Komentovaný on-line: Putin pozastavil účast na smlouvě o jaderných zbraních

Nejdůležitější Putinovy výroky se objevují v reálném čase na digitálních obrazovkách umístěných na hlavních ulicích ruských měst s více než milionem obyvatel. Detaily v přiložené fotogalerii.

„Těžkou práci a výkony ruských bojovníků podporuje celá země, fronta leží na srdcích milionů lidí,“ řekl Putin. Rusko je „jedna země, jeden jednotný národ“, který „odpoví na každou výzvu“. „Jsme si jisti svou silou, pravda stojí za námi!“ dodal na závěr.

Vladimir Putin po téměř dvou hodinách řečnění opustil sál za potlesku přítomných a melodie ruské hymny.

Komentář redakce:

Výroky Vladimira Putina o podpoře celé země lze označit vcelku za pravdivé. Jak vyplývá z posledních průzkumů veřejného mínění, rok trvající válčení důvěrou většiny Rusů neotřáslo. Naopak, společnost se přizpůsobila a podpora režimu dokonce vzrostla.

Důvěra v Putina v roce 2022 ve srovnání s předchozím rokem vzrostla z 65 na 78 procent, souhlas s aktivitami prezidenta se zvýšil z 60 na 75 procent.

„Někteří politici ve Washingtonu zvažují přirozený test svých jaderných zbraní, takové informace jsou k dispozici. V této situaci musí ruské ministerstvo obrany a Rosatom zajistit připravenost k testování ruských jaderných zbraní. Samozřejmě nebudeme první, kdo to udělá. Ale pokud Spojené státy provedou testy, uděláme to i my,“ uvedl Putin v poslední části projevu.

Pak řeč stočil patrně k těm, kteří ze země odešli, např. kvůli mobilizaci. „Rusko nebude pořádat ‚hon na čarodějnice‘ a vyřizovat si účty s těmi, kteří dali ruce pryč od vlasti,“ dodal. „Hlavní je, že jim lid – občané Ruska – udělil morální hodnocení,“ řekl Putin.

Komentář redakce:

Pro výrok o testech jaderných zbraních nelze dohledat jakékoli relevantní potvrzení, jde tedy spíše opět o propagandu, která má utvrdit běžné Rusy v pocitu ohrožení Západem.

K výroku o tom, že si nebude vyřizovat účty s těmi, kteří emigrovali: Není pravdivý. Odhaduje se, že jen kvůli mobilizaci z Ruska odešlo až 700 tisíc mužů. Pokud ze zahraničí dál pracují na dálku v Rusku, už teď jsou zatíženi významně vyšší daní. A na stole jsou návrhy, jak je od peněz odstřihnout docela (psali jsme třeba zde).

Další návrh počítá třeba se zabavováním majetku lidem, kteří se vysloví proti válce na Ukrajině, tj. urazí ruské ozbrojené síly.

„Válka na Ukrajině, kterou vyvolal ruský prezident Vladimir Putin, je v každém ohledu strategickým neúspěchem,“ prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle agentury AFP to dnes řekl v Athénách na společné tiskové konferenci se svým řeckým protějškem Nikosem Dendiasem. „Je to zásluha odvahy ukrajinského lidu, ale také síly a jednoty spojenců a partnerů z celého světa, kteří přišli Ukrajinu podpořit,“ uvedl Blinken.

„Naše žádosti o inspekci jaderných zařízení USA a NATO jsou ignorovány a zůstávají bez odpovědi,“ řekl Vladimir Putin. „Spojené státy se snaží rozbít architekturu mezinárodních vztahů vytvořenou po druhé světové válce a přetvářejí světový řád podle svých představ,“ dodal.

„Rusko pozastavuje svou účast ve Smlouvě o omezení strategických útočných zbraní,“ oznámil Putin s odkazem na smlouvu mezi Ruskem a USA, která je označovaná jako Nový START.

Komentář redakce:

Zmiňovanou smlouvu v roce 2010 podepsali v Praze tehdejší prezidenti obou zemí - Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Moskva podle Washingtonu její podmínky už od loňského roku neplní.

Ve smlouvě Nový start se Moskva a Washington zavázaly snížit počet hlavic během sedmi let z 2200 na 1550. Počet rozmístěných nosičů, tedy mezikontinentálních balistických střel, balistických střel odpalovaných z ponorek a těžkých bombardérů připravených nést jaderné zbraně snížit na 700 kusů. Další limit se týká nasazených i nenasazených odpalovacích ramp nebo bombardérů schopných nést jaderné zbraně, těch může být nejvýše 800.

