V Charkově se našly stopy po použití kazetové munice

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) půjčí až 300 milionů eur (7,4 miliardy Kč) ukrajinské energetické firmě Naftogaz kvůli kompenzaci ztrát plynu po ruské invazi. Oznámila to EBRD v dnešním prohlášení.

„Společnost NAK (Naftogaz) použije počáteční tranši 50 milionů eur, kterou EBRD vyplatila, na nouzové nákupy plynu, které jsou naléhavě nutné k přípravě ukrajinské plynárenské soustavy na příští topnou sezonu,“ uvedla EBRD. Cílem Naftogazu je získat až jednu miliardu eur na koupi jedné miliardy metrů krychlových plynu.

Ukrajina by měla dostat další těžké zbraně, aby se mohla účinně bránit pokračující ruské invazi. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg po jednání s lídry šesti aliančních zemí v Haagu. Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že západní země nedělají pro podporu Kyjeva dost.

„Ukrajina by měla dostat další těžké zbraně…Zcela na tom závisí její schopnost bránit se proti brutální ruské invazi,“ řekl po jednání Stoltenberg. Připomněl, že ve středu se před jednáním aliančních ministrů obrany v Bruselu sejde kontaktní skupina zemí podporujících Kyjev, aby koordinovala další dodávky zbraní a vojenského materiálu.

Ukrajinští úředníci s nasazením života nadále doručují na východě Ukrajiny penze. Vyplácení probíhá často i během ruského ostřelování.

Německo převede firmu Gazprom Germania, bývalou energetickou divizi ruského Gazpromu, pod dlouhodobou státní správu a podpoří ji půjčkou až deset miliard eur (247,5 miliardy Kč). Chce tak posílit bezpečnost dodávek energie do Evropy. Firma se nově přejmenuje na Securing Energy for Europe, uvedla agentura Reuters.

Podnik má na starosti obchodování s energií, její skladování a přenos. Spadá pod něj i česká společnost Vemex. Gazprom svoji divizi opustil v dubnu.

Ministerstva a další úřady budou i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků.

Předpokládá to vládní novela zákona zvaného lex Ukrajina, který dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) do ní prosadil úpravu, podle níž budou moci uprchlíci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Půjde o 4250 korun měsíčně pro dospělé a o 3050 korun za měsíc pro děti.

Finská premiérka Sanna Marinová se obává, že by rozhovory o vstupu Finska a Švédska do NATO mohly zamrznout, pokud se nepodaří dosáhnout dohody s Tureckem do konce tohoto měsíce, kdy se koná summit NATO v Madridu.

Podle ní se Ankara rovněž musí snažit najít řešení, které by vedlo k dohodě, uvedla agentura AFP. Někteří představitelé vládního bloku v Turecku ale odmítli tlak na rychlé dosažení dohody. Podle nich by mohla jednání trvat i rok.

Ukrajina obdržela jen deset procent zbraní, o které žádala své spojence. Podle agentury Interfax-Ukrajina to dnes uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. „Ukrajina bez pomoci Západu válku proti Rusku vyhrát nedokáže,“ dodala.

„Nehledě na to, jak velké úsilí Ukrajina vynakládá a jak profesionální je naše armáda, bez pomoci západních partnerů tuto válku nedokážeme vyhrát,“ uvedla náměstkyně. „Z toho, oč Ukrajina požádala a co potřebujeme, jsme dostali asi deset procent,“ dodala. Západ by podle ní měl dodávky zbraní urychlit a je nutné stanovit jasné termíny jejich předání.

Západní země slíbily Ukrajině zbraně odpovídající standardům Severoatlantické aliance, včetně moderních amerických raketometů. Mnohé dodávky však provázejí průtahy.

Rusko dnes zakázalo vstup do země 29 britským novinářům a 20 zástupcům obranného sektoru. Jde o odpověď na západní sankce a „šíření dezinformací o Rusku“, uvedlo podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí.

Mezi 29 novináři, kterých se krok týká, jsou vysoce postavení editoři a moderátoři stanic BBC a Sky News a šéfredaktoři listů The Guardian, The Times, Daily Telegraph a serveru Independent.

Vstup do Ruska má zakázaný i 20 lidí, které ministerstvo zahraničí spojuje s dodávkami západních zbraní na Ukrajinu. Jsou to například zástupci britské zbrojní firmy BAE Systems a technologické firmy Thales UK nebo důstojník britského námořnictva Benjamin Key a náměstek ministerstva obrany Jeremy Quin.

„Je to smutné, ale ne zcela překvapivé,“ řekl Reuters expert na Rusko Mark Galeotti, který se také objevil na ruském sankčním seznamu.

Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes potvrdil, že místní úřady zadržely bývalého člena vedení ukrajinské tajné služby SBU. Informovala o tom stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, podle níž Andrij Naumov opustil Ukrajinu jen několik hodin před zahájením ruské invaze 24. února. O jeho zatčení z minulého týdne dosud jen spekulovala média.

Naumov byl zatčen 7. června na hraničním přechodu mezi Srbskem a Severní Makedonií. Srbské úřady den poté pouze sdělily, že čtyřicetiletý Ukrajinec A. N. byl zatčen pro podezření z praní peněz - v jeho autě se totiž našlo přes 600.000 eur a 125.000 dolarů v hotovosti, jakož i drahé kameny v hodnotě 6500 eur.

