Rusko předalo Ukrajině své návrhy, tvrdí Kreml. Teď čeká na odpověď

Česká část ruské státní banky Sberbank obdržela rozhodnutí České národní banky o odejmutí licence. Rozhodnutí zatím není pravomocné, Sberbank může proti verdiktu podat rozklad.

Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu,“ řekl Macron krajně pravicové političce. „Proč jste to udělala? A říkám to dnes večer s vážností, protože pro naši zemi je to špatná zpráva: protože jste závislá na ruské moci a jste závislá na Putinovi,“ prohlásil šéf Elysejského paláce.

Le Penová odsoudila ruskou agresi na Ukrajinu a uvedla, že podporuje humanitární či finanční pomoc Ukrajině. Dodala ale, že je proti ukončení dovozu ruského plynu a ropy, protože by to poškodilo francouzský lid.

Společnost Tata Steel přestane kvůli ruské invazi na Ukrajinu obchodovat s Ruskem. S odvoláním na dnešní prohlášení největšího indického výrobce oceli z hlediska tržeb o tom informovala agentura Reuters. Společnost dováží z Ruska uhlí pro výrobu oceli.

„Tata Steel nemá v Rusku žádné provozy ani zaměstnance. Vědomě jsme se rozhodli přestat obchodovat s Ruskem,“ uvedl podnik. Všechny závody společnosti Tata Steel v Indii, Británii a Nizozemsku si zajistily alternativní dodávky surovin, aby ukončily svou závislost na Rusku, uvedla společnost.

Tata Steel se zařadila do hrstky indických společností, které zastavily obchodování s Moskvou. Své aktivity v Rusku minulý týden ukončila společnost Infosys, indická dvojka v oblasti softwarových služeb.

Ministři financí Británie, Spojených států, Kanady a Francie opustili dnešní jednání skupiny G20 během projevu ruského představitele. Dle agentury Reuters z jednání odešli také zástupci Ukrajiny. Jednalo se o první setkání ministrů členských zemí skupiny největších světových ekonomik G20 od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

„Jsme jednotní v odsouzení ruské války proti Ukrajině a budeme usilovat o silnější mezinárodní koordinaci k potrestání Ruska,“ uvedl na Twitteru britský ministr zahraničí Rishi Sunak.

V Rusy obleženém ukrajinském Mariupolu zemřela 91letá žena, členka tamní židovské komunity, která v dětství přežila holokaust. Na svých internetových stránkách o tom informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Vanda Objedková v poslední etapě života strádala zimou a nedostatkem vody.

„Když jí bylo deset let, Vanda přežila Němce díky tomu, že se schovávala ve sklepě v Mariupolu. O 81 let později zemřela ve sklepě v tom samém městě coby oběť odporné války, když se skrývala před Rusy,“ uvedlo na Twitteru muzeum v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi.

Omezení vůči ruským společnostem ze strany západních zemí jsou nezákonná a v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Pověřil proto vládu, aby do 1. června připravila aktualizovanou strategii pro působení Ruska ve WTO.

Putin pronesl svá slova na jednání vlády o rozvoji kovoprůmyslu v zemi. Upozornil, že západní země zakázaly Rusku nakupovat komponenty potřebné k výrobě válcovaného kovu, ocelových plechů a dalších produktů.

Z Mariupolu se dnes podařilo evakuovat jen zlomek očekávaného počtu lidí, uvedl guvernér Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Původně bylo v plánu evakuovat až 6 tisíc lidí, převážně žen, dětí a starších občanů. K lidem se však dostalo méně autobusů, než bylo původně v plánu a dle Kyrylenka se tím pádem podařilo evakuovat jen zlomek občanů, píše The Guardian.

„Lidé se shromáždili na dohodnutých místech, avšak jen zlomek z nich se dostal do autobusů,“ uvedl Kyrylenko.

Místní média uvedla, že některá místa setkání byla zasažena ruskou palbou, napsala na twitter reportérka americké NBC.

Ukrajina zatím od spojenců dostala jen náhradní díly pro vojenské stíhací letouny, aby s jejich pomocí posílila své vzdušné síly, ale neobdržela celá letadla. Oznámil to dnes podle agentury AP mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby, který tak opravil své úterní tvrzení.

