Článek
Už celá léta se dělníci v Paříži pokoušejí vybudovat to, co nazývají jako „plavecký plán“. Tisíce nových podzemních potrubí, nádrží a čerpadel navržených tak, aby zabránily proudění škodlivých bakterií do řeky Seiny; a to zejména během bouří.
Pokud by byl plán úspěšný, Seina by se už příští rok stala dostatečně čistou na to, aby v ní mohli plavat olympionici a později i samotní Pařížané. Právě příslib dvou dálkových plaveckých závodů a plaveckých úseků triatlonu přímo v řece – ikonické dominantě francouzské metropole – byl i jedním z důvodů, který Francii pomohl zvítězit ve výběrovém řízení na zemi, která bude hostit olympiádu v roce 2024.
„Samozřejmě nemáme stoprocentní záruku. Pokud bude týden před závody nepřetržitě pršet, je jasné, že kvalita vody nebude vynikající. A to i přes veškerou práci, kterou jsme odvedli,“ vysvětluje pro deník The New York Times náměstek primátora pro řízení olympijských plánů města Pierre Rabadan. Podle něj ale neexistuje žádný náhradní plán: Závody by se musely o pár dní odložit a organizátoři by pak vodu znovu testovali.
Pokud by se ale plán vydařil, nešlo by ani zdaleka o první závody, které se v Seině odehrály. V roce 1900, během prvních olympijských her pořádaných Paříží, se v řece konalo sedm plaveckých akcí. A dokonce i poté, co bylo koupání v roce 1923 zakázáno, se místní obyvatelé v horkých letních dnech stále v Seině potápěli.
Řeka, kterou mnozí považují za tu nejromantičtější na světě, se ale dále znečišťovala odpadními vodami i průmyslovým odpadem. Postupně se tak stala páchnoucí a kalnou a její úsek protékající Paříží má podle studie z 90. let jednu z nejvyšších úrovní těžkých kovů na světě.
Debaty o ruské účasti na olympiádě
Expertní skupina bude hledat právní cestu, jak zamezit Rusku a Bělorusku účast na olympiádě v Paříži. Tým odborníků sestavuje Český olympijský výbor a měli by v něm zasednout i bývalí diplomaté Michael Žantovský a Petr Kolář.
Bývalý starosta francouzské metropole a pozdější prezident země Jacques Chirac obnovení koupání sliboval už před třiceti lety. „Budu plavat v Seině před svědky, abych dokázal, že je to čistá řeka,“ tvrdil tehdy. Nikdy k tomu ale nedošlo.
„Byla to jen líbivá slova. Neexistoval žádný plán na koupání v Seině před rokem 2020, a to i přesto, že kvalita vody se postupně zlepšuje,“ uvedl hydrolog a profesor na Sorbonně Jean-Marie Mouchel.
Olympiáda jako motivace k vyčištění řeky
Olympiáda navíc celý proces ještě urychlila. Dělníci dostali nejen potřebný podnět, ale zejména peníze: Na vyčištění Seiny se vyčlenilo celkem 1,4 miliardy eur (asi 33 miliard korun, pozn. red.). Starostka města Anne Hidalgová pak slíbila, že místním obyvatelům umožní do léta roku 2025 přístup do zhruba dvaceti plaveckých oblastí podél Seiny a jejího horního přítoku Marne.
„Hry zrychlily transformaci i zlepšení kvality vody,“ potvrdil náměstek Rabadan a dodal, že plán spojil víc než dvě desítky vládních orgánů, vodohospodářských a hygienických agentur, stejně jako říčních a přístavních úřadů.
Cílem každé zúčastněné agentury je teď zajistit dostatečnou čistotu vody tak, aby se úrovně dvou indikátorových bakterií – E. coli a střevních enterokoků – držely pod normami, které stanovuje evropská směrnice o koupání. Olympijské standardy sice umožňují mírně vyšší úrovně, ale jen v případě, že projdou schválením komise.
Týmy ve Francii vodu v Seině testují pravidelně od roku 2020. Když loni v létě – během dvou týdnů, kdy se má olympiáda konat – dělníci testovali vzorky z úseků, kde se triatlon a dva desetikilometrové závody poplavou, byly výsledky z devadesáti procent uspokojivé. V takovém případě by záleželo na rozhodnutí olympijského výboru, zda by plavání v řece umožnil.
