Článek
„Neumíte si představit, jaké to bylo peklo odsud odjet. Na checkpointu jsme strávili tři dny. V oblasti se střílelo. Ruští příslušníci FSB nás přinutili se otočit a zařadit se znovu,“ líčí francouzské stanici France24 z auta Ukrajinec, kterému se podařilo hranici na území pod kontrolou Kyjeva překročit. Těsně předtím, než se další část Ukrajiny z pohledu Kremlu stane ruským územím.
Podobně jako on se v posledních dnech ze země snaží utéct další stovky Ukrajinců. Bojí se totiž, že by anexe mohla znamenat uzavření hranic. Mnoho možností ale nemají. Z obsazené Chersonské a Záporožské oblasti je totiž pro ně otevřený jen jeden checkpoint.
Na ukrajinské území se rozhodl utéct i 43letý Ljubomir Bojko se svou rodinou. „Je to vtipné. Nikdo nehlasoval, přesto jsou výsledky,“ směje se muž původem z okupované vesnice v Chersonské oblasti Hola Prystaň. S rodinou se mu podařilo dostat do centra Záporožské oblasti, města Záporoží, kde společně s dalšími čeká u centra pro uprchlíky.
„Mohou vyhlásit cokoliv, co chtějí. Nikdo v referendu nehlasoval až na pár lidí, kteří vyměnili strany. Chodili od domu k domu, ale nikdo z nich nevyšel,“ popisuje hlasování v protiprávních referendech.
„Spousta lidí prostě všechno nechává za sebou. Jsou místa, která jsou úplně opuštěná…Každý chce být na Ukrajině, a proto všichni odcházejí… Odcházejí celé vesnice,“ vypráví reportérovi agentury Reuters. Než se mu podařilo z okupované oblasti utéct, strávil na checkpointu dva dny, až pak nechali vojáci celou rodinu odjet.
Seznam Zprávy v ukrajinštině:
Prchnout se podařilo i 46leté zdravotní sestře z Velyke Lepytychy v Chersonské oblasti Tatijaně Horobecové. Když se jí ruští vojáci ptali, kam míří, řekla, že jede se svým manželem za dětmi do Lvova, které poslali do bezpečí už před dvěma měsíci. „Nic jiného jim říct nemůžete,“ vysvětluje. I ona musela čekat tři noci na checkpointu, než je ruští pohraničníci pustili.
V druhém autě s nimi cestovala i 48letá majitelka obchodu Ljudmila Sapronová se svou rodinou. „Odjeli jsme, protože byl cítit tlak. Brána by se zavřela a my bychom nemohli odjet,“ vysvětluje. Dodává, že také nechtěla, aby se jejich třináctiletý syn Bogdan učil podle nových pravidel nastavených ruskou správou.
Z okupovaného území odjel i 37letý Andrij, který nechtěl uvést své příjmení. „Řada aut byla tak dlouhá, že nebyl vidět konec,“ popisuje cestu, kterou absolvoval v minibuse se svou ženou, dvěma dětmi a rodiči. „Sedmdesát procent lidí odjíždí kvůli referendu. Nebylo světlo, palivo, žádná práce a pak najednou tu máte referendum,“ říká muž z města Beryslav v Chersonské oblasti.
„Je to nesmysl. Neznám jediného člověka, o kterém bych věděl, že volil,“ dodává. Na vlastní oči pak ve své obci viděl, jak komisaři nutili vyplňovat volební lístky lidi na ulici.
Analytik k referendům na Ukrajině
Na východní a jižní Ukrajině skončila „referenda“ o připojení k Rusku. Pro hlasy si komisaři chodili až domů, a nejen proto je o výsledku předem rozhodnuto. Co očekávat pak, se Seznam Zprávy zeptaly analytika Pavla Havlíčka.
Ukrajinci ale prchají i z dalšího důvodu. Nechtějí být nuceni k tomu nastoupit do boje proti své vlasti na straně ruské armády.
„Mladé kluky, 18 až 35 let, už mobilizují. Neptají se, jestli chcete, nebo ne. Donutí vás podepsat,“ říká pro televizi France 24 další oslovený uprchlík na ukrajinské straně hraničního přechodu.
Naverbovat do armády se ruští vojáci pokusili i Antona Oseva v jeho rodném Melitopolu. „Poprvé jsme nebyli doma… podruhé se u nás doma nějakou dobu zdrželi,“ vypráví pro britskou BBC. Nesebrali ho jen proto, že u celého incidentu byla jeho těhotná žena, domnívá se.
Pokud by se býval zapojil do řad ruské armády, hrozilo by, že by stál na opačné straně barikády než jeho otec, který bojuje za Ukrajinu.
