Oděsa pod ruskými útoky: „Všechno je pryč,“ říká majitelka obchodu

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od spolupracovnice v Oděse/

Ruské drony létají do Oděské oblasti každou noc. Každou noc lidé ve městě ani v okolí nespí, protože poslouchají bzučení bezpilotních letounů a práci protivzdušné obrany.

Nedávno jsme zažili jednu z nejhlučnějších nocí - v Oděské oblasti zaznamenali na 30 dronů Šáhid a celé město se třáslo, jak se je obranné systémy snažily sestřelit. Přesto jich několik doletělo až k městu a lidé v Oděse slyšeli několik hlasitých výbuchů.

Kvůli nepřátelskému ostřelování vzplály obytné budovy, obchodní centrum i další podnik. Plameny sežehly několik tisíc metrů čtverečních a ostřelování poškodilo i pomníky na hřbitově, tři sedmnáctiletí lidé byli zraněni.

Po ostřelování zůstala část města bez elektřiny. Energetici nouzově vypínali proud, ráno nejezdilo několik tramvajových linek.

A to vše se děje i poté, co se americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin dohodli na příměří pro útoky na energetickou infrastrukturu. Vždyť ještě téhož dne Rusové zaútočili na energetické zařízení ve Slovjansku a polovina města zůstala bez elektřiny. Stejný osud pak postihl i Oděsu.

Kvůli jednomu z dronových útoků přišla o svůj obchod Olena. Sama vychovává dospívajícího syna, ale vše, z čeho rodina žila, bylo zničeno.

„Byli jsme doma, zavolali mi, že na místě hoří, chtěla jsem tam okamžitě jet, ale řekli mi, že je to nebezpečné a děsivé. Plakala jsem… Všechno, co tam bylo, je pryč, musíme začít znovu. Ale abych byla upřímná, nevím, kde začít, co dál,“ svěřila se Olena, která si nepřála zveřejnit své skutečné jméno.

Už předchozí útoky její obchod poničily, ale žena se nikdy neobrátila na stát s žádostí o pomoc a všechno obnovila sama. Teď ale doufá, že jí stát nebo charity pomůžou.

S neustálými útoky a s tím spojenou úzkostí se obzvlášť těžce vyrovnávají velké rodiny s malými dětmi. Kateryna má potomky ve věku jednoho, čtyř a sedmi let a říká: „Nikdy nezvládnete utéct daleko.“

„Poplachy jsou každou noc a s malými dětmi nemůžete strávit celou noc v nouzovém přístřešku. A tak zůstáváme doma. Když v dálce slyšíme protivzdušnou obranu nebo drony, jdeme na chodbu,“ vysvětluje mi Kateryna.

Jeden z útoků přišel, když ukládali děti do postele, roční dcera už spala. „Slyšeli jsme jakýsi bzukot podobný leteckému poplachu, ale už to v tu chvíli trvalo delší dobu, tak jsme si hned neuvědomili, co se děje,“ líčí trojnásobná matka.

V jednu chvíli se okno rozjasnilo, následoval hlasitý zvuk. „Vzali jsme děti na chodbu, kde už byli i sousedi. Mladší dál spala v náručí, ale starší děti byly velmi vyděšené,“ pokračuje Kateryna. „Blikala světla, a tak jsme si mysleli, že zasáhli rozvodnu, ale naštěstí ne a elektřina brzy zase fungovala.“

I noc před tím, než jsem psala tento text, byla velmi hlučná a děsivá. Když jsem se chystala jít spát, začal poplach a zaznamenala jsem hlášení o osmi šahídech mířících k Oděse.

Měla jsem brzy ráno vstávat, a tak jsem se rozhodla jít přesto spát, ale nestihla jsem to. Asi po dvaceti minutách jsem slyšela protivzdušnou obranu, výstřely byly každou chvíli hlasitější a hlasitější.

Napjatě jsem seděla na posteli a poslouchala bzučení dronů. Pak jsem s odstupem několika minut přes nepřetržité zvuky zbraní zaslechla dva výbuchy, což mě vyděsilo ještě víc. Vyrazila jsem na chodbu s věcmi připravenými u postele. Poplach skončil až ve dvě hodiny ráno, dvacet minut po explozích. To je ale poměrně vzácné, častěji trvá několik hodin.

Kvůli útoku začaly hořet garáže a hospodářské budovy. Poškozené jsou i obytné domy. Zraněný byl jeden člověk.

A i teď, když krátce po probuzení dokončuji tento text, se v Oděse rozezněl poplach. Přiletěly průzkumné drony, po kterých často následují raketové údery. Ale i v takových podmínkách se musí žít a doufat v to nejlepší, přestože bohužel není jasné, kdy a jak to všechno skončí.