Orbán v Kyjevě navrhl Zelenskému zkusit „něco jiného“. Moskva pokrok nečeká

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Maďarský premiér Viktor Orbán dorazil poprvé od začátku války na návštěvu Ukrajiny. Během dne se v Kyjevě setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, se kterým jednal o šancích na uzavření míru a také o napjatých maďarsko-ukrajinských vztazích.

Orbán ocenil ukrajinské mírové iniciativy a zároveň navrhl Zelenskému, aby zvážil okamžité příměří na stávající frontové linii a usnadnil tak zahájení jednání s Ruskem.

„Informoval jsem pana prezidenta, že jeho (mírové) plány vyžadují výrazné množství času vzhledem k pravidlům mezinárodní diplomacie, a tak jsem mu poradil něco jiného,“ prohlásil Orbán.

Většina analytiků se dlouhodobě shoduje, že klid zbraní by za stávající situace poskytl Moskvě čas k získání sil. Kreml dává najevo, že není ochoten vzdát se dobytých území a naopak má zájem o další.

Orbán ale zároveň řekl, že svůj návrh Zelenskému nijak nevnucoval a akceptuje jeho argumenty. Ukrajinský prezident se k tomu nijak nevyjádřil, ale poděkoval Maďarsku za to, že podporovalo ukrajinské snahy o mír na nedávném summitu ve Švýcarsku.

Ukrajinský prezident pak oznámil, že setkání se týkalo zejména obchodu, infrastruktury a energetiky, ale hovořilo se také o humanitární pomoci nebo otevření ukrajinské školy v Maďarsku.

Vztahy mezi Ukrajinou a Maďarskem jsou dlouhodobě napjaté. Budapešť od začátku ruské invaze naznačuje, že západní podpora Ukrajiny přispívá k vyostření konfliktu s Ruskem. Odmítá se tak na vojenských dodávkách podílet. Maďarská vláda také tvrdí, že unijní sankce proti Moskvě ekonomiku zemí sedmadvacítky poškozují více než tu ruskou.

Šéf maďarské vlády v Kyjevě prohlásil, že se obě země snaží překonat dřívější neshody a že se nyní zaměřují na budoucnost. Premiér také ujistil, že bude podporovat Ukrajinu během předsednictví v Radě EU.

Orbán přicestoval do ukrajinské metropole jen den poté, co Maďarsko předsednictví převzalo. Jde o pozici, která dává Budapešti možnost ovlivnit agendu a priority bloku pro zbytek roku. Už dříve premiér avizoval, že jeho hlavním cílem bude řešení míru na Ukrajině.

„Cílem maďarského předsednictví je přispět k řešení výzev, kterým Evropská unie čelí. Proto mě moje první cesta zavedla do Kyjeva,“ napsal na svém facebooku maďarský premiér k úterní návštěvě.

Návštěva navíc přichází v době, kdy se maďarský premiér snaží získat členy do nové aliance evropských nacionalistických stran Patrioti pro Evropu. Skupina, jejímž spoluzakladatelem je i české hnutí ANO, čelí kritice, že sdružuje strany vstřícné vůči Rusku.

Orbánova vláda na sebe nedávno zase strhla pozornost kvůli dalšímu blokování pomoci určené napadené zemi, na níž se ostatní členové sedmadvacítky shodli. I při jednání o novém šéfovi NATO si Budapešť vymínila záruky, že se nebude muset podílet na nových plánech na podporu Ukrajiny.

Orbán také nedávno odsoudil rozhodnutí Unie zahájit s Kyjevem formální rozhovory o členství.

Vedle toho maďarský premiér udržuje – ve srovnání s dalšími západními lídry – vřelé vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán se s Putinem setkal v říjnu 2023 na regionálním summitu v Pekingu, a stal se tak prvním lídrem EU, který tak učinil od začátku války. Maďarští politici se s ruskými představiteli schází pravidelně.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov význam Orbánovy návštěvy v Kyjevě bagatelizoval s tím, že Maďarsko jen „musí plnit povinnosti svého předsednictví EU“. Moskva tak podle něj neočekává, že cesta přinese zásadní průlom.

Orbán a Zelenskyj se setkali naposledy minulý týden na summitu EU v Bruselu, kde ukrajinský prezident vyzval všechny země bloku, aby dále zvýšily vojenskou pomoc Kyjevu. Od začátku války se setkali několikrát v Bruselu nebo třeba při inauguraci nového argentinského prezidenta.

Ukrajinský prezident už krátce po invazi kritizoval Budapešť za vlažnou podporu. Zelenskyj se ale zároveň snaží Orbána nekritizovat příliš ostře, protože s Maďarskem coby sousední zemí potřebuje udržovat korektní pracovní vztahy.

„Postoj Maďarska je pro nás důležitý, pokud jde o přiblížení míru a společné regionální bezpečnosti,“ poznamenal v květnu ukrajinský prezident.

Podle vyjádření ukrajinských představitelů pro agenturu AFP probíhala jednání o podstatném osobním setkání mezi oběma stranami již několik měsíců.

Západní představitelé už od úvodních fází války pravidelně podnikají cesty na Ukrajinu ve snaze vyjádřit podporu jejímu boji proti Rusku. Například premiéři Česka, Polska a Slovinska do Kyjeva dorazili ještě v době, kdy metropoli částečně obléhaly ruské jednotky.

Orbán přitom nenavštívil Ukrajinu ani během funkčního období Volodymyra Zelenského či předchozího prezidenta Petra Porošenka. Maďarský premiér naposledy do Kyjeva přijel v roce 2012, aby se setkal s tehdejším prezidentem Viktorem Janukovyčem, jak upozorňuje server Ukrajinska pravda.

Do Moskvy na druhou stranu zamířil krátce před začátkem války, kde s Putinem mimo jiné jednal o udržení dlouhodobého míru. V ruské metropoli se pak objevil i během války, kdy přijel na pohřeb jediného sovětského prezidenta Michaila Gorbačova.

Napětí mezi Kyjevem a Budapeští vzniklo již před ruskou invazí, přičemž důvodem nevraživosti jsou spory ohledně maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Ta čítá asi 100 tisíc lidí, z nichž většina žije v západní Zakarpatské oblasti, která byla do konce první světové války součástí Rakouska-Uherska.

Právě toto téma je nyní i předmětem maďarských požadavků, které země předložila Ukrajině výměnou za souhlas s podporou zahájení jednání o vstupu země do EU. Budapešť tak žádá například vymezení oblastí na Ukrajině se zvláštní úrovní záruk pro práva Maďarů nebo zajištění vzdělávání v maďarském jazyce.