Článek
„Jednoduše řečeno, i nadále sledujeme velmi znepokojivé znaky ruské eskalace včetně nových jednotek přicházejících k hranicím s Ukrajinou,“ prohlásil v pátek šéf americké diplomacie Antony Blinken na tiskové konferenci při své návštěvě australského Melbourne.
K útoku Ruska na Ukrajinu by podle něj mohlo dojít navzdory konání zimních olympijských her v Pekingu. Kuloárové informace hovořily o tom, že se čínský prezident Si Ťin-pching domluvil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, aby se po dobu konání olympiády zdržel dalších akcí. Tyto zprávy však později čínské úřady kategoricky odmítly.
Blinken svými slovy navázal na vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena z předchozího dne. Demokrat Biden apeloval na americké občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili. USA pro ně nebudou „za žádných okolností“ v případě zahájení konfliktu posílat armádu s evakuačními lety.
„Američané by měli zemi opustit hned. (…) Jde o jednu z největších armád na světě. To je jiná situace, mohla by se rychle zvrtnout,“ uvedl šéf Bílého domu. „To by byla světová válka. Kdyby do sebe Američané a Rusové začali střílet, žili bychom v jiném světě,“ dodal.
Poslechněte si novou epizodu podcastu Checkpoint:
Biden se tak vyjádřil v rozhovoru, který odvysílala americká televizní stanice NBC. A to jen pár hodin poté, co Rusko zahájilo rozsáhlé vojenské cvičení v Bělorusku – podle německé Deutsche Welle největší od konce studené války. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu k akci řekl, že se koná kvůli vojenské bezpečnosti obou zemí a boji proti terorismu.
Jednotky připravené k útoku
U hranic s Ukrajinou se nyní podle agentury Reuters pohybuje více než 100 tisíc ruských vojáků. Spojené státy jejich počet odhadují až na 130 tisíc.
Ona „ruská invaze“ může mít mnoho podob. Americká CNN s odkazem na své zdroje uvedla, že se může projevit nejen jako pozemní útok a přesun ruských vojenských jednotek na ukrajinské území, ale také jako útok raketami dlouhého doletu či kyberútok na tamní energetickou síť.
Satelitní snímky ze středy a čtvrtka zachycují ruské jednotky nasazené kolem hranic s Ukrajinou.Video: Maxar, AP
Americké i evropské úřady pátrají po byť jen náznacích toho, že by Rusové měli něco takového v plánu. Nejmenované zdroje nicméně CNN přiznaly, že je jen malá šance, že si něčeho všimnou ještě předtím, než Rusko udeří.
„Jednotky jsou už připravené – ve správných počtech a s potřebným potenciálem,“ uvedl zástupce západní tajné služby s tím, že Rusové teoreticky mohou zaútočit znenadání.
Stoltenberg: „Čas se krátí“
Severoatlantická aliance a separovaně i Spojené státy mají podél východní hranice NATO nasazené vlastní vojenské jednotky. Nejvíce vojáků je v Polsku, kde nedaleko hranic s Kaliningradskou oblastí – ruskou exklávou – leží mezinárodní základna NATO. Na severozápadě země je pak situovaný i protiraketový obranný systém. A na dalších čtyřech místech, zejména v blízkosti hranic s Německem, se nachází americké základny.
Kolem východní hranice NATO je v současnosti nasazených přibližně 12 tisíc spojeneckých a zvlášť i amerických vojáků. Více než polovina z nich je právě v Polsku, přes 1600 vojáků je i v Litvě – další jsou nasazení v Lotyšsku, Rumunsku a Estonsku.
Podívejte se, jak jsou ve východní Evropě, respektive podél východní hranice NATO, rozmístění američtí vojáci a jednotky Severoatlantické aliance.
Rusko po Severoatlantické alianci mimo jiné požadovalo, aby své jednotky z východní Evropy stáhla. A aby uskupení natrvalo uzavřelo své brány před Ukrajinou, potenciálním budoucím členem. Ultimátum NATO odmítlo a jeho generální tajemník Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že by se Evropa měla připravit na nejhorší. A že čas pro varování před možným útokem se krátí.
Země NATO i Rusko ale i nadále pokračují v jednáních, aby předešly tomu, co britský premiér Boris Johnson označuje za „největší evropskou bezpečnostní krizi posledních několika desetiletí“.
V Moskvě se například ve čtvrtek sešla britská ministryně zahraničí Liz Trussová se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Schůzka byla ale spíše napjatá a zatímco Britka prohlásila, že by obnovená ruská invaze na Ukrajinu měla „vážné následky“, Rus jejich setkání popsal jako „konverzaci němého s hluchým“.
Neúspěšně dopadlo i vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou, Francií a Německem, k němuž došlo v Berlíně. Vyjednavači se snažili najít řešení dlouholetého konfliktu mezi Kyjevem a proruskými separatisty na východě země. To se však zatím nepodařilo a termín dalších rozhovorů normandského formátu zatím nebyl stanoven.
