Orbán si v Kremlu podal ruku s Putinem, Kyjev se ohradil

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země nyní nově předsedá EU, v pátek krátce před polednem dorazil do Moskvy. Objednal se u ruského vůdce Vladimira Putina.

Dopředu řekl, že s ním chce „diskutovat způsoby řešení konfliktu na Ukrajině“, jak novinářům tlumočil Orbánův tiskový tajemník Bertalan Havaši.

Ruská státem plně řízená agentura TASS pak citovala z vysílání maďarského rádia Kossuth, jemuž Orbán o pár hodin dříve poskytl rozhovor. Řekl v něm, že jeho cílem je přesvědčit obě strany konfliktu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy Moskvu a Kyjev –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ke spolupráci. „Abychom ušli dlouhou cestu, která by mohla skončit příměřím a mírovými jednáními,“ prohlásil.

Státní média zveřejnila video z úvodní zdravice obou politiků, na kterém se oba usmívají a tisknou si ruce.

Po jednání ruský prezident podle agentury TASS sdělil, že s Orbánem řešili možnosti „urovnání války na Ukrajině“.

Server EADaily už dříve informoval, že je Putin připraven probrat nuance svých návrhů k řešení situace na Ukrajině. „Doufám, že v této složité situaci budeme mít příležitost vyměnit si názory na bilaterální vztahy. A samozřejmě mluvit o vyhlídkách rozvoje největší evropské krize, myslím tím ukrajinským směrem,“ uvedl dále ruský prezident.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na setkání Orbána s Putinem uvedlo, že Maďarsko v Moskvě jedná, aniž by mělo souhlas Ukrajiny. „Připomínáme, že zásada ‚žádné dohody o Ukrajině bez Ukrajiny‘ zůstává pro naši zemi nedotknutelná a vyzýváme všechny státy, aby ji striktně dodržovaly,“ píše ukrajinské ministerstvo zahraničí.

Jako jediný realistický způsob obnovení míru a ukončení války, kterou v únoru 2022 rozpoutala Moskva, je podle Kyjeva desetibodový mírový plán ukrajinského prezidenta Zelenského

Orbán tento týden poprvé od začátku rozsáhlé ruské invaze podnikl cestu do Kyjeva. Vyzval tam k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Dnešní cestu do Moskvy označil za „druhou zastávku“ mírové mise. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell však zdůraznil, že jde o bilaterální návštěvu bez pověření EU.

Orbán se příletem do Moskvy stal prvním premiérem členské země EU, který ruskou metropoli navštívil od dubna 2022. Tehdy se válku, která začala 24. února téhož roku, neúspěšně pokoušel ukončit rakouský kancléř Karl Nehammer.

Jak ale připomínají ruská média, Moskvu a Budapešť pojí dlouhé vazby. A Putin se s Orbánem naposledy reálně setkal ani ne před rokem. Bylo to v říjnu 2023 v Číně na byznysovém fóru k nové hedvábné stezce - iniciativa se jmenuje „Jeden pás, jedna cesta“.

Kreml je kvůli agresivní válce na Ukrajině, kterou Rusko bezdůvodně napadlo, pod tvrdými sankcemi EU. A na samotného Vladimira Putina je vydán mezinárodní zatykač. Vydal jej loni v březnu Mezinárodní trestní soud kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska.

Maďarský premiér se do Moskvy vypravil pouhé tři dny po návštěvě Kyjeva, kde prezidentu Volodymyru Zelenskému navrhl, aby zvážil okamžité příměří na stávající frontové linii, a usnadnil tak zahájení jednání s Ruskem. Ukrajinský prezident na jeho návrh nereagoval.

Později v rozhovoru pro Bloomberg Zelenskyj řekl, že nelze „jen mluvit o příměří“, a dále že je nutné o návrzích diskutovat pouze „na srozumitelné mezinárodní platformě za přítomnosti dalších zemí“. Podle jeho názoru by příměří bez jasného dalšího plánu znamenalo zmrazení, nikoli konec konfliktu.

