Online: Rusko tvrdě zasáhlo proti odpůrcům války, 860 zatčených

Velká Británie přijme ukrajinské děti bojující s rakovinou a jejich rodiny. V neděli to oznámil ministr zdravotnictví Sajid Javid s tím, že na britské ostrovy už přijelo 21 dětí s rodinami a bude zde o ně náležitě postaráno.

Z měst na frontové linii bylo evakuováno více než 5 550 lidí, uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková ve videoprohlášení.

Podle agentury Reuters byli evakuováni prostřednictvím devíti humanitárních koridorů. Přibližně 3 950 osob bylo evakuováno z měst v Kyjevské oblasti.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu žádá Čínu o vojenské vybavení a další pomoc. Informoval o tom dnes list Financial Times s odvoláním na představitele USA. Bílý dům a čínská ambasáda ve Washingtonu se k informaci nevyjádřily. Podle listu The New York Times Moskva kvůli sankcím Západu Peking požádala i o hospodářskou pomoc.

Zdroje obou deníků odmítly rozvést, jakou vojenskou pomoc Rusko žádá. Neuvedly ani, jak Čína na požadavky svého souseda reaguje. Bílý dům se podle jednoho z obeznámených zdrojů chystá varovat své spojence před tím, že se Čína možná chystá Rusku pomoci. Další představitelé USA listu Financial Times sdělili, že Rusku dochází některé zbraňové vybavení.

O ukrajinské krizi mají v pondělí v Římě jednat bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan a vysoce postavený čínský diplomat Jang Ťie-čch'. Sullivan už Čínu varoval, aby Moskvě nepomáhala v obcházení sankcí.

Čína se v ukrajinské krizi vykreslovala jako neutrální aktér a odmítla odsoudit Rusko za invazi do země. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching deklarovali minulý měsíc v Pekingu rozsáhlé strategické partnerství zaměřené na boj proti vlivu USA. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné ‚zakázané‘ oblasti spolupráce“.

Kraje v pondělí odevzdají vládě písemně aktuální požadavky pro vyrovnání se s uprchlickou krizí, sdělil ČTK po dnešním večerním on-line jednání s hejtmany ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ČTK řekl, že většina požadavků už v zásadě padla na dnešním jednání, v pondělí je shrne Asociace krajů. Hřib chce, aby bylo v krajských asistenčních centrech pro pomoc uprchlíkům dále povinné nosit respirátory kvůli riziku šíření covidu. Vláda dnes podle něj hejtmany informovala o tom, že ubytování uprchlíků by mělo být řešeno ve třech kategoriích, a to podle délky pobytu a kvality ubytování.

„Pro nouzové přístřeší do 30 dnů by byl státní příspěvek 180 korun i se stravou, pro nouzové ubytování do tří měsíců 180 korun bez zahrnutí stravy,“ uvedl Hřib s tím, že ve druhé kategorii považuje výši příspěvku za nízkou. Pro třetí kategorii – ubytování v rodinách – považuje Hřib za nutné, aby byl příspěvek dostatečně motivační. „Tady jsem zaznamenal, že průzkumy hovoří o 4 tisících korunách na osobu za měsíc. Pevně doufám, že to bude racionálně stanovená částka, která bude motivovat k tomu ubytování poskytnout,“ uvedl.

Ruský státní regulační úřadu uživatelům Instagramu poslal e-mail, ve kterém doporučuje, aby si předtím, než služba v Rusku o půlnoci skončí, z platformy stáhli své fotografii a videa.

Nejméně 596 civilistů zemřelo od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Oznámil to dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Zároveň upozornil, že zveřejňuje pouze údaje o civilních úmrtích, které sám nezávisle ověřil. Ukrajinská generální prokuratura dnes uvedla, že mezi mrtvými civilisty je také 85 dětí.

Podle úřadu OSN skutečný počet mrtvých civilistů bude mnohem vyšší, protože příjem informací se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nebylo potvrzeno. Ověřit se podařilo také 1 067 případů zranění civilistů.

Z ověřených obětí z řad civilistů je podle OSN 43 dětí. Ukrajinská generální prokuratura přitom dnes informovala o 85 zabitých dětech a více než stovce zraněných nezletilých.

Podle OSN většina obětí zemřela následkem použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého nebo raketového ostřelování.

Během nedělních protiválečných demonstrací v Rusku policie zadržela více než 800 lidí.

Podle neziskové organizace OVD-Info, která zatýkání během protestů monitoruje, bylo během demonstrací v 37 městech zadrženo celkem 817 lidí.

Moskevské orgány činné v trestním řízení uvedly, že v centru města zadržely přibližně 300 osob kvůli porušování veřejného pořádku.

Agentura AFP upozornila na brutální postup pořádkových sil vůči protestujícím. Z Manéžního náměstí nedaleko Kremlu odvedla policie podle jejího zpravodaje na místě nejméně 100 demonstrantů a jednoho novináře. „Světový mír!“ skandovala jedna žena, když ji dva policisté násilím vlekli pryč. Několik policistů mělo na helmách nakreslené písmeno Z na znamení podpory ruských vojáků nasazených na Ukrajině.