„Vyrozuměl jsem, že nabídka jiné země v regionu poskytnout Ukrajině celá letadla (…) byla realizována. Ale není tomu tak,“ řekl mluvčí novinářům. „Lituji své chyby,“ dodal.

Agentura Reuters v noci na dnešek informovala, že americký prezident Joe Biden v příštích dnech pravděpodobně oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě asi 800 milionů dolarů (18 miliard korun). Předchozí balík pomoci ve stejné výši přislíbily USA Ukrajině minulý týden.

Notino je jednou z prvních firem, které se opět vracejí do země zasažené válkou.

Rusko úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu Sarmat, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Prezident Vladimir Putin vzápětí prohlásil, že tato jedinečná zbraň přiměje k zamyšlení všechny, kteří se pokoušejí ohrožovat Rusko. Sarmat patří k nové generaci ruských strategických zbraní, jejichž vývoj Putin ohlásil v předvečer prezidentských voleb v roce 2018.

Těžkou mezikontinentální raketu Sarmat, která je na kapalné palivo a je odpalovaná z podzemních sil, označil server Armadninoviny.cz svého času za „ruskou superraketu pro konec světa“. Jejím úkolem je totiž způsobit nepříteli co nejtěžší ztráty na civilních cílech, a zlomit tak jeho odhodlání pokračovat v boji.

Rusko na Putinův rozkaz 24. února zahájilo útok na Ukrajinu, a tím rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si podle odhadů již vyžádal desetitisíce mrtvých. Ukrajina se ruskému útoku brání již 56. den.

Japonský parlament dnes formálně schválil zrušení doložky nejvyšších výhod pro Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Odebrání významného obchodního statusu je nejnovějším krokem Japonska proti Moskvě a je součástí seznamu sankčních opatření, který minulý měsíc představil premiér Fumio Kišida, uvedla agentura AP.

Zrušením obchodního statusu Rusko přijde o výhody, jako jsou nízká cla a málo obchodních překážek. To umožňuje Tokiu zavést vyšší cla na ruské zboží. Vláda se v návaznosti na rozhodnutí parlamentu chystá vydat nařízení, podle kterého bude veškerý dovoz z Ruska do konce března 2023 podléhat vyšším clům. Dovozu ropy, zkapalněného zemního plynu a palladia se opatření netýká, protože na ně nebyla uvalená žádná cla ani předtím, než Rusko získalo doložku.

Německo do konce letošního roku zastaví dovoz ropy z Ruska. Podle agentury Reuters to dnes řekla ministryně zahraničí Annalena Baerbocková po schůzce s resortními kolegy z pobaltských zemí. Podobně se už koncem března vyjádřil německý ministr hospodářství Robert Habeck.

„Proto tady říkám jasně a jednoznačně ano, Německo rovněž zcela upouští od energetického dovozu z Ruska,“ prohlásila dnes šéfka německé diplomacie. „Do léta snížíme ropu na polovinu a do konce roku budeme na nule a potom bude ve společné evropské cestovní mapě následovat plyn, protože náš společný odchod, úplný odchod Evropské unie, je naší společnou silou,“ dodala.

Německo se po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v březnu nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.

Rusko začalo přípravu na další fázi invaze. Intenzivně ostřeluje ukrajinské pozice, větší pozemní operace zatím ale nezačaly. Vše ještě patrně není připraveno.

Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč), oznámil dnes předseda Evropské rady Charles Michel po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Informovala o tom agentura Reuters.

Michel o svém příjezdu do ukrajinské metropole informoval na Twitteru. Cílem jeho návštěvy je vyjádřit solidaritu s Ukrajinou v souvislosti s ruskou invazí. Zelenskyj na Twitteru uvedl, že s Michelem hovořili o dalších protiruských sankcích, obraně a finanční pomoci.

Někteří členové ruské elity se domnívají, že invaze na Ukrajinu byla katastrofální chyba, jež vrhne zemi o léta zpět, píše agentura Bloomberg s odkazem na deset lidí obeznámených se situací.

Zatímco vojenské ztráty narůstají a Rusko čelí bezprecedentní mezinárodní izolaci, malý – ale narůstající – počet vysoce postavených osob v Kremlu tiše zpochybňuje rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina jít do války, uvedl Bloomberg. Stejní lidé se však domnívají, že šéf Kremlu neustoupí a nehrozí mu ztráta moci.

