@panyiszabolcs) March 3, 2023
Maďarsko by se tak stalo první zemí Evropské unie, která by otevřela velvyslanectví v Jeruzalémě, který Izrael prohlašuje za své hlavní město. Většina zemí ale dává přednost Tel Avivu, protože status Jeruzaléma je podle mezinárodního práva sporný až do vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Jak upozornil maďarský novinář Szabolcs Panyi, Maďarsko o svém záměru dosud neinformovalo Evropskou komisi. Nejspíš tak směřuje k dalšímu konfliktu s exekutivou EU - už nyní má přitom autoritářský režim v Budapešti problémy kvůli opakovanému porušování pravidel právního státu.
Netanjahu, který se v listopadu vrátil k moci, se v posledních letech těší silné podpoře svého spojence Orbána, který byl v minulosti připraven blokovat prohlášení nebo kroky EU kritické vůči Izraeli. Orbán mu po jeho zvolení blahopřál a řekl: „V těžkých časech jsou zapotřebí silní vůdci.“
Orbán přesunutím ambasády posiluje Nehanjahuovu pozici. Ta je otřesena doma i v zahraničí poté, co se na něj snesla obrovská kritika kvůli kontroverzním plánům jeho krajně pravicové vlády na revizi soudnictví. Tu kritici označují za útok na demokracii.
Přes sto tisíc lidí demonstrovalo v Tel Avivu proti vládě Netanjahua
Izraelský parlament přijal v roce 1980 zákon, který prohlašuje „úplné a sjednocené“ město Jeruzalém za hlavní město Izraele. Organizace spojených národů považuje východní Jeruzalém za okupovaný a status města za sporný, dokud nebude vyřešen jednáním mezi Izraelem a Palestinci, kteří chtějí východní Jeruzalém jako hlavní město budoucího palestinského státu.
Většina zahraničních velvyslanectví v Izraeli sídlí v Tel Avivu právě kvůli spornému statusu Jeruzaléma na východě okupovaného města. Tento světový konsenzus porušil bývalý americký prezident Donald Trump v roce 2018. Jeho rozhodnutí o přemístění velvyslanectví vyvolalo pobouření v arabském světě, píše server The New Arab.
Kromě USA má ambasádu v Jeruzalémě Guatemala, Honduras a Kosovo. Česká republika se rozhodla přesunout z Tel Avivu do Jeruzaléma pouze svůj diplomatický úřad. Za přesun ambasády dlouhodobě lobboval odcházející prezident Miloš Zeman.
