Online: Maduro před soudem odmítl obvinění. Jsem slušný muž, pronesl

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky.

„Neznělo to tak silně, jako to, co se stalo předtím,“ popsal AFP jeden ze svědků žijících poblíž prezidentského paláce. Narážel na sobotní vojenskou operaci USA.

Zpravodajský web Infobae zveřejnil několik videí, na nichž se ozývají výbuchy a jsou vidět prchající lidé.

Původ dronů podle médií není jasný, oficiální místa se k incidentu, který se stal okolo 20:00 místního času (1:00 SEČ) nevyjádřila. Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí NBC News prohlásil, že jeho země není ve válce s Venezuelou.

Každý třetí Američan schvaluje sobotní útok na Venezuelu, který vedl k zajetí autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos. Přes 70 procent Američanů se ale obává, že se Spojené státy do dění v jihoamerické zemi zapletou až příliš.

Průzkum ukázal, že vojenskou operaci, kterou nařídil prezident Donald Trump, podporuje 65 procent voličů jeho republikánské strany. Naopak mezi demokraty s tímto krokem souhlasí 11 procent a mezi nezařazenými voliči 23 procent.

Postup americké armády i následné Trumpovo prohlášení, že USA budou nyní řídit Venezuelu, znamenaly podle Reuters výrazný odklon od postoje prezidenta, který dlouhodobě kritizoval své předchůdce za přílišné soustředění se na zahraniční politiku. Jeho administrativa dříve uvedla, že se hodlá zaměřit především na domácí ekonomiku.

Průzkumu, který probíhal v neděli a v pondělí, se zúčastnilo 1248 lidí. Ukázal, že velká část republikánů podporuje zahraniční politiku, která zahrnuje získávání a prohlubování vlivu v regionu. S prohlášením, že „Spojené státy by měly mít politiku dominující v záležitostech západní polokoule“, souhlasilo 43 procent republikánů, přibližně 19 procent vyjádřilo svůj nesouhlas.

Podle průzkumu asi 60 procent republikánů podporuje vyslání amerických vojáků do Venezuely. V celkové populaci se pro tento krok vyjádřilo přibližně 30 procent Američanů. S převzetím kontroly nad venezuelskými ropnými poli souhlasí 59 procent republikánů a 65 procent podporuje, aby USA převzaly vládu nad Venezuelou.

Průzkum také ukázal, že Trumpa nyní napříč politickým spektrem podporuje 42 procent lidí, tedy nejvíce od října. V prosincovém průzkumu se takto vyjádřilo 39 procent respondentů.

U soudu s Nicolásem Madurem a jeho ženou Cilií Floresovou se nesmělo fotografovat. Takhle zachytil Madura kreslíř agentury Reuters.

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová se po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Rodríguezová složila přísahu při prvním zasedání parlamentu zvoleného v květnu. Tehdy parlamentní volby velká část opozice bojkotovala, protože se podle ní hlasování konalo v neférových podmínkách.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se před soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami. Termín dalšího slyšení soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března.

„Jsem slušný muž, prezident své země,“ prohlásil Maduro. Podle listu The New York Times Madurův právní zástupce uvedl, že jeho klient odmítl všechny čtyři body obvinění, která proti němu byla vznesena.

Madurovým právním zástupcem je podle agentury Bloomberg zkušený advokát Barry Pollack, který dříve zastupoval například zakladatele serveru Wikileaks Juliana Assange. Podle serveru NBC News Madurův právní tým nyní neusiluje o jeho propuštění na kauci. Soudce Hellerstein sdělil, že žádost o propuštění na kauci lze podat i později.

Před soud byli Maduro se ženou předvedeni v poledne místního času. Podle agentury AP se jednalo o krátké, ale nezbytné slyšení, které zřejmě odstartuje dlouhý právní spor ohledně zákonnosti souzení Madura v USA. Maduro i jeho manželka měli dnes u soudu sluchátka pro překlad z angličtiny do španělštiny. Do budovy byli přepraveni helikoptérou a obrněnými vozy dnes ráno místního času z brooklynské věznice.

Když byl odváděn ze soudní síně, zvolal Maduro španělsky: „Jsem válečným zajatcem.“

Venezuelský prezident Nicolás Maduro, kterého v sobotu zajali a do USA převezli američtí vojáci po překvapivém útoku v Caracasu, byl předveden před soud v New Yorku kvůli obviněním z narkoterorismu. Informuje o tom agentura AP s tím, že do soudní síně byla přivedena také Madurova žena Cilia Floresová. Oba mají sluchátka pro překlad z angličtiny.

