Článek
V nedávném protiútoku se ukrajinským vojákům podařilo obsadit více než osm tisíc kilometrů čtverečních v severovýchodní Charkovské oblasti.
Přesto si ruský vládce Vladimir Putin myslí, že je počínání jeho vojsk na Donbase na „dobré cestě“. Poznamenal, že Rusko ani zatím nenasadilo všechny své síly. „Naše ofenzivní operace na Donbase se nezastavuje. Postupují vpřed - ne příliš rychlým tempem - ale postupně zabírají další a další území,“ řekl po summitu v Uzbekistánu.
Průmyslová oblast Donbasu na východě Ukrajiny je ohniskem ruské invaze. Putin tvrdí, že je jeho „válečná operace“ nutná k „záchraně ruskojazyčného obyvatelstva před genocidou“. Ruskem podporovaní separatisté části Donbasu okupují už od roku 2014. Charkovská oblast, která je dějištěm poslední ukrajinské ofenzivy, součástí Donbasu není.
Vladimir Putin už v pátek pohrozil „vážnější“ reakcí v případě, že budou ukrajinské útoky pokračovat. „Připomínám, že ruská armáda nebojuje celá. Bojuje pouze profesionální armáda,“ pohrozil.
Rusko původně popíralo, že by na Ukrajinu posílalo vojáky z povolání. Před nedávnem však vyšly najevo případy, kdy byli branci nuceni podepisovat smlouvy a v některých případech byli zajati. Několik ruských důstojníků tak dostalo trest. Rusko Ukrajině zatím oficiálně válku nevyhlásilo a invazi nadále označuje pouze za „speciální vojenskou operaci“.
Odkaz ruské okupace
V ukrajinském Izjumu se po jeho osvobození ukrajinskými silami a odchodu ruských jednotek našlo provizorní pohřebiště se 440 hroby. Všechna těla z pohřebiště v Izjumu podle policejního náčelníka úřady plánují vyzdvihnout a podrobit je forenznímu vyšetřování. Některá z nich se zatím nepodařilo identifikovat.
Ruské ztráty však rozvířily diskuze o další mobilizaci sil. Nedávno uniklé video, které zřejmě ukazuje pokus o nábor trestanců do soukromé vojenské společnosti, naznačuje, že Rusko má problémy najít dostatek mužů ochotných bojovat.
Na Putinovu hrozbu „vážnější“ reakce už zareagoval americký prezident Joe Biden. V pořadu stanice CBS 60 Minutes několikrát na Rusko apeloval, aby se vyhnulo použití chemických nebo taktických jaderných zbraní.
„Změnilo by to tvář válečných konfliktů jako nic jiného od dob druhé světové války,“ dodal Biden. Jak přesně by na použití takových zbraní Rusy Američané odpověděli, však Biden neprozradil. Slíbil akorát „adekvátní odpověď“. Putinův jaderný arzenál od únorové invaze zůstává ve „zvláštní pohotovosti“.
Čínsko-ruský tandem
„Zahraničněpolitický tandem Moskva a Peking hraje klíčovou roli při zajišťování globální a regionální stability. Společně stojíme za vytvořením spravedlivého, demokratického a multipolárního světového řádu,“ uvedl na summitu v Uzbekistánu Si Ťin-pching.
Putin mu však má ohledně situace na Ukrajině co vysvětlovat. „Chápeme vaše otázky a obavy v této souvislosti. Během dnešního setkání samozřejmě vysvětlíme naše stanovisko,“ odvětil pak ruský prezident Si Ťin-pchingovi.
Ruský prezident svou zem od začátku války opouští jen zřídka. Jednou z výjimek byl právě summit Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu, kde se setkal také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Neochota Západu s Ruskem dál spolupracovat jej nutí hledat alternativy. Avšak ani slibný summit ve Střední Asii neproběhl dle Putinových představ.
Čínský prezident se dožadoval vysvětlení, co se děje na Ukrajině, a vyjádřil nad průběhem „operace“ znepokojení. Indický premiér Naréndra Módí Putinovi řekl, že „dnešní doba není dobou pro válku“.
Putin v odpovědi Módímu uvedl, že Rusko udělá vše, co je v jeho silách, aby konflikt na Ukrajině skončil co nejdřív. Dodal, že je to Kyjev, který odmítá diplomatická jednání a snaží se vojenskou cestou dosáhnout svých cílů.
