Článek
Dosavadní odpověď Kremlu na páteční teroristický útok, při kterém v koncertní síni v Krasnogorsku na okraji ruské metropole zahynulo 139 lidí, posílila obavy z možné ruské eskalace ve válce s Ukrajinou.
Ruští představitelé obviňují Kyjev z podílu na útoku. Podle ruské agentury RIA Novosti šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov v úterý obvinil ukrajinské tajné služby, že útoku napomáhaly. Bortnikov nepředložil důkazy. Ukrajinští představitelé všechna obvinění kategoricky odmítají.
K útoku se přihlásilo hnutí Islámský stát, specificky jeho odnož působící ve Střední Asii, Islámský stát–Chorásán. Mnozí experti v té souvislosti připomínají dlouhou historii Ruska a islamismu.
Jaroslav Šimov, redaktor Rádia Svobodná Evropa/ Rádia Svoboda (RFE/RL) a dlouholetý pozorovatel Ruska a postsovětského prostoru, se v rozhovoru pro podcast 5:59 zamýšlí nad významem útoku pro samotné Rusko a připomíná konflikty, které v uplynulých dekádách povzbudily nepřátelství džihádistických skupin vůči Rusku.
Jak zásadní událost představuje páteční útok v kontextu současného Putinova Ruska?
Událost je to v každém případě zásadní, jedná se o jeden z největších takových teroristických útoků za posledních mnoho let. V podstatě je srovnatelný s těmi nejhoršími atentáty, které se odehrály na samém začátku Putinovy vlády, což byl útok na divadlo na Dubrovce v roce 2002, a pak celosvětově tragicky známý Beslan z roku 2004. Podle počtu obětí, který, pokud vím, ještě stále není definitivní a už se blíží 140, je to opravdu obrovská tragédie. A je samozřejmě příznačné, že se útok odehrál v podstatě týden po proceduře, které se v Rusku říkalo volby prezidenta Ruské federace. Verzí, jak se událost seběhla, kdo za ní stojí, proč k ní došlo a jak to, že ruské tajné služby útok nedokázaly odvrátit, je mnoho. Ale co si budeme povídat, i přesto je to jakýsi políček Kremlu.
Rozhovor s Jaroslavem Šimovem si můžete poslechnout v podcastu 5:59, kde o aktuální situaci v Rusku mluvila i moskevská zpravodajka německé televize ARD Ina Ruck:
V neděli večer byli před soud předvedeni čtyři muži původem z Tádžikistánu, které úřady obvinily ze spáchání útoku. Jak důležitá je podle vás tato linka vedoucí do regionu Střední Asie?
Co se týče těchto informací, nemůžeme posuzovat oficiální verze, které si i trošku protiřečí. Na jednu stranu se mluví o tom, že za útokem stála jedna z odnoží Islámského státu. Islámský stát se přihlásil k útoku v podstatě tentýž večer, v pátek. Na druhou stranu ale zaznělo, a to jak částečně i v sobotním Putinově prohlášení, tak i ve státních a prokremelských médiích, spojení těchto údajných islamistických útočníků s Ukrajinou. Takže je to trošku koktejl.
Zatčeni jsou nicméně tito lidé, (údajní) občané Tádžikistánu. Pokud přijmeme tu verzi, že se skutečně jedná o islamistický útok a že za ním stojí Islámský stát nebo nějaká podobná teroristická organizace, tak tyto organizace mají mezinárodní rozměr. Jsou to extremistické sítě, které působí v různých zemích, nejde tedy jen o Tádžikistán. Co se týče Tádžikistánu, tak to je země, z níž pochází velké množství lidí, kteří v Rusku trvale pracují jako pracovní migranti.
Takže pokud skutečně někdo podobný za tímto útokem stál, pak se může použití tádžických občanů jevit logicky právě proto, že spousta Tádžiků v Rusku momentálně pobývá. Na tom tedy nic překvapivého není, ale mnoho otazníků je kolem toho, jestli se opravdu jedná o lidi, kteří byli bezprostředními útočníky, nebo byli spíš krytím skupiny skutečných teroristů, o nichž nemůžeme říct stoprocentně, že už byli dopadeni. Tady je spousta okolností, které ještě nejsou definitivně vyjasněny.
Během víkendu se objevila videa a záznamy toho, jak FSB vyslýchala dopadené muže. Vím, že je to lehce spekulativní, ale působí to, v jaké kondici se čtveřice objevila před soudem a co vypovídala, důvěryhodně?
Působí to především brutálně, protože se zdá, že šlo o mučení těchto zatčených nebo že byli vystaveni obrovskému psychickému a fyzickému nátlaku. To by vzhledem k okolnostem bylo minimálně částečně vysvětlitelné, na druhou stranu ale tito lidé zachycení na videozáznamech nepůsobí dojmem, kterým by podle laických představ měli působit odhodlaní islamističtí bojovníci.
Evidentně se bojí, vypadají spíš právě jako takoví obyčejní pracovní migranti působící v Rusku, a to navíc jenom opravdu chvilku, protože někteří z nich umí evidentně velice špatně rusky. A nevypadají jako ti velmi dobře připravení přesvědčení fanatičtí bojovníci.
To je ovšem jenom takový vnější dojem. Samozřejmě se dostali do podmínek, ve kterých se člověk opravdu dá lehce zlomit. Nechci, aby to vyznělo, že s těmito lidmi nějak moc soucítím, ale víte, jsou tu zase otazníky - do jaké míry byli zapletení do toho útoku a nakolik oficiální verze odpovídá tomu, co se ve skutečnosti odehrálo. Takže nemohu říct, že jsem se na ty záznamy díval a říkal si: No jo, to jsou oni. To jsou ti teroristé a zaplať pánbůh, že jsou dopadeni. Takový pocit jsem neměl.