Smlouva dále stanoví, kde výhradně smí každá smluvní strana své strategické útočné prostředky umístit (například nejen na nosičích, ale i ve výrobních závodech, opravnách a výcvikových základnách). Určuje rovněž limitní počty strategických prostředků určených pro výcvik a testy.

Dále zavazuje signatáře nerozmisťovat strategické prostředky v zahraničí, vyjma obecně uznávaných případů křižování cizích výsostných vod nebo cizího vzdušného prostoru. A zavazuje smluvní strany, aby nevstupovaly do žádných mezinárodních závazků a nepodnikaly žádné mezinárodní akce, které by byly v rozporu se smlouvou. Zakazuje smluvním stranám předávat strategické útočné zbraně do třetích zemí s výjimkou závazků platných v době podpisu.

Putin se od školství a mezd dostává opět k Západu. Tentokrát má být „přímo zapojen do pokusů o útok na ruské letecké základny“. Vladimir Putin uvedl, že před týdnem podepsal dekret o uvedení nových pozemních strategických systémů do pohotovosti.

„Nemůžeme ignorovat poslední prohlášení západních představitelů,“ řekl. Požadavky NATO na navrácení aliančních inspekcí na ruská strategická zařízení označil za „divadlo absurdity“.

„Nikdo na Rusko neútočí,“ zdůraznil poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

„V tvrzení, že Rusku hrozila nějaká vojenská hrozba ze strany Ukrajiny nebo kohokoli dalšího, je určitá dávka absurdity,“ dodal Sullivan.

„Minimální mzda by se od 1. ledna 2024 měla zvýšit o 18,5 procenta na 19 242 rublů (zhruba 5735 korun – pozn. red.),“ zdůraznil Vladimir Putin.

Putin načal téma školství, vzdělání a budoucí generace, potlesk mezi jinak poměrně nezaujatým publikem zaznívá v tomto bloku častěji. Vyzval ke zkvalitnění školních a univerzitních osnov, aby se mladí lidé „mohli dozvědět co nejvíce o Rusku“.

„Bojovou školu nic nenahradí, lidé z ní vycházejí jinou cestou a jsou připraveni položit život za vlast,“ řekl Putin. „Hlavní oporou v rozvoji nových regionů Ruské federace by měli být ti, kteří se tam narodili, vyrostli a bojovali za tyto země,“ řekl prezident s odkazem na nezákonně anektovaná ukrajinská území.

„Prezidentské volby v roce 2024 se budou konat v přísném souladu se zákonem, v souladu se všemi demokratickými postupy,“ řekl Vladimir Putin. Neuvedl, zda bude sám kandidovat.

Komentář redakce:

Volby v Rusku s pravidelností provázejí manipulace. „Máme k tomu dostatek důkazů díky záznamům z kamer ve volebních místnostech. Jde o volební urny už dopředu nacpané zmanipulovanými hlasy. Víme tedy, že došlo ke značné manipulaci – do jaké míry k ní úřady přistoupily, se ale v různých koutech Ruska liší. Třeba čečenský lídr Ramzan Kadyrov získal skoro 100 procent hlasů, takže… Některá místa jsou proste náchylnější k manipulaci než jiná,“ komentoval pro Seznam Zprávy ruské volby v roce 2021 britský politolog Mark Galeotti.

Kreml také systematicky potírá opozici, některým politikům, např. opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, brání v kandidatuře, vězní je a zastrašuje. Vedle toho v Rusku prakticky neexistují nezávislá média a za kritiku postupu Kremlu ve válce na Ukrajině hrozí přísné tresty.

„Celou tu dobu, kdy hořel Donbas, kdy se prolévala krev, kdy Rusko upřímně – to chci zdůraznit! – upřímně usilovalo o mírové řešení, si USA a NATO zahrávaly se životy lidí. Hrály vlastně, jak se říká ve známých kruzích, s ukradenými kartami,“ říká Vladimir Putin a vrací se zpět k otázce ukrajinských území.

„Rusko nám předali naši předkové a my ho musíme zachovat a předat dál. Rusko je otevřená země a svébytná civilizace, ale nemá nárok na výlučnost a nadřazenost,“ řekl Putin. Ocitoval ruského politika z carského období Pjotra Stolypina o „právu Ruska být silné“. Za tato slova mu publikum tleskalo vestoje.

Komentář redakce:

O odkazu předků mluví Putin ve svých projevech pravidelně, zdůrazňuje, že části Ukrajiny historicky tvořily ruské území. Například okupovaný Krym se ale součástí Ruska stal až v roce 1783, předtím po staletí spadal do sféry vlivu Mongolské nebo Osmanské říše. Anexí ukrajinských území navíc Moskva porušuje své vlastní mezinárodně-právní závazky. Územní celistvost Ukrajiny se zavázala respektovat v tzv. budapešťském memorandu v roce 1994.

