Článek
Příměří mezi ODS a maďarským vůdcem Viktorem Orbánem podle všeho definitivně končí. Hlavní česká vládní strana je proti vstupu Orbánovy strany Fidesz do frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), v níž sama působí v Evropském parlamentu. Důvodem je Ukrajina a Orbánova vstřícnost k Rusku.
Maďarskou silovou pravici dlouho hájil europoslanec Alexandr Vondra (ODS), odkazoval se na své přátele z protikomunistického disentu, kteří dnes hájí barvy Fideszu, a konzervativní hodnoty. Teď však Seznam Zprávám doslova řekl, že dokud Orbán nezmění své postoje, které nahrávají ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, není se s ním v této věci o čem bavit.
Orbánova strana se už v roce 2021 rozešla se středově konzervativní lidoveckou frakcí (EPP) a rozhlíží se po nové.
Jednání vede Řím
Orbán už dříve uvedl, že v hledáčku má právě frakci ECR. Ta má dlouhodobě nálepku euroskeptického uskupení, na mapě unijní politiky ji ale v posledních letech z pravého kraje vytlačují radikálnější strany. Vedle ODS je v ECR „doma“ také polské Právo a spravedlnost či Bratři Itálie z Apeninského poloostrova.
Právě italské premiérka Georgia Meloni měla v posledních týdnech vést námluvy mezi Fidezsem a evropskými reformisty. Podle agentury Bloomberg měly být diskuze mezi Římem a Budapeští součástí tlaku na Orbána před únorovým summitem, kde chce sedmadvacítka zlomit jeho odpor k poslání další finanční pomoci Ukrajině, konkrétně 50 miliard eur na příští čtyři roky.
Kdo „urve“ Macrona?
Zajímavý spor se rýsuje mezi českými stranami i o jinou vlivnou eurofrakci. ANO i STAN mají zájem o liberální skupinu Renew, jejíž nejvlivnější postavou je francouzský prezident Emmanuel Macron.
Historicky je v Renew hnutím šéfa opozice Andreje Babiše. Toto spojení stojí na silné vazbě mezi ním a Macronem. Oba politici se však silně rozcházejí v obsahu aktuální politiky (psali jsme třeba zde), což se velmi pravděpodobně projeví i během evropské kampaně. „Zatím žádnou změnu neplánujeme,“ napsal Seznam Zprávám Babiš.
Jan Farský, jeden z lídrů STAN pro evropský volby, Seznam Zprávám řekl, že o začlenění v europarlamentu se rozhodne až po volbách. Jednání podle jeho vyjádření probíhají jak s Renew, tak i lidoveckou frakcí.
„Dokud (Viktor Orbán – pozn. autorky) nezmění svůj postoj vůči Ukrajině, nemáme se o čem bavit. Očekával bych zásadně větší míru solidarity s Ukrajinou obecně a méně nahrávání Putinovi,“ řekl Seznam Zprávám Vondra k jednáním mezi ECR a Orbánem.
Vlivný bruselský web Politico koncem minulého týdne s odkazem na mluvčího frakce napsal, že Orbán dosud oficiální přihlášku do ECR za svůj Fidesz nepodal. Jednání přitom sám Orbán potvrdil loni v prosinci vlivnému francouzskému týdeníku Le Point.
Rozdělení sil v Evropském parlamentu
Rozdělení křesel podle politických frakcí, stav z února 2023.
- Evropský parlament má 705 členů.
- Poslanci EP se organizují do politických frakcí, které sdružují zástupce z různých zemí EU na základě jejich politické příslušnosti.
- Podle parlamentních pravidel musí být taková politická skupina složena alespoň z 23 poslanců pocházejících alespoň z jedné čtvrtiny členských států (v tuto chvíli tedy nejméně ze sedmi zemí).
- Poslanci Evropského parlamentu mohou patřit pouze k jedné politické skupině, (nebo k žádné).
Maďaři v čele EU
Přes veškeré pochyby kolem Orbánovy politiky musí být pro ECR jeho zájem lákavým. Politico upozorňuje i na to, že podle jejich průzkumů má ECR v blížícím se unijních volbách posílit. A fideszovská křesla by ještě zvýšila její vliv. Dnes má 12 poslanců v Bruselu, ODS – pro srovnání - čtyři.
Maďarsko se také hned po volbách, tedy v měsících, kdy se bude formovat nová Evropská komise, ujme předsednictví EU a bude tudíž mít velký, minimálně moderátorský vliv. I když už nyní je z toho v Bruselu vzhledem k netýmovosti Orbána trochu bolehlav.
ODS zastávala k Orbánovi dlouho smířlivý postoj, a to i po ruském útoku na Ukrajinu, kdy začínalo být jasné, že Budapešť systematicky podkopává těžce budovanou jednotu EU tváří v tvář válce na východě unijních hranic. Zastání nachází Orbán u občanských demokratů zejména v tématech, která mají kulturní podhoubí a rozechvívají jednotu společností. Česko se například – na rozdíl od většiny států EU – nepřipojilo k žalobě na Maďarsko kvůli jejímu anti-LGBT+ zákonu. Distanc je ale v poslední době stále patrnější, v létě se premiér Petr Fiala postavil proti Maďarsku a také Polsku v otázce migrace.
