Trump varuje před „bodem zlomu“. Data ukazují, že voliči ho ve vězení nechtějí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když si Donald Trump ve čtvrtek 30. května vyslechl opakovaně slovo „vinen“, zůstal navenek poměrně klidný. Od dvanáctičlenné newyorské poroty totiž takový rozsudek údajně očekával.

Byl proto připraven – stejně jako jeho poradci, mediální zástupci a spřízněné osobnosti – tento rozsudek okamžitě zužitkovat. Od Trumpových příznivců zaznívalo, že jde o součást politického boje, hon na čarodějnice, ohýbání zákona. Když to mohou udělat prezidentovi, tak nikdo není v bezpečí. Jde o pokračování narativu, který používají už od začátků Trumpovy soudní anabáze.

Trump tvrdí, že by případný trest za mřížemi přijal. „Nejsem si jistý, jestli by to přijala veřejnost,“ uvažoval v nedělním rozhovoru pro Fox News. „Myslím si, že pro veřejnost by bylo těžké to zvládnout. Však víte, v určitou chvíli nastane bod zlomu,“ dodal, aniž by upřesnil, co by se podle něj mohlo stát.

Už po vyslechnutí rozsudku Trump zopakoval, že se cítí nevinný. „Skutečný verdikt přinesou až volby,“ podotkl. A vyslovil tak zřejmě nejdůležitější aspekt, který běžel všem hlavou. Nikdy v historii se ještě nestalo, aby byl americký prezident odsouzen. Jak se tento bezprecedentní fakt promítne v rozhodování voličů?

Vyjádření voličů, která čteme v médiích, odrážejí šíři názorového spektra i nepochybnou polarizaci americké volební scény. „Myslím, že to ukazuje, jak důležité je jít k volbám, když naše druhá varianta je odsouzený zločinec,“ řekla například pro New York Times třiatřicetiletá občanka Philadelphie, která se chystá volit demokratického kandidáta.

„Když lidé vidí, jak se s Trumpem během všech těch soudů zachází, tak to hodně (vlažných) voličů vybudí k tomu, aby jej podpořili ještě víc,“ zamyslel se naopak pro USA Today právník z Georgie, který minule volil republikánského kandidáta.

Oba tyto názory jsou očekávatelné. Jde ale odhadnout, jak konkrétně se Trumpův status „odsouzeného“ projeví na výsledcch? Hned v pátek, den po vynesení rozsudku, proběhly první velké ankety mezi voliči.

Výzkum zpravodajské agentury Reuters a výzkumné agentury Ipsos naznačil, jaké jsou první dojmy. „Po tomto rozusudku malý, ale nezanedbatelný počet republikánů tvrdí, že nebudou volit Trumpa, protože je odsouzen za trestný čin,“ zní stručný závěr.

Výzkumníci se ptali respondentů před vynesením verdiktu, otázka byla formulovaná tak, aby zjišťovala dopad případného verdiktu „Trump je vinen“. Porovnáním odpovědí před rozsudkem a po něm je tedy vidět, jak se v dané skupině předpokládaný nebo deklarovaný dopad lišil od toho skutečného.

Největší rozdíl je vidět u voličů, na které Trump nejvíce spoléhá. Téměř čtvrtina (24 %) republikánských voličů před rozsudkem říkala, že by odsouzeného Trumpa nevolila. Po rozsudku si ale toto přesvědčení udrželo jen 14 %. Podobný, byť menší efekt, je vidět i u nezávislých voličů.

Celkově se tedy dá na základě tohoto jednoho průzkumu (provedeného na 2556 Američanech) říci, že dokud bylo odsouzení Trumpa čistě teoretické, lidé mu přikládali o něco větší roli, než když pak k odsouzení skutečně došlo. Ale i výzkum NPR, publikovaný v předvečer rozsudku, naznačil, že pro většinu Američanů by rozsudek jedním ani druhým směrem nezměnil, komu dají v listopadových volbách hlas.

Preference obou kandidátů jsou obecně vyrovnané, podle většiny průzkumů má Donald Trump dva až tři procentní body náskok. V průzkumu Reuters/Ipsos se sice do mírného vedení dostal Joe Biden, ale nelze tomu přikládat žádný velký význam.

Další průzkum provedla společnost Morning Consult. Ta se zaměřila i na to, zda lidé s rozsudkem souhlasí (54 % souhlasí, 34 % nesouhlasí), nebo na to, zda by měl být bývalý prezident uvězněn (pouze 44 % se domnívá, že by měl jít za mříže).