Případ venezuelského prezidenta s jeho ženou dostal na starost soudce Alvin Hellerstein, kterému je 92 let. Sloužil ve vojenské prokuratuře americké armády, poté působil jako advokát v soukromém sektoru. Do funkce federálního soudce pro jižní okres New Yorku ho jmenoval americký prezident Bill Clinton v roce 1998, přičemž tento post je udělován na doživotí. Nyní je jedním z nejdéle sloužících soudců.

S Hellersteinovými dlouholetými zkušenostmi se tak zdaleka nejedná o první významnou kauzu v jeho kariéře. Zabýval se například žalobami v souvislosti s útokem 11. září 2001 nebo hromadnou žalobou na bývalého hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina.

Podle izraelského deníku The Jerusalem Post je Hellerstein ortodoxní židovský soudce, právníci ho mají za přísného, ale spravedlivého člověka. Napsal, že způsob, jakým soudce rozhoduje o případu, by neměl záviset na jeho náboženském vzdělání, náboženské identitě nebo náboženských hodnotách.

Podle právníků, které oslovily deník The Guardian a server televize France 24, porušily USA operací Chartu OSN, když protiprávně použily sílu proti jiné zemi. Operace podle nich totiž neměla souhlas Rady bezpečnosti OSN ani nešlo o akt sebeobrany před ozbrojeným útokem.

„Sobotní americký útok na Venezuelu je z pohledu mezinárodního práva aktem agrese,“ řekl serveru televize France 24 Jaime Abedrapo, expert na mezinárodní právo z univerzity v Santiagu de Chile. Podle něj nelze tuto akci ospravedlnit vazbami na nadnárodní organizovaný zločin, jak se o to snaží americká vláda. Ta neuznala legitimitu prezidenta Madura a viní ho mimo jiné z podílu na pašování drog do USA. Abedrapo nicméně označil americkou operaci za další příklad použití síly v mezinárodní politice a přirovnal ji k tomu, co dělá Rusko na Ukrajině či Izrael na palestinských územích.

„USA by musely prokázat, že tito údajní obchodníci s drogami ohrožovali suverenitu země,“ řekla deníku The Guardian Susan Breauová, expertka na mezinárodní právo z Londýnské univerzity. „Spojené státy budou vehementně argumentovat tím, že obchod s drogami je mor, který zabíjí mnoho lidí. A já souhlasím: Obchod s drogami zabíjí,“ dodala. Podle ní ale mnoho expertů na mezinárodní právo analyzovalo americká obvinění a došlo k závěru, že neexistují důkazy, že pašování drog z Venezuely do USA by jakkoli řídil Maduro.

Ani Javier Ruiz, právník Mezinárodního trestního soudu, jehož citoval server France 24, nepochybuje o tom, že americký útok na Venezuelu byl nelegální. Ruiz také uvedl, že americká vláda porušila nejen mezinárodní právo, ale i právo americké, jelikož si nevyžádala souhlas Kongresu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio však tvrdí, že operace schválení Kongresem nevyžadovala, protože šlo o akci s cílem vymáhat právo, ne o delší invazi.

„Realita je taková, že Spojené státy porušily Chartu OSN, spáchaly zločin agrese,“ řekl deníku The Guardian australsko-britský advokát Geoffrey Robertson. V článku 2.4 Charty OSN se uvádí, že členové OSN nesmí použít sílu proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Floresová byli helikoptérou a obrněnými vozy přepraveni z věznice v newyorském Brooklynu na Manhattan do budovy federálního soudu, před který budou v poledne místního času (18 hodin středoevropského času) předvedeni. Zajatý manželský pár oblečený do vězeňského úboru doprovázeli ozbrojení agenti Agentury pro potírání narkotik (DEA). Podle stanice BBC Maduro lehce kulhá. Americké úřady Madura a jeho manželku obvinily z řady trestných činů, včetně narkoterorismu či spolčení za účelem pašování kokainu do USA.

Dnešní předvedení venezuelského páru před soud bude nejspíš krátké, píše deník The New York Times. Očekává se, že Maduro i jeho žena odmítnou vinu a že soudce nařídí, aby byli nadále zadržováni. Mohlo by trvat déle než rok, než se sejde porota, která posoudí důkazy proti nim, píše list.