Začátkem dubna ukrajinský prezident Volydymyr Zelenskyj oznámil, že Naumov byl zbaven generálské hodnosti. „Nemám teď čas se vypořádat se všemi zrádci. Ale postupně budou potrestáni,“ uvedl tehdy Zelenskyj. Ukrajinské úřady Naumova obvinily z velezrady.

Ruský prezident Vladimir Putin chce nadále dobýt značnou část ukrajinského území, ale musel své cíle zredukovat. Podle agentury Reuters to dnes uvedl náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl.

„Stále se domnívám, že má zálusk na značnou část Ukrajiny, ne-li na celou zemi. Přesto si nemyslím, že těchto cílů může dosáhnout,“ řekl Kahl na akci pořádané Centrem pro novou americkou bezpečnost. „Tu a tam mohou (Rusové) dosáhnout taktických zisků. Ukrajinci se drží. Ovšem nemyslím si, že by Rusové byli schopni svých přehnaných cílů dosáhnout,“ dodal.

Ministr zahraničí Jan Lipavský Seznam Zprávám potvrdil, že příští týden by vláda měla projednat nový sankční zákon.

Británie se dosud neobrátila na Rusko s žádostí o pomoc pro své dva občany, kterým soud proruských separatistů v Doněcku minulý týden uložil trest smrti za účast v bojích na straně ukrajinských vládních sil. Podle agentury Interfax to dnes uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

Separatisté z neuznané Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že zajatí Britové Aiden Aslin a Shaun Pinner byli žoldnéři. Trest smrti spolu s nimi dostal také Maročan Ibráhím Sádún. Jeden z advokátů uvedl, že všichni tři se proti verdiktu hodlají odvolat, od vynesení rozsudku 9. června na to mají měsíc.

„Vše bude samozřejmě záviset na žádosti Londýna, ale jsem si jist, že ruská strana bude připravena ji vyslyšet,“ řekl Peskov s tím, že Spojené království by v první řadě mělo jednat přímo s orgány proruských separatistů v Doněcku.

Ruské ministerstvo obrany dnes vybídlo ukrajinské vojáky ukrývající se v chemickém závodu Azot v Severodoněcku na východě Ukrajiny, aby se vzdali, uvedla agentura Interfax.

Ministerstvo zároveň oznámilo záměr umožnit civilistům, kteří se v areálu chemičky ukrývají, evakuaci na území pod kontrolou proruských separatistů. Podle Serhije Hajdaje, gubernátora Luhanské oblasti, v níž Severodoněck leží, je v průmyslovém areálu asi 500 civilistů včetně přibližně 40 dětí.

Ukrajinské síly ztratily kontrolu nad centrem Severodoněcku a nyní ovládají pouze průmyslovou zónu v okrajových částech města, vyplývá z posledních oznámení ukrajinských představitelů.

Ukrajinští sportovci jsou připraveni bojkotovat a blokovat soutěže, pokud se jich budou moci zúčastnit zástupci Ruska a Běloruska, prohlásil ukrajinský ministr mládeže a sportu Vadym Gutsait. Od začátku ruské invaze podle něj zemřelo nejméně 70 ukrajinských sportovců a trenérů. Zástupci Ruska a Běloruska však hledají možnosti vystoupit na mezinárodním poli pod neutrálními vlajkami, píše server Hromadske.

Ruský energetický gigant Gazprom v úterý oznámil, že omezí dodávky plynu do Německa. Plynovodem Nord Stream bude posílat o 40 procent méně plynu než dosud, píše agentura AFP. Důvodem je oprava kompresorových jednotek vyrobených firmou Siemens.

Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas oznámil, že jeho vláda nakoupí 18 francouzských samohybných houfnic Caesar Mark II Howitzer. Francie tak naplňuje svůj závazek posílit ochranu Baltského moře a východního křídla Severoatlantické aliance v době, kdy by se mělo NATO rozšířit o Švédsko a Finsko. Výše jmenované dělostřelecké systémy používá velmi úspěšně ukrajinská armáda při bojích s ruskými invazními vojsky.

Nutnost oprav omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 procent na 100 milionů krychlových metrů denně. Oznámila to dnes ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, jde o hlavní trasu pro export ruského plynu do Evropské unie.

Nord Stream 1 je obvykle schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně. Příčinou omezení kapacity je podle Gazpromu prodleva u opravárenských prací, konkrétně zpoždění v návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě, uvedla agentura Reuters.

Středečnímu online vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského před oběma českými parlamentními komorami budou předcházet projevy předsedů Senátu a Sněmovny Miloše Vystrčila a Markéty Pekarové Adamové a premiéra Petra Fialy. Poslanci a senátoři budou ve svých sídlech. Vystoupení politiků budou tlumočena simultánně z češtiny do ukrajinštiny a naopak, vyplývá z informací ČTK z horní a dolní komory.

„Poslední přípravy spočívají zejména v koordinačních pracích mezi informatiky a těmi, kdo budou zajišťovat přenos dat, aby si všichni správně dokázali předat slovo,“ řekl dnes České televizi Vystrčil. Po skončení vystoupení ukrajinského prezidenta Senát podle něho otevře bod, který bude na Zelenského projev reagovat.