Podpora Putinovy války zůstává podle Bloombergu mezi většinou ruské elity hluboká. Zároveň však stále více vysoce postavených lidí začíná věřit, že Putinovo odhodlání pokračovat v invazi odsoudí Rusko k dlouholeté izolaci a zvýšenému napětí, které ochromí jeho ekonomiku, ohrozí bezpečnost a oslabí globální vliv země.

Podle nezávislého experta na ruské bezpečnostní služby Andreje Soldatova roste frustrace z dosavadního neúspěchu invaze také v tajné službě FSB.

Moskva z Ukrajiny do Ruska násilně odvlekla už půl milionu lidí, řekl dnes předseda humanitárního výboru ukrajinského parlamentu Mykyta Poturajev v Evropském parlamentu. Červený kříž vyzval, aby se pokusil s těmito Ukrajinci spojit, napsala agentura Reuters.

„Půl milionu ukrajinských občanů bylo bez souhlasu odvlečeno z Ukrajiny do Ruské federace. Bohužel momentálně není žádná možnost se s těmito lidmi spojit,“ řekl Poturajev europoslancům.

O stejném počtu deportovaných Ukrajinců minulý týden hovořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reuters uvádí, že toto číslo nelze ověřit. Ruské ministerstvo obrany na dotaz zatím neodpovědělo.

Násilné a hromadné přesuny civilistů během konfliktu na území okupační mocnosti zakazují ženevské úmluvy a klasifikují je jako válečný zločin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podpořil v nadcházejících prezidentských volbách ve Francii Emmanuela Macrona a vyzval nacionalistickou kandidátku Marine Le Penovou, aby přiznala, že se mýlila.

V rozhovoru se stanicí BFM TV tím narážel na vřelé vztahy, které Le Penová v minulosti udržovala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který nařídil současnou ruskou invazi na Ukrajinu. Centristického prezidenta Macrona dnes podpořil také vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj.

Zelenskyj také připomněl, že Le Penová si za své schvalování ruské anexe Krymu vysloužila v roce 2017 zákaz vstupu na Ukrajinu. V témže roce Le Penovou přijal Putin a na kampaň francouzské političce půjčily na Rusko napojené banky.

Navalnyj dnes v sérii příspěvků na Twitteru vyzval Francouze, aby volili Macrona. Zároveň volal po otevřené diskusi a politické pluralitě nezbytné pro demokracii.

Izraelský ministr obrany Benny Ganc oznámil, že jeho země poskytne Ukrajině ochranné vojenské vybavení, píše deník Jerusalem Post. Izrael se stále snaží najít rovnováhu v probíhajícím konfliktu a v únoru odmítl po žádosti prezidenta Zelenského prodat Ukrajině zbraně.

„Toto je součást rozsáhlého úsilí Izraele poskytovat humanitární pomoc, což zahrnuje také vybudování polní nemocnice, přijímání uprchlíků, poskytování jídla a lékařské pomoci a mnoho dalšího,“ píše se v prohlášení ministerstva.

Rusko předalo Ukrajině v rámci vyjednávacího procesu návrh dokumentu s jasnými formulacemi, řekl dnes podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že míč je nyní na ukrajinské straně a Moskva čeká odpověď.

Mluvčí ruského prezidenta zároveň znovu obvinil Kyjev, že se odchyluje od dříve dohodnutých věcí, což podle něj má neblahý vliv na mírové rozhovory. Kyjev jeho slova označil za tradiční ruskou taktiku s cílem vyvíjet nátlak.

Na otázku, zda ruská strana stanovila Kyjevu pro odpověď nějakou konkrétní lhůtu, Peskov odvětil: „Záleží na ukrajinské straně.“ Peskov dále de facto zopakoval některá slova prezidenta Vladimira Putina.

Server Ukrajinska pravda v souvislosti s dnešními výroky kremelského mluvčího napsal, že zatím není jasné, o jaký návrh se jedná a kdy byl předán. Kancelář ukrajinského prezidenta na její dotaz sdělila, že ruské protiargumenty k ukrajinským návrhům ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu prostuduje.