V pozdější fázi procesu budou obžalovaní s vysokou pravděpodobností tvrdit, že jako hlavy státu mají imunitu před trestním stíháním v cizí zemi, uvedl americký právník a profesor Andrew Weissmann v rozhovoru s rádiem BBC Radio 4. Americká vláda podle něj nejspíš bude argumentovat tím, že neuznává Madura jako legitimní hlavu státu.

Švýcarská vláda rozhodla s okamžitou platností zmrazit veškerý majetek venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho spolupracovníků, pokud je uložen v této alpské konfederaci. Informovala o tom agentura AFP s tím, že Bern rozhodnutí zdůvodnil snahou zabránit odlivu tohoto majetku.

„Pokud budoucí soudní řízení odhalí, že tyto finanční prostředky byly nabyty nezákonně, Švýcarsko bude usilovat, aby z nich měl prospěch venezuelský lid,“ prohlásila švýcarská vláda. Ta rovněž uvedla, že nynější krok doplňuje existující sankce, které Švýcarsko od roku 2018 uvalilo na Venezuelu.

Podle Reuters je švýcarské rozhodnutí platné po dobu následujících čtyř let a netýká se současných členů venezuelské vlády.

Podobně jako Švýcarsko uvalila sankce na Venezuelu také Evropská unie. Vlastní sankce zavedly i Spojené státy, které v rámci těchto opatření zmrazily majetky venezuelské centrální banky a státních firem. V Británii se Madurův režim neúspěšně pokoušel získat venezuelské zlato v hodnotě jedné miliardy dolarů, které má v úschově britská centrální banka. Tuto snahu definitivně zablokoval v červenci 2022 vrchní soud v Londýně.

Zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy vytváří příležitost k demokratické transformaci v zemi vedené venezuelským lidem, uvedla dnes mluvčí Evropské komise Anitta Hipperová, která má na starost zahraniční záležitosti. Podle Hipperové je nicméně zatím příliš brzy na to hodnotit veškeré důsledky z hlediska právního posouzení.

Hipperová několikrát zopakovala, že Maduro postrádal legitimitu demokraticky zvoleného vůdce a že Evropská unie vždy prosazovala mírový přechod k demokracii vedený venezuelským lidem. „Mezinárodní právo musí být respektováno, to očekáváme od všech zúčastněných aktérů,“ dodala.

Mluvčí rovněž připomněla nedělní prohlášení, ve kterém Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzvala všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo vyostření konfliktu. Prohlášení, zveřejněné evropskou diplomatickou službou, podpořilo 26 států bloku včetně Česka. S textem nesouhlasilo Maďarsko.

Útok amerických ozbrojených sil na Venezuelu nevyžadoval schválení Kongresem, protože se jednalo o operaci s cílem vymáhat právo, ne o dlouhodobou invazi do cizí země, prohlásil v neděli americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru se stanicí ABC News.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice od některých zákonodárců, podle nichž vojenská akce ve Venezuele, včetně únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura do USA, představuje porušení amerického práva, jelikož ji neschválil Kongres.

„Nebylo to nutné, protože to není invaze. Nezačali jsme okupovat jinou zemi. Jednalo se o zatýkací akci. Jednalo se o akci orgánů činných v trestním řízení. (Maduro) byl zatčen na území Venezuely agenty FBI, byli mu přečtena jeho práva, a byl odvezen ze země,“ odpověděl Rubio na otázku, proč podle něj nebylo nutné schválení vojenského útoku Kongresem. Maduro, který v USA čelí obvinění z narkoterorismu a pašování kokainu do země, bude dnes předveden před federální soud na Manhattanu.

Podle Rubia byla nutná asistence Pentagonu, protože akce byla podniknuta na nepřátelském území. „Abychom ho zatkli, museli jsme požádat ministerstvo války, aby se zapojilo do operace… Zasáhli vše, co bylo hrozbou pro agenty, kteří ho šli zatknout, a zasáhli vše, co bylo hrozbou na cestě ven (z Venezuely),“ řekl Rubio, přičemž použil označení Trumpovy administrativy pro ministerstvo obrany.

Jeremy Paul, odborník na ústavní právo z americké Severozápadní univerzity, podle serveru televize Deutsche Welle (DW) uvedl, že Rubiův argument je přesvědčivý, ale prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o tom, že USA řídí Venezuelu a její ropná pole, tuto logiku zcela podkopávají. „Zatkli jsme ho, nyní je ve vazbě a bude souzen v New Yorku. Tím by to mělo skončit, ne? Neměl by být žádný další důvod, aby se něco dělo,“ řekl Paul o zajetí Madura. Americká vláda podle něj svými kroky ve Venezuele nedodržuje americké právo, protože je nekonzultuje s Kongresem.

