Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izraelská vládní strana Likud se obává, že pokud v jejím čele zůstane premiér Benjamin Netanjahu, voliči ji na dlouho vyženou z vlády. „Pokud Likud padne ve volbách, nevrátí se k moci dalších dvacet let,“ citoval server The Times of Israel Davida Amsalema, juniorního ministra z resortu spravedlnosti.
„Amsalem má pravdu,“ potvrdil témuž médiu nejmenovaný poslanec Likudu, který čas, po nějž se strana nemusí dostat k moci, dokonce protáhl na 40 let. Zároveň řekl, že stejný pocit sdílí v Likudu i další lidé.
Vládě lidé nevěří, vojákům ano
A není divu - po útoku Hamásu ze 7. října důvěra ve vládu prudce klesla. V průzkumu Izraelského demokratického institutu zveřejněném na konci října uvedlo pouze 20,5 procenta izraelských Židů, že vládě důvěřují, mezi izraelskými Araby jich pak bylo jen 7,5 procenta. Důvěra Izraelců v armádu se naopak mírně zvýšila, navzdory selhání bezpečnostních složek během útoku.
Ve vládní straně proto začíná růst opozice proti premiérovi, který je obžalovaný z korupce a podvodu, zároveň ale nese politickou odpovědnost za selhání bezpečnostních složek při nejhorším teroristickém útoku v dějinách země.
Několik poslanců už údajně pracuje na plánu, jak Likud zachránit. Pomocí takzvané konstruktivní nedůvěry v parlamentu je možné svrhnout premiéra, aniž by to nutně znamenalo pád vlády. Je na to ale potřeba získat většinu v Knesetu - tedy 61 poslanců - a nejméně deset zákonodárců ze samotného Likudu.
V jaké kondici je po dvou měsících války Hamás?
Stav Hamásu po dvou měsících bojů komentuje Jakub Záhora z FSV UK a Dana El-Kurd z Univerzity v Richmondu:
Ve straně se už rýsují i možní Netanjahuovi nástupci. V poslední době se nejvíce spekuluje o Dannym Danonovi, někdejším izraelském velvyslanci při OSN. Ten se už dlouhodobě profiluje jako Bibiho, jak se premiérovi přezdívá, stranický oponent a po útoku Hamásu 7. října byl jedním z mála straníků, kteří vládu přímo kritizovali.
Na nedělním zasedání poslanecké frakce Likudu se do Netanjahua znovu opřel a vyčetl mu přílišnou váhavost v boji proti teroristům. Dokonce v této souvislosti řekl, že kdyby byl premiérem jeden z Netanjahuových předchůdců Naftali Bennett, vláda by byla rozhodnější.
Danon už jednou proti Netanjahuovi v boji o vedení Likudu vystoupil, v roce 2014 mu však 30 procent hlasů na ovládnutí partaje nestačilo. Nyní si hodlá souboj o čelo strany zopakovat. S Netanjahuem má ostatně nevyřízené účty - současný premiér ho v roce 2014 vyhodil z kabinetu kvůli jeho kritice tehdejší vojenské operace v Pásmu Gazy Ochranné ostří.
Své ambice vést stranu Danon nijak neskrývá: „Až přijde čas a Netanjahu nebude kandidátem Likudu, vidím se jako jeden z potenciálních kandidátů na vedení strany,“ citoval ho list Jerusalem Post už před dvěma lety.
V té době ale Netanjahu ještě nechodil jako obžalovaný k soudu a jeho vláda, která v kampani slibovala Izraelcům ochranu a bezpečí, nepřihlížela šokujícímu útoku Hamásu.
Nejnenáviděnější muž Izraele
Zájem vést Likud má i ministr hospodářství Nir Barkat, který rovněž Netanjahua kritizoval a hrozil, že nezvedne ruku při hlasování o rozpočtu, pokud nedostane více peněz na podporu firem. Barkat ale podle The Times of Israel nemá tak silnou pozici uvnitř strany, aby mohl Netanjahua porazit.
O situaci v Gaze
Izrael o víkendu zahájil invazi i do jižní části Pásma Gazy, kterou dosud jen ostřeloval. Z domovů tak vyhnal další statisíce lidí.
Jednoduché to nebude mít ani Danon, který musí sehnat výše zmíněných deset poslanců Likudu. A to navzdory faktu, že Netanjahu to má teď u veřejnosti těžké. Jak píše uznávaný izraelský novinář Meron Rapoport, je nyní Netanjahu pravděpodobně „nejnenáviděnějším mužem v Izraeli“.
Obecně se má za to, že jakmile skončí válka, přijdou na řadu volby a voliči s premiérem, proti němuž pravidelně protestují statisíce lidí, zúčtují. Netanjahu je ale zkušený politik, který se chce za každou cenu udržet u moci – aby nešel do vězení. Proto se podle Rapoporta bude snažit válku s Hamásem prodlužovat.
„Po masakrech ze 7. října se Netanjahu nemůže vrátit k politice posilování Hamásu, aby oslabil palestinské národní hnutí. Nepřijme to ani izraelská veřejnost, ani Spojené státy; pro ně je Hamás nepřítelem, kterého je třeba rozdrtit, a neexistuje způsob, jak se tomu vyhnout,“ píše komentátor.
Nejdéle sloužícímu premiérovi nepomohla u veřejnosti ani drtivá ofenziva, kterou teď Izrael pustoší Pásmo Gazy. Jestliže jsou už ale zbývající rukojmí na jihu Pásma Gazy, jak se novinář domnívá, bude prakticky nemožné je bez dohody nebo bez vyhnání dvou milionů palestinských civilistů osvobodit. A bez osvobození rukojmích se bude válčit dál.