Ukrajinský prezident se v neděli telefonicky spojil s českým premiérem Petrem Fialou a britským premiérem Borisem Johnsonem.

„Poděkoval jsem partnerům za jejich důležitou pomoc. Moc si toho vážíme,“ uvedl Zelenskyj na svém twitterovém účtu.

Válka rozpoutaná Ruskem se přiblížila Polsku na dvacet kilometrů. Bombardování vojenské základny v Javorivě ráno vystrašilo Poláky žijící v ukrajinském pohraničí.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) v neděli varoval, že pokud válčící strany urychleně nedosáhnou „konkrétní humanitární dohody“, hrozí obléhanému ukrajinskému přístavnímu městu Mariupol ten „nejhorší scénář“.

„MVČK je připraven působit jako neutrální prostředník a usnadnit dialog o těchto humanitárních otázkách,“ stojí v prohlášení MVČK.

Mariupolská městská rada informovala, že městu dochází poslední zásoby potravin a vody, přičemž ruské síly, které město drží pod blokádou, stále ostřelují nevojenské cíle. „Lidé jsou 12 dní ve složité situaci. Ve městě nefunguje elektřina, voda nebo topení. Téměř neexistuje komunikace přes mobilní telefony. Poslední zásoby jídla a pití dochází,“ uvedla rada.

„Stovkám tisíc lidí, kteří uvízli v pasti bojů, se krátí čas,“ uvedl MVČK.

Z ukrajinských konfliktních zón bylo dosud evakuováno více než 140 tisíc civilistů. V ukrajinské televizi to dnes oznámila vicepremiérka Iryna Vereščuková. Do obléhaného Mariupolu na jihovýchodě země se však humanitární konvoj podle ní nedostal ani dnes. Neumožnilo to podle ní ruské ostřelování. Podle městské rady bylo v Mariupolu od začátku ruské invaze zabito 2 187 místních obyvatel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil ukrajinské vojáky, kteří se z válečných zranění zotavují ve vojenské nemocnici v Kyjevě.

Ukrajině se podařilo obnovit dodávky elektrické energie do odstavené Černobylské jaderné elektrárny, uvedl dnes ministr pro energetiku Herman Haluščenko. Chladicí systémy podle něj budou opět pracovat v normálním režimu a nebude zapotřebí záložního zdroje, uvedl server Ukrajinska pravda. Objekt atomové elektrárny v Černobylu, která byla v roce 1986 dějištěm bezprecedentní jaderné katastrofy, v současné době ovládají ruské invazní jednotky.

Kyjev ve středu oznámil, že černobylská elektrárna je bez pravidelné dodávky elektrického proudu, který tak zabezpečovaly jen dva záložní generátory. Moskva ve čtvrtek prohlásila, že sousední Bělorusko dodávky elektřiny do Černobylu obnovilo, což ale Kyjev zpochybnil. V pátek Ukrajina Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) řekla, že technici začali poškozené elektrické vedení opravovat, podotkla agentura AP.

Haluščenko dnes podle ukrajinských médií znovu vyzval zahraniční partnery, MAAE, Evropskou komisi, OSN a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby jeho zemi pomohli chránit ukrajinská jaderná zařízení, píše Ukrajinska pravda. „Nyní je nutné donutit nepřítele opustit jadernou elektrárnu a vytvořit 30kilometrovou demilitarizovanou zónu kolem ukrajinských jaderných zařízení,“ uvedl ministr.

Dron sovětské výroby, který se tento týden zřítil na okraji chorvatské metropole Záhřebu, nesl výbušné zařízení. Podle agentury AP o tom dnes informoval chorvatský ministr obrany Mario Banožić. Dron se do Chorvatska dostal z bojiště na Ukrajině, když přitom přeletěl přes území dalších členských států NATO Rumunska a Maďarska.

„Našly se stopy po výbušninách a další vodítka, která naznačují, že nešlo o průzkumné letadlo. Našli jsme části letecké bomby,“ řekl Banožić na místě nehody, kde rozsáhlá exploze poničila na 40 zaparkovaných aut. Zraněn nebyl nikdo.

Podle Banožiče je nadále otázkou, jestli bezpilotní letoun patřil Rusku, nebo Ukrajině. Vyšetřovatelé nyní chtějí za pomoci černé skříňky odhalit přesnou dráhu letu zařízení.

Chorvatsko po zřícení dronu kritizovalo NATO za reakci, která podle něj byla příliš pomalá. NATO uvedlo, že integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana aliance dráhu letícího objektu sledovala. Chorvatský premiér Andrej Plenković ale řekl, že chorvatské úřady nebyly vyrozuměny a že NATO reagovalo až poté, když se začali vyptávat novináři.

Dnes Banožić uvedl, že země letoun identifikovala jako dron sovětského typu Tupolev M-141 používaný hlavně v 70. a 80. letech minulého století.

Nezávislá běloruská stanice Nexta na twitteru zveřejnila snímky poničené tramvajové vozovny Saltivka. K vidění je na nich nejen poničená budova, ale také zdemolované české tramvaje, které dlouhá léta brázdily ulice hlavního města Praha.