Delcy Rodríguezová, viceprezidentka od moci násilně odstaveného Nicoláse Madura, se ujala vedení Venezuely. Bílý dům ji údajně považuje za prozatím nejlepší volbu. Více v článku Eduarda Freislera.

Levicový kolumbijský prezident Gustavo Petro odmítl výhrůžky a obvinění od amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vyrábí kokain a posílá ho do Spojených států. Informovala dnes agentura AFP. Petro také kritizoval Trumpa za porušování suverenity Venezuely, z níž se podle něj americká vláda snaží udělat svou kolonii.

„Nejsem nelegitimní (prezident) ani drogový dealer,“ napsal Petro na síti X. „Mé jméno …se neobjevuje v žádných soudních případech obchodování s drogami. Přestaňte mě pomlouvat, pane Trumpe,“ dodal kolumbijský prezident.

Trump v neděli na palubě Air Force One znovu obvinil prezidenta Petra z podílu na pašování drog do Spojených států a prohlásil, že Operace Kolumbie mu zní dobře. „Kolumbie je také velmi nemocná, vedená nemocným mužem, který rád vyrábí kokain a prodává ho do Spojených států, a to nebude dělat moc dlouho,“ řekl Trump podle AFP.

Už v sobotu Trump obvinil Petra, že má továrny na kokain, který posílá do USA, a vzkázal mu, aby si hlídal záda. Kolumbijské ministerstvo zahraničí Trumpovy výroky odmítlo jako nepřijatelné vměšování.

Petro označil Madurovo zajetí americkými jednotkami a jeho transport do Spojených států za únos a porušení suverenity. Na síti X v noci na dnešek napsal, že poslední Madurovu vládu neuznal, protože předloňské prezidentské volby nebyly svobodné. „Ale to, co udělal Donald Trump, je ohavné. Zničili právní stát po celém světě. Krvavě močili na posvátnou suverenitu celé Latinské Ameriky a Karibiku,“ dodal kolumbijský prezident s tím, že hluboce odmítá imperialistický postoj Washingtonu, který se snaží z Venezuely udělat svou kolonii.

Čína a Írán dnes vyzvaly Spojené státy k propuštění venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a ujistily, že jejich vztahy s Venezuelou zůstávají i po únosu prezidenta do USA neměnné. Teherán považuje únos Madura a jeho manželky Spojenými státy za nelegální. Peking dnes zopakoval, že činy Američanů ve Venezuele představují porušení mezinárodního práva. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na čínské a íránské ministerstvo zahraničí.

Spojené státy použitím síly ve Venezuele ohrožují mír v Latinské Americe, prohlásil dnes podle Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien na pravidelné tiskové konferenci. Čína se podle něj staví proti šikaně porušující suverenitu jiné země. Čínská vláda udržuje pozitivní komunikaci a spolupráci s venezuelskou vládou a jakkoli se situace ve Venezuele změní, odhodlání Pekingu prohlubovat vzájemnou spolupráci to neovlivní, dodal Lin Ťien. Čína k propuštění Madura vyzvala už v neděli.

Únos venezuelského prezidentského páru Spojenými státy dnes odsoudil rovněž Teherán. „Prezident země a jeho manželka byli uneseni. Není to žádný důvod k hrdosti, je to nelegální čin. Jak zdůrazňuje venezuelský lid, jeho prezident musí být propuštěn,“ uvedl podle agentury AFP mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí.

„Naše vztahy se všemi zeměmi, včetně Venezuely, jsou založeny na vzájemném respektu a tak tomu bude i nadále. S venezuelskými úřady jsme v kontaktu“, uvedl mluvčí na pravidelné tiskové konferenci.

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

„Vyzýváme vládu USA ke spolupráci na agendě zaměřené na sdílený rozvoj v rámci mezinárodního práva,“ uvedla Rodríguezová v noci na dnešek na síti Telegram v prohlášení, které podepsala jako úřadující prezidentka. Venezuelský nejvyšší soud ji o víkendu pověřil dočasným vedením země.

„(Americký) prezident Donald Trump, naši lidé a náš region si zaslouží mír a dialog, ne válku,“ dodala s tím, že Venezuela znovu potvrzuje svůj závazek k míru a usiluje o život bez vnějších hrozeb. Rodríguezová prohlášení zveřejnila po nedělním prvním zasedání kabinetu bez Madura.

