Článek
Tchajwanské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že za posledních 24 hodin v okolí Tchaj-wanu registrovalo stovku čínských vojenských letadel. Vyzvalo přitom Čínu, aby zastavila „destruktivní, jednostrannou akci“, která může prudce zvýšit napětí, informovala agentura AFP, podle níž jde o neobvykle velký počet.
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od nedění šesté hodiny ranní až do pondělní šesté hodiny zahlédlo 103 čínských vojenských letadel vykonávajících mise nad mořem. Čtyři desítky z nich překročily symbolickou střední linii mezi Tchaj-wanem a Čínou, uvedla AP.
Podle tchajwanského ministerstva obrany se jedná o denní rekord za poslední dobu. V posledních 24 hodinách se podle něj v blízkosti ostrova pohybovalo i devět čínských námořních plavidel.
Tchaj-wan obvinil Čínu z „obtěžování“, které by mohlo vystupňovat napětí mezi zeměmi. „Vyzýváme pekingské úřady, aby nesly odpovědnost a okamžitě zastavily tento druh destruktivních vojenských aktivit,“ uvedlo v prohlášení tchajwanské ministerstvo obrany.
Dodalo, že čínské aktivity uplynulých dní způsobily „vážné problémy“ pro bezpečnost v průlivu i v regionu. Mír a stabilita v Tchajwanském průlivu jsou podle něj společnou odpovědností všech stran v regionu. Čínské ministerstvo obrany na žádost o komentář nereagovalo.
Jak by vypadala válka o Tchaj-wan
Dle závěrů simulace provedené CSIS by si čínská invaze na Tchaj-wan v roce 2026 vyžádala tisíce obětí mezi čínskými, americkými, tchajwanskými a japonskými vojáky. Válku o Tchaj-wan by sice Peking prohrál, neslavně by však skončila i americká armáda.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
Vojenskou aktivitu v okolí Tchaj-wanu Peking obvykle zvyšuje v reakci na významné zahraniční návštěvy na ostrově či na přijetí tchajwanských politiků v zahraničí, zejména v USA.
Například 19. srpna čínská armáda zahájila vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu v reakci na návštěvu viceprezidenta Tchaj-wanu Williama Laie ve Spojených státech. Čína vyzývá USA, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu.
Minulý týden se Čína rozhodla uvalit sankce na americké zbrojní firmy Lockheed Martin a Northrop Grumman kvůli prodeji zbraní Tchaj-wanu. Spojené státy podobně jako většina zemí nemají s Tchaj-wanem formální diplomatické vztahy, ale jsou jeho nejdůležitějším mezinárodním spojencem a hlavním dodavatelem zbraní.