Mír na Donbase pak měly garantovat tzv. minské dohody z let 2014 a 2015. Z druhé z nich se ale Rusko snažilo vyvázat, když poukazovalo na to, že součástí ujednání jsou pouze donbaští separatisté. Ti jsou ale po celá léta závislí na pomoci Moskvy.

Americký prezident Joe Biden se v podvečer chystá ve Varšavě přednést řeč, která bude té Putinově „konkurovat“.

„Tyto dva projevy ve stejný den budou dramatickým momentem, oba muži přednesou konkurenční vize války na Ukrajině, ale i své značně rozdílné pohledy na svět,“ komentuje z Varšavy editorka BBC pro Severní Ameriku Sarah Smithová.

Smithová se odkazuje na zdroje z Bílého domu, podle nichž si Biden Putinův projev poslechne a dost možná mu přizpůsobí svá večerní slova. Oproti tomu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrdí, že Putin se Bidenův proslov poslouchat nechystá.

„Žádný obyčejný Rus nelituje těch, kteří přišli o své jachty a paláce v zahraničí,“ zdůraznil Putin.

Putin navrhl dekriminalizovat řadu ustanovení ruského trestního zákoníku o hospodářských trestných činech. „Měla by být přijata další opatření k ‚deoffshorizaci‘ ekonomiky a podnikání by mělo fungovat pod ruskou jurisdikcí,“ uvedl prezident.

Do toho poznamenal, že „obraz Západu jako bezpečného útočiště se ukázal být pouze přízrakem, falší“. „Ruští podnikatelé, kteří si na Západě ukládají finanční prostředky, tam byli jednoduše okradeni,“ řekl.

Putinův projev sleduje i moskevský zpravodaj listu The Financial Times Max Seddon. V twitterovém vláknu ukazuje i zachmuřené tváře guvernérky centrální banky nebo ministra financí, kteří zjevně nesdílejí Putinův optimismus ohledně ruské ekonomiky.

„Je to extrémně konzervativní projev vzhledem k tomu, pod jaký tlak Putin dostal svou zemi, když spustil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a zatáhl Rusko do mezinárodní izolace. Žádné nové ideje, žádný velký plán, žádný konec války. Sází na stabilitu, ale vypadá to jako stagnace,“ komentuje Putinův projev zpravodaj britského listu The Guardian Andrew Roth.

Roth dodal, že většina podobných Putinových projevů byla podle něj nudná. „Lidé v publiku musí sedět a říkat si: ‚To je ono?‘“ komentuje Roth.

„Ruské banky pracují stabilně a vytrvale a mají bezpečnostní rezervu,“ řekl Putin a pochválil si, že si Rusko „díky silné platební bilanci nemusí půjčovat v zahraničí, klanět se a kádrovat“.

„Inflace v Rusku by se ve druhém čtvrtletí letošního roku mohla přiblížit 4 %,“ uvedl Putin s tím, že se „vytvářejí podmínky pro snížení úrokových sazeb z úvěrů“. „Je třeba stimulovat příliv investic do ekonomiky z dlouhodobých úspor občanů vytvořením příslušného programu,“ dodal.

K projevu Vladimira Putina se na twitteru vyjádřil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Ruský prezident podle něj veřejně demonstroval svou zmatenost, nenabídl řešení, protože „všude jsou nacisté, marťané a konspirační teorie“.

Zpět od ekonomiky k Západu.

„Podnikají proti nám stále agresivnější informační útoky. Zaměřují se na mladé lidi. Neustále lžou, překrucují historická fakta, nepřestávají útočit na naši kulturu, na ruskou pravoslavnou církev,“ hlásí Putin.

Sál tleská.

„Podívejte se, co dělají vlastním lidem, ničí rodiny, kulturní a národní identitu, zvrhlost a zneužívání dětí do té míry, že pedofilie jsou prohlašovány za normu. Normu jejich života,“ dodává Putin. Prohlašuje, že pro ruské rodiny zajistí lepší bydlení.

Putin ujistil, že se nebudou opakovat chyby z minulosti, jako například „zbraně místo ropy“. Jako nejdůležitější prioritu označil obranu Ruska, nicméně je na místě přitom „neničit ekonomiku“.

Ruský prezident si pochválil, že mnohá odvětví nejenže nemusela snížit výrobu, dokonce ji zvýšila. „Zemědělství vykázalo dvouciferný růst,“ uvedl prezident. Prý se také daří ruskému trhu práce. „Nezaměstnanost je minimální, nižší než před pandemií,“ dodal Putin.