Americký prezident Donald Trump v neděli Rodríguezové pohrozil, že může zaplatit vyšší cenu než Maduro, pokud „neudělá to, co je správné“.

Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Řekl to na instagramu.

„Doufejme, že to všechno povede, že občané Venezuely budou mít svobodu a demokracii a že si zvolí demokratický režim,“ řekl Babiš.

Česko podle něj řeší hlavně osud Jana Darmovzala, kterého venezuelské úřady vězní od září 2024 kvůli údajnému pokusu zapojit se do státního převratu. Podle české diplomacie taková tvrzení postrádají jakýkoli reálný základ. Českého občana nevládní organizace Foro Penal označila za člověka zadržovaného za politickým účelem.

„Snažíme se to přes různé diplomatické kontakty vyřešit. Já to také řešil na Evropské radě, ministerstvo zahraničí to řeší,“ poznamenal Babiš.

Představitel opozice Edmundo González Urrutia po americkém únosu prezidenta Nicoláse Madura vyzval k uznání výsledků prezidentských voleb z roku 2024, v nichž podle opozice zvítězil právě Urrutia.

„Tato chvíle představuje důležitý krok, ale nestačí,“ uvedl podle AFP Urrutia s tím, že uznání výsledků voleb z předminulého roku a propuštění všech politických vězňů jsou nutností k „normalizaci“ situace v zemi. Další opoziční představitelka a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová již v sobotu uvedla, že Urrutia by se měl „okamžitě ujmout svého ústavního mandátu“.

Předloňské prezidentské volby ve Venezuele podle čtyřčlenného expertního panelu OSN postrádaly základní transparentnost a integritu. Ústřední volební komise podle panelu porušila místní pravidla a vyhlásila Madura vítězem, aniž by byly sečteny výsledky z každé z 30 tisíc volebních místností v zemi. To podle ní nemá v současných demokratických volbách obdoby.

Podle výpočtu agentury AP na základě údajů ze zhruba 80 procent volebních místnost v prezidentských volbách v roce 2024 zvítězil Urrutia, který dostal 6,9 milionu hlasů. Také opozice s odvoláním na zápisy z více než 80 procent volebních místností tvrdí, že zvítězil se 67 procenty hlasů Urrutia.

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová svolala v neděli první zasedání kabinetu poté, co americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas unesly prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku do USA, píše agentura AFP.

Venezuelská státní televize VTV vysílala záběry z prezidentského Paláce Miraflores, na nichž vedle Rodríguezové sedí ministr obrany Vladimir Padrino López a ministr vnitra Diosdado Cabello. Rodríguezová později podle AFP na telegramu Spojené státy vyzvala k vyváženým a respektujícím vzájemným vztahům. Nejvyšší soud po americkém útoku pověřil Rodríguezovou výkonem prezidentských pravomocí.

Rodríguezová v neděli vytvořila komisi, jejímž úkolem bude snaha o propuštění Madura a jeho manželky. V čele komise má stát její bratr Jorge Rodríguez, který je předsedou parlamentu, a ministr zahraničí Yván Gil. Maduro a jeho žena Cilia Floresová dnes stanou před soudem v New Yorku, přičemž čelí obvinění z různých trestných činů, například drogového a teroristického spolčení či spolčení za účelem pašování kokainu do Spojených států.

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek na palubě Air Force One uvedl, že Spojené státy ve Venezuele jednají s lidmi, kteří se ujali vedení země. Dodal však, že jsou to Spojené státy, kdo nad situací ve Venezuele drží kontrolu. Trump zároveň uvedl, že Venezuela bude čelit další vlně úderů, pokud s ním její vedení nebude spolupracovat na tom, co nazval jeho snahou „spravit“ tuto zemi.

Trump také uvedl, že při americkém útoku zahynulo velké množství kubánských členů Madurovy ochranky. Americký prezident zároveň novinářům řekl, že si nemyslí, že se USA budou muset vojensky angažovat na Kubě, protože pro tamní režim bude těžké udržet se bez přísunu levné venezuelské ropy. „Kuba je připravena padnout,“ uvedl Trump.

Americký prezident nicméně podle agentury Reuters naznačil, že Kolumbie a Mexiko by také mohly čelit vojenské akci, pokud nezbrzdí příliv nelegálních drog do USA. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za člověka, který „rád vyrábí kokain a prodává ho do Spojených států“. Trump také uvedl, že „Operace Kolumbie“ mu zní dobře.