S verzí, že za útokem stojí hnutí Islámský stát - konkrétně odnož Islámský stát–Chorásán, která se k atentátu přihlásila - pracují i americké zpravodajské služby. Proč by si podle expertů tato organizace mohla vybrat jako terč právě Rusko?
Rusko má docela dlouhý příběh konfliktu s radikálním islámem. Vše to ustoupilo do pozadí s ukrajinskou válkou, ale jde i o to, jak se Rusko v polovině minulého desetiletí zapojilo do války v Sýrii. Zároveň v poslední době sílila jeho přítomnost na Blízkém východě. Bývalé sovětské republiky ve Střední Asii a Afghánistán, to je pak kapitola sama pro sebe, kde - pokud pominu dlouhé dějiny sovětské války v Afghánistánu, což je také (v tomto kontextu) důležitá věc - má konflikt mezi ruským státem a islamisty svůj příběh.
Připomenu několik událostí: (V roce 2022) byl zaznamenán útok proti ruské ambasádě v Kábulu, kde byli zabiti dva spolupracovníci této ambasády. V roce 2016 byl zastřelen ruský velvyslanec v Turecku mladým radikálem, který u toho činu křičel něco ve smyslu: „Nezapomeneme na Aleppo“, což je město v Sýrii, na jehož zničení se výrazně podílelo ruské letectvo, které působilo na straně Asadova režimu. A podle mnoha expertů tak Rusko Asadův režim během občanské války dlouhodobě v Sýrii zachránilo.
Takže nejen Evropa, nejen západní země, ale i Rusko má svůj příběh boje proti radikálnímu islámu. A to jsem ještě nezmínil dvě války v Čečensku, což je také velice důležitá věc. Islamistické skupiny skutečně pronikaly do oblasti severního Kavkazu, působily tam a pravděpodobně i působí. Takže je to taková nepříliš viditelná další fronta Ruska. Jednu frontu - tu obrovskou, tragickou, ukrajinskou - si Rusko vytvořilo samo. A co se týče té druhé fronty, tam se dá diskutovat o tom, kdo za to může a jak se (situace) vyvíjela. Tato fronta ale také existuje, jenom byla upozaděna ukrajinskou válkou.
Moskva podle Spojených států dokonce dostala varování právě od amerických zpravodajských služeb, že se nějaký takový atentát ze strany Islámského státu může v Moskvě chystat. Vysvětlila Moskva, proč na varování americké vlády nereagovala?
Přesvědčivě nevysvětlila. Dokonce několik dní před útokem na Crocus City Hall Vladimir Putin mluvil v jednom ze svých projevů o tom, že západní země tvrdí něco o teroristické hrozbě v Rusku a že to všechno jsou zpravodajské hry a pokusy o podrývání ruského státu, morálky ruského lidu a tak dále.
Otázky a odpovědi
Zatímco Moskva veřejně ukázala podezřelé z pátečního útoku, kolem událostí zůstává celá řada otazníků, včetně toho, jak na ně bude dál reagovat režim. Seznam Zprávy připravily přehled toho, co o incidentu a jeho následcích víme.
Proč nezareagovali? Asi na jednu stranu proto, že dnešní ruská politika je natolik výrazně protizápadní, že opravdu nedůvěřovali západním zdrojům, viděli za tím nějakou „hru“ Američanů a jiných západních zemí, která je (v očích Kremlu) namířena proti samotnému Rusku.
Pokud to tak je, tak to samozřejmě byla obrovská chyba, protože i za těchto politických podmínek, které ve dnešním světě panují, kde Rusko opravdu tvrdí, že bojuje ani ne tak proti Ukrajině, jako proti celému takzvanému „kolektivnímu Západu“, tak i za těchto podmínek by protiteroristická opatření a spolupráce tajných služeb, pokud se jedná o teroristická uskupení, měla pokračovat nebo pokračuje. A v tomto případě to varování z americké strany nezabralo, za což by ruští státní činitelé a tajné služby asi měli vinit především sami sebe.
Vy už jste zmiňoval, že se Kreml v podstatě ihned od toho útoku snažil tvrdit, že za ty útoky je zodpovědná Ukrajina. Víme, že Kyjev to naprosto striktně odmítá. Jak vážná je podle vašeho vidění tahle linka? Je tu nějaká pravděpodobnost nové eskalace ve válce s Ukrajinou? Jak důležité to v kontextu války na Ukrajině je?
Já bych s trochou nadsázky řekl, že v tomto tragickém příběhu v podstatě není až tak moc důležité, kdo čin ve skutečnosti spáchal. Samozřejmě je to důležité z hlediska vyšetřování tohoto obrovského zločinu, který se stal. Ale z politického hlediska je důležitější, jak právě Kreml, Rusko zareaguje a kdo bude prohlášen za viníka.
Protože když se Moskva začne přiklánět na stranu té ukrajinské verze, která se nejeví jako moc pravděpodobná - a Putin už v podstatě ve svém (sobotním) projevu po teroristickém útoku řekl, že ti údajní pachatelé se snažili odjet na Ukrajinu a že tam pro ně bylo připraveno jisté „okno“ na hranici, kudy by dokázali utéct - tak je jasné, že s tou verzí se počítá.
A pokud by z politického hlediska zvítězila, tak by to samozřejmě mohlo vést k eskalaci a k ještě větším útokům ze strany Ruska na Ukrajinu. Už v posledních dnech jsou čím dál intenzivnější. Takže tady vše záleží skutečně na politické vůli. Paradoxně víc bude záležet skutečně na tom, jak to, co se stalo, tato tragédie, bude interpretována, než na tom, co za tím ve skutečnosti stojí.