Novináři už nebudou mít přístup do města Irpiň nedaleko Kyjeva, uvedl podle stanice BBC starosta města Oleksandr Markušyn na Telegramu. Reagoval tak na dříve oznámené úmrtí amerického novináře Brenta Renauda, ke kterému došlo právě ve městě Irpiň.

„Počínaje dneškem zakazujeme novinářům vstup do města Irpiň. Chceme tak zachránit životy jich i našich obránců,“ řekl Markušyn.

Novináře a ukrajinské civilisty vyzval, aby na internetu nesdíleli informace, které by mohly prozradit polohu vojenských jednotek.

Poradce ukrajinského ministra obrany v neděli podle deníku The New York Times uvedl, že Ukrajina se připravuje na obnovený ruský útok směrem k hlavnímu městu Kyjev.

„Čekáme na vstup agresora do města,“ řekl Markian Lubkivsky v pořadu „This Week“ televize ABC. „Prezident zůstává v Kyjevě. Vláda pracuje. Ukrajinský parlament zde pracuje. Pro agresora nebude snadné vstoupit do Kyjeva,“ dodal.

Více než 100 tisíc lidí dnes v Německu demonstrovalo proti ruské invazi na Ukrajinu. V Berlíně protestujících podle pořadatelů bylo na 60 tisíc, v jihoněmeckém Stuttgartu kolem 35 tisíc, ve Frankfurtu nad Mohanem 12 tisíc, uvedla agentura DPA. Demonstrovalo se i v dalších městech.

Na demonstracích byla řada lidí s ukrajinskými vlajkami nebo nápisy jako „Jsem s Ukrajinou“, „Stop Putinovi“ či „Rusko pryč z Ukrajiny“. Mezi větší patřil i protest v Hamburku s nejméně 10 tisíci účastníků a v Lipsku s 8 tisíci.

Demonstrace svolaly organizace na ochranu lidských práv i životního prostředí spolu s odbory a církvemi. Požadují, aby ruský prezident Vladimir Putin okamžitě ukončil všechny útoky, stáhnul se z Ukrajiny a umožnil obnovu její teritoriální integrity.

Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že jeho ozbrojené síly při dnešním útoku na vojenskou základnu v západoukrajinském městě Javoriv zlikvidovaly přibližně 180 zahraničních žoldnéřů a množství zahraničních zbraní. Mluvčí resortu obrany Igor Konašenkov dále podle agentury TASS uvedl, že ruské síly budou pokračovat v likvidaci zahraničních žoldnéřů, kteří přicházejí na Ukrajinu. Agentura AFP poznamenala, že tyto informace nebylo možné nezávisle ověřit.

Gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj už dříve oznámil, že při ruském raketovém útoku na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které se nachází jen zhruba dvacet kilometrů od polských hranic a 50 kilometrů severozápadně od centra Lvova, dnes zahynulo nejméně 35 lidí. Dalších 134 lidí utrpělo zranění a ošetřují je v nemocnicích. Tato část Ukrajiny zatím zůstávala vojenského konfliktu do velké míry ušetřena, do Lvova a okolí se uchýlila část Ukrajinců prchající před konfliktem.

Spojené státy a Čína povedou poprvé od ruské invaze na Ukrajinu osobní jednání na vysoké úrovni. Podle obeznámeného zdroje se v Římě v pondělí setkají bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan a vysoce postavený čínský diplomat Jang Ťie-čch'. Administrativa prezidenta Joea Bidena se snaží přimět Peking, aby využil svého vlivu na Rusko a pomohl ukončit válku, napsala dnes agentura Bloomberg.

Hlavní Bidenovi poradci se snaží zvýšit tlak na Čínu, aby prosadila sankce vůči ruské ekonomice, které zavedly USA a jejich evropští a asijští spojenci. Američtí představitelé uvádí, že zatím neviděli důkazy o tom, že by se je Peking snažil obcházet. Americká ministryně obchodu Gina Raimondová minulý týden upozornila čínské výrobce čipů, že pokud budou nadále dodávat do Ruska položky podléhající sankcím, bude to mít následky.

Tématem pondělního jednání má být podle zdroje dopad ruské invaze na Ukrajinu na regionální a globální bezpečnost. Americká administrativa se snaží udržet otevřené komunikační linky mezi dvěma největšími ekonomikami světa.

Slovensko musí být v souvislosti s boji na Ukrajině připravené na všechno, ale zatím není důvod k panice. V diskusním pořadu veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) to dnes řekl slovenský premiér Eduard Heger. Reagoval na dnešní zprávy o ruském útoku na západě Ukrajiny, v asi dvacetikilometrové vzdálenosti od polské hranice.

Heger upozornil na význam kolektivní ochrany, která vyplývá z členství v NATO. „Pohotovost našich spojenců je vysoká. Mí partneři na setkání vůdců (Evropské unie) ve Versailles vyjádřili připravenost nás v případě potřeby chránit,“ řekl Heger ke čtvrtečnímu a pátečnímu summitu EU ve Francii.