Připomeňte si zimní olympijské hry v Pekingu
Olympijské hry se po čtrnácti letech znovu vrátily do Pekingu, tentokrát ale v zimě. Peking se stal prvním městem, kde se konaly letní i zimní olympijské hry. Jak dopadly ty letošní?
Rabadan i další zaměstnanci města ale tyto výsledky považují za slibné. A to i vzhledem k tomu, že velká část „plaveckého plánu“ je teprve před nimi. „Nesnažíme se řeku vyčistit. Naším úkolem je zabránit tomu, aby se do ní vypouštěla znečištěná voda,“ vysvětlil hlavní inženýr města odpovědný za projekty odpadních vod Samuel Colin-Canivez.
Nádrž na dešťovou vodu i oprava potrubí
Město tak už vybudovalo sedm set metrů dlouhý tunel, napojený na obrovskou podzemní nádrž. Tyto dva projekty – společně s dalšími třemi, které jsou zatím ve fázi výstavby – mají pomoci pařížskému starožitnému kanalizačnímu systému vypořádat se s prudkými bouřemi. Odvádět budou jak dešťovou, tak i odpadní vodu. „Nádrž vodu zadrží během bouřky a až přestane pršet, pomalu ji odvede do kanalizačního systému,“ vysvětlil Samuel Colin-Canivez.
V současné době totiž francouzská metropole bojuje s tím, že se při prudkém dešti veškerá kanalizace vypustí do Seiny. „Dešťová voda, voda z umyvadla i z toalety. Když ve východní části města silně prší, všechno to odtéká do řeky,“ popsal Colin-Canivez.
Taková je strategie pro deštivé počasí, která má za cíl udržet splašky mimo Seinu. Město ale myslí i na opatření „za sucha“: Jde o další soubor projektů zahrnující mimo jiné dvě předřazené čistírny odpadních vod. Třeba závod v Seine-Valenton sbírá odpadní vodu od dvou a půl milionu lidí, jen asi deset kilometrů jihozápadně od Paříže.
„Jakmile v červnu, při jeho vypouštění, přidáme jen malé množství kyseliny permravenčí, množství škodlivých fekálních bakterií se sníží stokrát,“ tvrdí ředitel pro inovace z Greater Paris Sanitation Authority Vincent Rocher.
Na pařížském předměstí navíc existují týmy, které dům po domu navštěvují místní obyvatele a snaží se je přesvědčit, aby si nechali vykopat potrubí a znovu se řádně připojili ke kanalizačnímu systému.
Politicky neutrální olympiáda?
Organizátoři olympiády tvrdí, že sport by měl stát mimo politiku. Mluvčí pro Peking 2022 ale vybočila z řady. Porušování lidských práv mezi ujgurskou populací odmítla jako lži a trvala také na tom, že Tchaj-wan je součástí Číny.
„Neexistuje žádný jiný způsob, jak to udělat, než chodit od dveří ke dveřím a potrubí kontrolovat,“ popsala vedoucí projektu Claire Costel. „Když najdeme chybu, můžeme jen doufat, že se nechají přesvědčit a trubky opraví,“ dodala.
Mnoho obyvatel má totiž potrubí buď špatně napojené, nebo postavené tak, aby vypouštělo vodu přímo do řeky. A přestože jim týmy nabízejí grant, který náklady na renovaci většinou pokryje, mnoho majitelů domů odmítá. „Je to choulostivé. Nemůžeme je nutit, aby nám otevřeli,“ uzavírá.
V centru Paříže se pak dělníci zaměřují hlavně na lodě. Podél břehu Seiny, proti proudu od olympijských lokalit, jich kotví asi 170. A až donedávna všechny vypouštěly své splašky přímo do řeky.
V roce 2018 ale město prohlásilo, že všechny lodě musí být napojeny na městský kanalizační systém, a majitelé dostali dva roky, aby se nařízení přizpůsobili. Do dnešního dne však podle zaměstnanců města práci odvedla sotva polovina.
Ředitel vodních a kanalizačních systémů v Paříži Nicolas Londinsky sice uznává, že znečištění způsobené loděmi není nijak velké, zároveň ale tvrdí, že i takové nepatrné množství splašků může znamenat rozdíl mezi úspěšným a neúspěšným testem vody. „Pokud opravdu chceme zlepšit kvalitu a čistotu Seiny, musíme udělat všechno,“ uzavírá.