„49 % nezávislých a 15 % republikánů uvedlo, že by Trump měl kvůli svému odsouzení ukončit kampaň,“ cituje výzkum Axios. Mezi příznivci Trumpa je to nepopulární názor, pouze 8 % z nich si myslí, že by jejich favorit měl kvůli odsouzení skončit s kampaní.

To přibližně odpovídá podpoře poslední Trumpovy soupeřky z republikánských primárek, Nicky Haleyové. Ta odstoupila v březnu a v květnu své příznivce vyzvala, aby Trumpa podpořili.

„Nebuďte překvapení, pokud Trumpovi krátkodobě tento verdikt přidá na popularitě,“ domnívá se Mike Madrid, republikánský politický stratég. Podle něj je ale jasné, že rozsudek je pro Trumpa politicky nepříjemný. „Méně informovaní voliči se kolem Trumpa semknou. Ale Trumpovi hrozí, že ztratí část vzdělaných republikánských voličů.“

Kvůli nastavení volebního systému v USA je pro volbu prezidenta důležité nikoli to, kolik dostane hlasů, ale to, odkud ty hlasy přijdou. Každý americký stát má určitý počet volitelů a obvykle vítěz bere vše. Proto například stát Pensylvánie (19 volitelů) má z pohledu prezidentské kampaně větší význam než Aljaška se třemi voliteli.

Prezidentské volby se ale v posledních desítkách let rozhodují v klíčových státech (tzv. swing states), ve kterých jsou dlouhodobě síly mezi republikány a demokraty vyrovnané. Právě na tyto státy se soustředí pozornost kandidátů i médií nejvíce.

Rozdíly jsou v těchto státech někdy opravdu malé. Joe Biden například v jednom z těchto klíčových států, Georgii, vyhrál o méně než 12 tisíc hlasů. Takže se počítá každý jednotlivý volič, který půjde k volbám. Nebo naopak takový, který k volbám nakonec nepůjde, případně dá hlas kandidátovi třetí strany.

Volební účast si mimochodem částečně podrývá i sám Trump svými „předběžnými“ útoky na legitimitu voleb. Dlouhodobě totiž Trump trvá na svých – mnohokrát vyvrácených – tezích o tom, že „ve skutečnosti“ v roce 2020 vyhrál on a volby byly zfalšované. Zasívání nedůvěry ve volby vyvolává sice potlesk mezi jeho skalními příznivci, má ale i negativní efekt: Někteří republikánští voliči nechtějí jít k volbám, pokud předem „vědí“, že jsou volby zfalšované. „Není způsob, jak se takovému efektu (Trumpova kampaň) vyhnout,“ řekl pro Wall Street Journal David Becker, ředitel nestranického Centra pro volební inovace a výzkum, které se zaměřuje na správu voleb. „Když stále chcete, aby voliči přišli k volbám, ale říkáte jim zároveň, že jsou volby zmanipulované… nemůžete se divit, že někteří z nich jsou pak na vážkách.“

Přestože odsouzení bývalého prezidenta – a současného vedoucího kandidáta na opětovný nástup do Bílého domu – je událost historicky bezprecedentní a dramatická, její skutečný dopad na výsledky voleb je nejistý.

„Hodně lidí vám bude tvrdit, že na tom verdiktu nebude záležet, ale není to tak,“ myslí si Molly Jong-Fastová, reportérka Vanity Fair. „Předpokládaný repulikánský kandidát na prezidenta je usvědčený kriminálník. (Republikánská) strana, která se označuje za stranu práva a pořádku, je zastoupená zločincem. Na tom bude v listopadu záležet.“

Řada komentátorů připomíná, že ze všech žalob, kterým nyní Trump čelí, byla newyorská kauza kolem „finančních výkazů“ na první pohled ta nejméně důležitá. Federální stíhání ohledně Trumpových pokusů o narušení voleb je řádově významnější a týká se zločinů, které měl Trump údajně spáchat již v pozici prezidenta.

Naproti tomu zde byl bývalý prezident odsouzen za to, že, zjednodušeně řečeno, zaplatil svému právníkovi z jiného účtu, než měl, a pak se tuto chybu snažil ututlat. „V New Yorku jsou podnikatelé, kteří podvádějí každý den,“ říká bez okolků asi padesátiletá volička republikánů. „Ale to nemá nic co do činění s prezidentskou funkcí.“ Plánovala volit Trumpa už před rozsudkem, nyní je o tom ještě více přesvědčená.

Soud rozhodne o trestu 11. července, krátce před tím, než bude Trump – s pravděpodobností hraničící s jistotou – jmenován republikánským kandidátem na prezidenta. I kdyby byl Trump odsouzen k vězení, v boji o Bílý dům jej to nezastaví. Nejlépe to ostatně řekl on sám: „Skutečný verdikt vynesou až voliči.“