Ukrajinský triumf je současně ránou pro Moldavsko i proruské separatisty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Moldavsko se připravuje na těžkou zimu. Zatímco utnutí tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území znamená pro Kyjev historický okamžik, jenž prezident Volodymyr Zelenskyj označil za jednu z největších porážek Moskvy, východoevropská země ztratila hlavní zdroj dodávek energií. Kvůli obavám z nedostatku zdrojů už vyhlásila moldavská vláda výjimečný stav.

Úřady sice ujišťují, že mají dostatek plynu na vytápění země až do jara a poté přejdou na nákup elektřiny z Evropy, ale pro zemi s omezenými zdroji to bude znamenat obrovský nárůst nákladů.

Moldavsko je navzdory politickému rozdělení ekonomicky a energeticky silně propojené se separatistickým proruským regionem Podněstří. Do Moldavska z oblasti proudí většina levné elektřiny. Tamní nejdůležitější elektrárna už přešla z plynu na uhlí, ale toho má region jen omezené zásoby.

Podněstří ostatně zastavení tranzitu přes Ukrajinu zasáhlo velmi výrazně, a to i proto že na rozdíl od Kišiněva nemá příliš alternativních zdrojů.

Podle místních úřadů stojí provoz většiny průmyslových podniků, výjimkou jsou ty, jež zajišťují dodávky jídla. Už na Nový rok separatistické úřady zastavily vytápění domácností, dodávky proudí pouze do nemocnic a další kritické infrastruktury. S teplotami klesajícími i pod nulu se tak vynořují obavy občanů regionu o to, jaká zima je čeká.

„Teplá voda je teď vypnutá a radiátory jsou sotva teplé. Pořád máme plyn, ale jeho příkon je velmi nízký - jen to, co zbylo v potrubí. Všude je to stejné,“ popsal pro stanici BBC obyvatel Podněstří Dmitrij. „V bytě je teď chladno. A my nevíme, jaký mráz přinese leden.“

V některých podněsterských městech úřady zřizují „topná místa“ a existují horké linky pro pomoc. Rodinám pak bylo doporučeno, aby se shromáždily v jedné místnosti pro udržení tepla a utěsnily mezery v oknech a dveřích přikrývkami.

Rusko by mohlo zásobovat Podněstří přes Turecko, i když za vyšší cenu, což by znamenalo elektřinu také pro zbytek Moldavska.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom tvrdí, že zastavil dodávky, protože mu Kišiněv dluží téměř 700 milionů dolarů. To Moldavsko popírá. Tamní vláda uvádí, že mezinárodní audit stanovil skutečnou částku na přibližně devět milionů dolarů, kterou už země z většiny splatila.

To Podněstří mělo volný přístup k plynu jako součást dohody s Kremlem, která mu umožnila prodávat elektřinu do zbytku Moldavska a financovat tak platy a důchody.

Kromě humanitární krize, které se moldavské úřady obávají, se tak otevírá ještě jedna linka. Dlouhotrvající problémy by totiž mohly mít pro zemi i separatistický region vážné ekonomické a politické důsledky, což je podle moldavských vládních představitelů nynější cíl Moskvy.

Moldavsko se během posledních let vymaňuje z ruského vlivu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ postupuje ve své cestě do Evropské unie a opakovaně vyjádřilo neochvějnou podporu napadené Ukrajině. Moskva nicméně snahy o udržení Moldavska ve „své sféře“ ani zdaleka nevzdává, což se ukázalo například během loňských prezidentských voleb.

Přestože funkci obhájila prozápadní politička Maia Sanduová, hlasování doprovázela rozsáhlá síť podplácení i kybernetických útoků řízených z Ruska.

Kišiněv taktéž opakovaně tvrdil, že Rusko vede rozsáhlou „hybridní válku“ tím, že financuje protivládní protesty a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a vykolejit prozápadní aspirace země.

Právě další vrstvou, ve které se Rusko snaží uplatnit svou sféru vlivu, má být podle expertů i energetická krize. Rostoucí ceny plynu se nevyhnutelně promítnou do zdražování dalšího zboží a služeb, což nepřidá proevropské vládě na popularitě jen krátce před tím, než zemi čekají parlamentní volby.

„Rusko může počkat na volby a pak pravděpodobně vyhrají strany, které nejsou pro Evropskou unii. Protože Maia Sanduová může mluvit o vstupu do EU, ale k čemu to je, když lidé nemají peníze na elektřinu nebo plyn? To je cíl pro Rusko,“ předpověděl pro BBC analytik Jakub Pieńkowski z Polského institutu mezinárodních vztahů (PSIM).

S tím, že se elektřina stane tématem číslo jedna pro nadcházející parlamentní volby, souhlasí i další.

„Mohlo by to rozdmýchat obavy moldavských voličů z násilného konfliktu a dát potravu proruským stranám, které budou obviňovat Kišiněv z odpovědnosti za zvýšení cen plynu a elektřiny, což bude hlavní téma kampaně před parlamentními volbami v roce 2025,“ popsal pro agenturu AP Cristian Cantir, moldavský docent mezinárodních vztahů na Oaklandské univerzitě.

Moskva se podle experta pravděpodobně snaží využít „potenciální humanitární krizi v Podněstří k přetížení již tak napjatých zdrojů Moldavska“ a zesílení napětí mezi Kišiněvem a separatistickou vládou v podněsterském Tiraspolu.

Bude tak na Kišiněvu, jak se ke krizi v separatistickém regionu postaví. Kvůli vzájemné závislosti si ale nemůže dovolit ji ignorovat. Moldavská prezidentka Maia Sanduová loni po znovuzvolení prohlásila, že hodlá zemi sjednotit. Vláda pak slíbila, že v případě potřeby nakoupí evropský plyn, aby se v Podněstří mohlo svítit.

Levný ruský plyn znamenal po dlouhé roky pro oblast nejen zdroj tepla a světla, ale tvořil i základní kámen celé jeho ekonomiky a stability.

Vývoz elektřiny vyrobené z plynu přinášel Podněstří cenné příjmy a usnadňoval provoz téměř stovek průmyslových podniků. V neposlední řadě dával stabilitu a legitimitu i místním orgánům tím, že zajišťoval pro jejich občany nízké účty za komunální služby.

„Díky tomu se plyn stal hlavním zdrojem vlivu Moskvy v regionu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dokonce více než malá ruská vojenská posádka, jejíž bojeschopnost je sporná. Proto byl Kišiněv zřejmě přesvědčen, že Kreml najde způsob, jak pokračovat v dodávkách plynu do Podněstří,“ popsala ve svém komentáři pro think tank Carnegie Endowment For International Peace odbornice na východní Evropu Galija Ibragimova.

Pokud by ale Moldavsko dokázalo podat regionu pomocnou ruku, šance na jejich sjednocení by mohly vzrůst.

Na to poukázal i místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrjan. „Účinným zvládáním energetické krize by Kišiněv mohl získat sympatie obyvatel separatistického regionu na levém břehu řeky Dněstr, aby je osvobodil od impéria strachu a nejistoty, ve kterém je drží vůdci separatistů v Tiraspolu a Moskva,“ řekl.

„K úvahám o geopolitických důsledcích je ještě daleko, ale je zjevné, že zvýšení závislosti Podněstří na Kišiněvu povede k přiblížení reintegrace,“ dodal Serebrjan.