Ruský vůdce Vladimir Putin sice opakovaně tvrdí, že není tím, kdo blokuje mírová jednání. Všechny jeho požadavky k tomu, aby vůbec mohla začít, se však stáčejí zejména kolem udržení ukrajinských území, která nezákonně anektoval po začátku války. Jejich připojení k Rusku staví na výsledku někdejších pseudoreferend.

Putin dále žádá jednání s legitimním vedením Ukrajiny, což je status, který podle něj současný prezident Volodymyr Zelenskyj nesplňuje. V obou případech tak jde o požadavky, které už dříve opakovaně vyvrátila či odmítla Ukrajina i její západní spojenci.

Z Kyjeva i dalších zemí totiž zní, že by příměří za takových podmínek znamenalo pro Rusko pouze přestávku a dočasné zmrazení konfliktu, které by armáda federace mohla využít k přeskupení vojsk a následně další fázi války.

Ve čtvrtek pak Putin řekl, že Rusko nevyhlásí příměří, aby ho Ukrajina využila ke zlepšení své pozice. Je ochoten se ale zabývat mírovými návrhy amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, i když jejich obsah nezná. Trump o nich mluvil opakovaně, ale nikdy veřejně nezmínil, s čím jeho plán počítá.

Budapešť sice ruskou invazi na Ukrajinu odsoudila, ale na poměry členského státu Evropské unie a NATO po celou dobu udržuje s Moskvou vřelé vztahy.

Tvrdí, že západní podpora Ukrajiny přispívá k vyostření konfliktu s Ruskem, a odmítá se tak na vojenských dodávkách podílet. Maďarská vláda také soudí, že unijní sankce proti Moskvě ekonomiku zemí sedmadvacítky poškozují více než tu ruskou.

„Je možné, že se Orbán nabízí Putinovi jako jeho partner v tom, že bude blokovat rozhodování v EU a NATO. To ostatně dělal už i před únorem 2022. Já si ale nejsem úplně jistá, jestli to není přílišné zveličování role Maďarska v očích Ruska, i když Putinovi skutečně v něčem pomohlo,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Maďarský premiér Orbán podle agentury Reuters s odkazem na maďarské předsednictví nazval příštích šest měsíců mírovou misí. Už po návštěvě Kyjeva oznámil, že o výsledcích svých jednání se Zelenským hodlá informovat lídry Evropské unie.

Odezva evropských politiků však byla jasná. „Rotující předsednictví EU nemá mandát jednat s Ruskem ve jménu EU,“ upozornil šéf Evropské rady Charles Michel. Zopakoval, že podle Evropské rady je Rusko agresor a Ukrajina oběť.

Stejný názor zastává i český premiér Petr Fiala (ODS), který opět zdůraznil, že Česko stojí za Ukrajinou. „Viktor Orbán v Moskvě nezastupuje naše zájmy ani zájmy EU. Nemá ani žádný mandát vyjednávat naším jménem. Česká pozice je jasná: Putin je agresor, my stojíme na straně Ukrajiny,“ napsal na sociální síť X Fiala.

Podobně jako Fiala či Michel reagovali i další představitelé Evropské Unie. „Politika appeasementu Putina nezastaví. Pouze jednota a odhodlání je cesta ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na síť X.

Přidal se k ní také šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který ve svém prohlášení uvedl, že „premiér Orbán nedostal k návštěvě Moskvy žádný mandát od Rady EU“. Také dodal, že Orbán nezastupuje Evropskou unii, protože za to zodpovídá předseda Evropské rady na úrovni hlav států či vlád, nebo vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku na úrovni ministrů.

Na síti X Borrell zdůraznil, že postoje Rady EU k ruské válce proti Ukrajině vylučují oficiální kontakty mezi EU a prezidentem Putinem.