Článek
Ostrov z odpadků. Tak se často za protestů vědců přezdívá velké odpadkové skvrně v Pacifiku. Odborníci, kteří v jejím centru provádí výzkumy, opakovaně upozorňují, že ve skutečnosti je skvrna „jen“ rozlehlou oblastí s hustým výskytem odpadků, kde nic, co by připomínalo plovoucí odpadkovou pevninu, nevzniká.
Teď se ale ukázalo, že mediální přezdívka má přeci jen něco do sebe, a to i přesto, že plovoucí ostrov z odpadků mezi Kalifornií a Havají opravdu nenajdete. Stejně jako na ostrově tam totiž žijí pobřežní druhy organismů.
Zjištění přinesla tento týden publikovaná studie v časopise Nature Ecology & Evolution. Výzkum je postavený na sběru kusů odpadků ze skvrny z přelomu let 2018 a 2019 a následné analýze organismů, které se na nich vyskytly.
Vědci z oceánu vylovili celkem 105 kusů plastového odpadu, na němž následně našli 484 kusů bezobratlých organismů. Dohromady identifikovali 46 různých druhů, z nichž dokonce 80 % patřilo mezi typicky pobřežní.
Podle Linsey Haramové z americké vládní agentury pro potraviny a zemědělství (NIFA) bylo pro tým tak široké zastoupení pobřežních druhů „překvapivé“. „Poměrně vysoké procento rozmanitosti tvořily pobřežní druhy a nikoliv pelagické druhy (* žijící na otevřeném moři), o kterých jsme si původně mysleli, že budou tvořit většinu,“ řekla autorka studie CNN.
Snímek z čištění oceánu v roce 2020, kdy se během 48 dní podařilo z moře dostat přes 100 tun plastů.
Pobřežní druhy zahrnující například malé kraby nebo sasanky podle studie na plovoucím odpadu prosperují a jsou schopné reprodukce, což by za normálních okolností tak daleko od pevniny nemělo být možné.
Na dvou třetinách kusů vylovených odpadků podle Haramové žijí pobřežní i typicky mořské druhy, které tam „soutěží “ a velmi pravděpodobně se vzájemně ovlivňují jinými způsoby, než je běžné v přírodních ekosystémech.
„Pravděpodobně tam probíhá souboj o prostor (*pevný), protože toho je v otevřeném oceánu málo, a také nejspíš o zdroje potravy. Možná se druhy pojídají i navzájem. Je ale těžké odhadnout, co přesně se tam děje, ale našli jsme důkazy, že některé pobřežní sasanky pojídají mořské druhy, takže víme, že přinejmenším alespoň nějaká predace mezi těmito dvěma komunitami probíhá,“ řekla Haramová s dodatkem, že širší důsledky vzniku ekosystémů pobřežních druhů na otevřeném moři zatím nejsou známy.
Není také známo, jak se pobřežní druhy na místo dostaly. Buď se na odpadky přichytily už blízko pobřeží, nebo skvrnu „kolonizovaly“ až poté, co se dostaly na otevřené moře.
Skvrna má podle odhadů rozlohu až 1,6 milionu čtverečních kilometrů, což odpovídá zhruba čtyřnásobku rozlohy Německa. Odpadky se v oblasti shlukují dílem oceánských proudů a představují smrtící past pro různé druhy mořských živočichů.
Podle loni publikované studie bylo 86 % z větších kusů odpadu sbíraných v roce 2018 původem z rybářských lodí. Téměř polovinu skvrny podle studie pak tvoří jen rybářské sítě.
Pomocí hledání odpadků s nápisy umožňující identifikaci jejich původu studie také odhadla, že třetina skvrny pochází z Japonska, třetina z Číny, 10 % z Jižní Koreje a zbytek zejména z USA, Tchaj-wanu a Kanady. Nezisková organizace usilující o čištění oceánů Ocean Cleanup uvádí, že na vysokém japonském příspěvku se kromě silného rybolovu podepsala i zničující tsunami, která zemi zasáhla v roce 2011.
CNN k tomu dodává, že varování vědců ani zvyšující se úsilí o čištění oceánů nemůže problém vyřešit samo o sobě. Ten totiž spočívá i v rapidně rostoucím množství plastů, které se do oceánu každoročně dostává.
